I mravenci dokáží létat. Ve vzduchu se objevují při rojení v červenci a srpnu. Jde o mladé královny a samce, kteří se spáří s jedinci z jiných mravenišť. Rojení mravenců a zakládání nových kolonií popisuje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty zoolog Roman Kössl.

V červenci pomalu končí hnízdní sezóna ptáků. Některé ale na hnízdech pořád najdete. Mezi opozdilce patří například lejsek bělokrký, budníček menší nebo pěnice černohlavá a také druhy, které místo klasických hnízd budují nory. Ty mají před sebou vždy hodně práce a navíc v přírodě stále obtížněji hledají vhodná místa, připomíná ornitolog Prácheňského muzea v Písku Jiří Šebestian.

Psouni prérioví patří k oblíbeným obyvatelům Zoo Hluboká. Jsou společenští a s návštěvníky si rádi hrají na schovávanou. V celém výběhu mají mnoho nor, ve kterých se rychle a dokonale skryjí. V současnosti ale tyto čiperné tvory v zoologické zahradě neuvidíte, i kdybyste na ně čekali delší dobu. Důvod vysvětluje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty zooložka Markéta Jariabková.

Kukačku obecnou pozná po hlase snad každý. Někdo možná počítá, kolikrát zakuká, aby se dozvěděl, jak dlouho ještě bude žít. Můžeme vás ujistit, že jde stoprocentně o pověru. Známou pravdou ovšem je, že kukaččí samička podstrkuje svá vajíčka do hnízd jiných ptáků. Proč to vlastně dělá? V rubrice Pojďte s námi za zvířaty odpovídá ornitolog Jiří Šebestian.

Housenka, nebo také larva, je druhé vývojové stadium motýlů. Právě v červnu můžete na housenky velmi často narazit v přírodě. Některé jsou nenápadné, s dokonalými mimikry, proto je snadno přehlédnete. Jiné jsou ale pestrobarevné, nápadné až strašidelné. Nejen vzhledu housenek mluví v rubrice Pojďte s námi za zvířaty entomolog Martin Konvička.

V Česku žije zhruba 3500 druhů motýlů. Jen 150 z nich můžete obdivovat ve dne. Když v červnových dnech uvidíte v přírodě dva motýly létat ve spirále, vězte, že si nehrají na honěnou. Jde o jednu z mnoha strategií páření. V rubrice Pojďte s námi za zvířaty je přibližuje entomolog Martin Konvička.

Dokáží pohladit po duši, mají roztomilý kukuč, hebkou srst, co zahřeje, a jejich trus dokonale pohnojí zahrádku. Alpaky chová Dagmar Dvořáčková v Žabovřeskách na Českobudějovicku. Její zvířata rozdávají radost třeba v zařízeních pro seniory, ale také pomáhají vědě.

Krev z nosu tekla někdy snad každému z nás a většinou se nejednalo o nic závažného. Možná právě proto můžou lidé podcenit krvácení u zvířat. Pokud se krev spouští samovolně, veterinářka Lucie Míková rozhodně doporučuje vyhledat odbornou pomoc. Příčin může být celá řada.

Puštíkům bělavým se v květnu postupně líhnou mláďata. Díky záchranným programům se těmto kriticky ohroženým sovám dobře daří na Šumavě. Ochranáři jim od devadesátých let nabízí hnízdní budky jako náhradu za dutiny stromů, kterých je v přírodě málo.

Nedoslýchavost a hluchota trápí i zvířata. Problémy způsobují buď vrozená, nebo získaná onemocnění. Některá plemena psů mají k vrozeným potížím sklon, proto chovatelé musí docházet k veterinářům na kontroly sluchu. „Jedná se například o argentinskou dobu nebo francouzského buldočka. Obecně o bílá plemena, protože u nich je hluchota vázaná i na albinismus,“ upřesňuje veterinářka Lucie Míková.