Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič si povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. O jejich výzkumech, proměnách budoucnosti a vědě jako vášni. Žárovky poslouchejte každou sobotu po 18:00 na Dvojce anebo kdykoli zpětně na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.

Nejstarší vanilka v Evropě z Vladislavského sálu (4:24) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Kdo má nejvíc měsíců? (18:37) – Z historie podvrhů aneb Falšovaný Egypt (24:28)

Rod Paarů pochází z Lombardie a v Čechách se usadil v první třetině 17. století. V roce 1652 získal takzvaný inkolát a zařadil se mezi plnoprávní českou šlechtu. Paarovská panství se nacházela především ve východních a jižních Čechách, hlavním rodovým sídlem se nakonec stala Bechyně.

Co stojí za tak rychlým poklesem, jak zamával s rodičovstvím covid a proč už není potomek podmínkou k naplnění života. Hostem Leonarda Plus je vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Jiřina Kocourková, která příčiny poklesu porodnosti akuálně řeší v rámci výzkumného projektu "Příležitosti a rizika individualizace společnosti". Moderuje Renata Kropáčková.

V magazínu Vltavín se dvakrát vypravíme do období konce druhé světové války. Připomeneme osudy českých četníků a prezidenta Emila Háchu. Poté s mikrofonem navštívíme Budský viklan a na závěr si pustíme archivní záznam rozhovoru s fotbalistou Josefem Bicanem.

Prostranství před pardubickým zámkem v sousedství kostela sv. Bartoloměje přitahovalo totalitní režimy, aby na něm stavěly své symboly.

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.

Poslechněte si:01:04 Jak se leguáni dostali na opuštěný ostrov?09:29 Oživíme vyhynulá zvířata?21:30 Budování železnice přes USA27:10 Proč ptáci přežili srážku s planetkou?35:46 Budeme mít další vzorky z vesmíru?44:10 Neviditelní pomocníci v kuchyniHovoří genetik Jan Pačes, paleontolog Vladimír Socha nebo odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.