Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Co vypovídají konflikty mezi řidiči, cyklisty a chodci o stavu českých měst? Nejsou jen otázkou neohleduplnosti jednotlivců, ale možná i zrcadlem hlubších problémů městského plánování, zejména pak v Praze, nastiňuje pro Český rozhlas Plus popularizátor architektury Adam Gebrian. „V porovnání se spoustou jiných měst má Praha poměrně nízkou hustotu obyvatelstva. A čím nižší hustota, tím vyšší doprava,“ poukazuje v pořadu Chyba systému.

Nová superdávka má od října zjednodušit systém sociální pomoci, který je složitý a nepružný. Podle ministerstva práce bude nový systém jednodušší i lépe nastavený, bude zohledňovat různé situace a navíc bude motivovat k práci nebo ke snaze ji najít. „Potřebujeme designovat systém pro to, abychom zde neměli velkou skupinu chudých lidí,“ kritizuje debatu o takzvaných zneužívačích dávek pro Český rozhlas Plus psycholožka Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa vzdalují od Evropy, což s sebou nese i bezpečnostní důsledky. Je realistické, aby Česko a další evropští spojenci převzali odpovědnost za svou bezpečnost a dosáhli nezávislosti na USA? „Když se bude Evropa hodně snažit, je to otázka zhruba dekády. Možná spíš dvou,“ míní v Chybě systému bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Několik poslanců a poslankyň před nadcházejícími parlamentními volbami oznámilo, že se už znovu nechystá kandidovat. Na vině může být frustrace ze současné situace v Poslanecké sněmovně, kde se kvůli obstrukcím nedaří prosazovat konkrétní návrhy. Jak ale říká bývalá místopředsedkyně Sněmovny Petra Buzková (tehdy ČSSD), změnit stávající systém nebude tak jednoduché. „Neříkám, že jednací řád je ideální, ale je zatím ještě stále funkční,“ konstatuje v podcastu Chyba systému.

Už rok platí Akt o digitálních službách (DSA), který je namířený proti nezákonnému obsahu na internetu. Americký viceprezident J. D. Vance v této souvislosti kritizoval Evropskou unii za údajnou cenzuru. „Zkrátka chceme, aby byly dodržovány zákony proti nelegálnímu obsahu. Šéfům digitálních platforem jsem vysvětlovala, že když není možné malovat hákové kříže a říkat, že holocaust nebyl, tak se to ani nesmí dávat na sociální sítě,“ říká někdejší eurokomisařka Věra Jourová.

Žijeme déle, ale ne ve zdraví. To Čechy v průměru opouští po 62 letech. Jak upozorňuje lékař Tomáš Šebek v pořadu Chyba systému, například ve Švédsku je to o 10 let později. Na rozdíl od premiantů ze severu Evropy navíc stagnujeme. „Než být nesmrtelný v bolesti mi připadá důležitější být smrtelný s tím, že budu mít šťastný a zdravý život,“ věří spoluzakladatel platformy Ministr zdraví.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a kritické hlasy sílí i v řadě dalších zemí včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni vítali a podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko.

Volební kampaně se stále více než na programy a hodnoty zaměřují na to, jak efektivně oslovit voliče prostřednictvím moderních technologií a politického marketingu. Dokáže ale ten sám o sobě vyhrát volby? „Do nějaké míry, ale ne bez autentického lídra. Donald Trump měl velmi dobře vedenou kampaň, ale on ji převyšoval. Stejně tak bylo mnoho lidí překvapeno úspěchem Filipa Turka v eurovolbách, hlavně počtem preferenčních hlasů,“ připomíná politoložka Anna Shavit.

Je za problémy českých vysokých škol hlavně nedostatek peněz, anebo je na vině i jejich způsob řízení a hospodaření? „Peněz je málo a mělo by se přidat. Ale rozdělování prostředků je čistě na našich nezávislých vysokých školách. Rozpočet určuje rektor a schvaluje akademický senát, kde si zástupci fakult pečlivě hlídají, aby ta jejich nebyla šizená. A tím pádem se nedá skoro nic změnit,“ kritizuje Jan Konvalinka, někdejší prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy.