- Podcasty
- Podhoubí
Poslechněte si podcast: Škola jako living lab. High-tech eko budova COPAG umí sama zobchodovat elektřinu na trhu
Střední odborná škola – Centrum odborné přípravy a Gymnázium neboli COPAG na Českobrodské ulici v Praze si dopřála radikální rekonstrukci jedné ze svých budov. Momentálně je v provozu půl roku a jede v režimu poloviční kapacity. Projektant a ideový tvůrce technologie, která ze školy dělá uhlíkově a energeticky pozitivní budovu, Jiří Tencar mě po škole provedl a vy máte v Podhoubí možnost sledovat nejnovější technologie v akci.
Podhoubí
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Mikýř, Půr, FOMO. Platforma Re-set rozplétá mediální sítě Daniela Křetínského
Podle časopisu Forbes 208. nejbohatší člověk světa a 2. nejbohatší Čech Daniel Křetínský byl se svým holdingem po propuknutí energetické krize vlastními slovy „odsouzen k růstu“. Aktiva EPH s válkou na Ukrajině nabobtnala na dvojnásobek, zatímco domácnosti chudly. Portfolio EPH je široké, jádro ale tvoří energetika a podle platformy Re-set energetika špinavá. Co to znamená, když největší současný český byznysmen soustřeďuje mediální moc?
Rys v mrazáku šéfa mysliveckého sdružení nebo tygří masox: wildlife crime se u nás bagatelizuje
Českými médii několikrát za rok proběhne kauza usmrcení dravých ptáků pomocí karbofuranem otrávených návnad. V roce 2021 za to byl poprvé v Česku někdo odsouzen, tresty ale nejsou dostatečné, a tak se případy objevují každým rokem znovu. Samotné držení karbofuranu je přitom trestné. Stejně tak záhadně mizí rysi, kteří se pak najdou třeba v mrazáku šéfa jednoho z mysliveckých sdružení. České soudy tyto případy stále bagatelizují.
Do Česka přišla renesance solární energetiky. Teď ještě rozhýbat vítr
Zatímco Německo o Velikonocích odstavilo sedm bloků hnědouhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 3,1 GW a dohromady vyrobilo v roce 2023 přes 52 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, český energetický mix už léta relativně stagnuje s podílem kolem 40 % z hnědouhelných elektráren a podobně z jádra. Na druhou stranu se ledy hýbou v solární energetice, kde přibylo 1000 MgW instalovaného výkonu.
Klimarádi: Někdy je třeba překročit zákon, aktivismus posunul debatu o hnědém uhlí
Projekt Klimarádi vyrůstá z prostředí Klimatické žaloby, která už pět let adresuje nejvyšší státní instituce. Žaloba je namířena na Vládu České republiky a čtyři ministerstva a vyjadřuje nespokojenost s nesouladem mezi klimatickými závazky a proklamacemi na jedné straně a se skutečným politickým jednáním příslušných orgánů. Klimarádi se průtahy ve sporu rozhodli využít působením zdola a propojením světa práva a vzdělávání s klimatickou změnou.
Vídeň je jinde. Se sociálním geografem o participativním bydlení i radikálních eko-komunitách
Tinkers Bubble v Anglii je skupina několika jedinců žijících v lese, která se vyhýbá využívání fosilní energie. S výrobou dřevěných fošen jim pomáhá parní stroj, jablečný mošt a cider zase lisují mechanicky. Produkty rozvážejí na kolech nebo pomocí koní. Tak vypadá jedna ze zajímavých eko-komunit, kterou ve svém doktorandském výzkumu zaznamenal sociální geograf a ekonom Jan Malý Blažek. Environmentální záměry má ale i mnoho středoproudých projektů po celé Evropě.
Potřebujeme zahltit sítě a nenechat je populistům. S greenfluencerkou o tom, jak se nezbláznit
Nejlepším předpokladem k aktivismu je být shlukem buněk, opatřeným inteligencí, vědomím a vůlí. To všechno má Rozárie Haškovcová a naplno toho využívá nejen na svém instagramovém účtu. Myslíte si, že aktivismus na sociálních sítích je jen salónní pozéřina? Ale kdeže. Sociální sítě jsou dávno víc než reálnou součástí našich životů a slouží i jako diskusní fóra a platformy pro vyjednávání našich identit.
Chceme zahrádku všude. Adaptace krajiny na klimatickou změnu se dá zvládnout za 20 let, věří Malík
Původně geodet a kartograf Jiří Malík je známá postava české environmentální scény. V roce 2005 spoluzaložil spolek Živá voda a v roce 2016 se pustil do komplexní obnovy vodního režimu u bývalé obce Libná na Broumovsku. 20 km2 povodí Zdoňovského potoka je pilotním projektem Modelu Živá krajina, který se dá replikovat i jinde v Česku a v Evropě. Jiří Malík se svým týmem usilují o komplexní adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Jak by taková krajina vypadala?
Je fascinující, jak jsme my lidé hrubě nepoučitelní ve svých omylech. S Bohdanem Slámou o Suchu
V nejnovějším filmu Bohdana Slámy si zahrála Magdaléna Borová, Dorota Šlajerová, Moravské Toskánsko i vyprahlá krajina zkoušená dlouhým obdobím sucha. V centru příběhu umírá matka třech dětí na rakovinu, pravděpodobně z vody kontaminované chemickými postřiky zemědělce Viktora. Chřadnutí lidského zdraví se ve filmu Sucho dostává do přímé souvislosti s chřadnutím krajiny.
Vlak je super, dokud v něm nejedete sami. Jak vypadá realita na české a evropské dráze?
Cestování vlakem je nejlepším a nejšetrnějším modem dopravy po chůzi a jízdě na kole – píše ve svém reportu o dopravě Evropská agentura pro životní prostředí. Výsledky analýzy agentury Evropské unie se sídlem v Kodani tak potvrzují směřování evropské legislativy, která chce mimo jiné zvýšit podíl vysokorychlostní železniční dopravy do roku 2030 o polovinu.
Antisystémové ostrovy města. Mokřad s fragmenty lužního lesa v nouzové kolonii Na Slatinách
Se zrodem Československa vzniklo v Praze několik desítek nouzových kolonií. Venkovská obydlí si v provizorních podmínkách stavěli lidé, kteří se do hlavního města stěhovali za prací. Na rozdíl od rezidenčních čtvrtí s činžovními domy v nich běžel život spíš ve venkovském rytmu včetně zahradničení a chovu hospodářských zvířat. Po sto letech zbytky kolonií prostupuje městská divočina s prvky vágního terénu. Pro město jsou to ale cenné přírodní biotopy.