Čtyři stupně ráno, ledové koupání, hamaka u potoka, fotopast u pěšinky, kudy chodí zvěř — to není popis filmového štábu na výzkumné expedici, ale jeden den na přírodovědném táboře Do divočiny, ze kterého Prokop Pithart natočil živou epizodu Podhoubí. Hosty tentokrát nebyly expertky a experti, ale děti.

Obloha šedá, vzduch plný prachu, vesnice, které kdysi stály a dnes nejsou. Novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N jezdí na sever Čech dva roky a přiznává, že jí tam bývá smutno. Ne ze zlomyslnosti krajiny, ale z pocitu, že se o lidi v mostecké pánvi nikdo moc nezajímá. „Třeba v Mostě jsem obcházela místní a ptala se, kdo je Pavel Tykač a co se plánuje za jejich baráky. Prostě to nevěděli."

Kdybychom se na zemědělskou krajinu Polabí dívali očima zajíce polního, co bychom viděli? Miloslav Chlumský, zemědělec a myslivec z Ratenic u Poděbrad, tuhle otázku nepokládá jako řečnickou — přestavuje podle ní celé hospodaření na svých polích. A výsledky jsou vidět i termovizí: třináct zajíců na jednom čtyřhektarovém poli.

Kamzík horský podle definice nepatří mezi původní druhy a to i přes to, že se tu před mnoha lety vyskytoval. Do severních Čech ho před sto lety znovu vysadili lovci z Rakouska, aby rozšířili nabídku lovné zvěře. Dnes je pevně vrostlý do zdejší krajiny i kultury. Jeho přežití neohrožují turisté na kolech, ani vlk, který se sem po letech vrátil, ale rostoucí teplo. Vojtěch Kasič z České zemědělské univerzity v Praze zkoumá severočeskou populaci kamzíků.

V červenci zveřejnil Eurostat srovnání, jak si státy Evropské unie vedou v výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze zakladatelů iniciativy Nová energie Česka, zná výsledek zpaměti. „Česká republika se bohužel bude hledat velmi snadno. Jsme poslední," říká.

Tradiční lov kytovců na Faerských ostrovech se letos odehrál v bezprecedentním rozsahu. Na konci května bylo během jediného dne zabito 706 kytovců čeledi delfínovitých. Přímým svědkem byl i Lukáš Matějíček, český dobrovolník organizace Sea Shepherd, který byl za dokumentaci lovu zadržen a noc strávil ve vazbě.

Bavil vás na základní škole přírodopis? Lucie Marková ani Petr Daniš si na ten svůj téměř nevzpomenou. A právě v tom je problém. Ti, kteří přírodopis milovali, si totiž vybavují hlavně jednu věc — průvodce, který je vzal ven.

Dokumenty o přírodě v Česku dle slov Kateřiny Fialové téměř nevznikají. Přitom i zdejší krajina nabízí příběhy, které stojí za vyprávění — mizející pískovny, napřímené řeky nebo hmyz, jehož chování teprve začínáme chápat. „Často se ohlížíme na ty krásné pralesy, ale i to, co tu máme, je obrovský zázrak," říká devatenáctiletá dokumentaristka, režisérka a investigativní novinářka, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit.

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.

Vladimír Kořen toho hodně pamatuje, což podle něj může být i nevýhoda. Pamatuje si, jak vypadala krajina před tím, než se tam objevila dálnice a natáhla se okolo logistická centra. Pamatuje si řeku Ohři, kterou jako kluk znal metr po metru, a bagry, které najely do rybích trdlišť. A pamatuje si také vrbu, které šeptal, když se rozešel s holkou, i vodohospodáře, kteří ji pokáceli.

Podhoubí s Honzou a Bárou Ungerovými, kteří mají kapelu Zrní a Dva. „Vlaštovky, to je takovej náš kalendář,“ říká na úvod Jan Unger a ukazuje ve stodole na trám s vlaštovčím hnízdem. Bára s Honzou žijí se svými dvěma syny na vesnici na Vysočině. V rozhovoru s Prokopem Pithartem mluví o tom, jak zásadní je pro jejich tvorbu život na vesnici, protože i drobné změny kolem nich jsou zásadní a vidí v nich kouzlo.