- Podcasty
- Podhoubí

Poslechněte si podcast: Vojtěch Boháč: Dění v Arktidě je depresivní. Mocnosti se přetahují o suroviny, zatímco led taje
Oblast za polárním kruhem se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Symbolem globálního oteplování se stal před lety poněkud zkratkovitě vyhublý lední medvěd, kterému taje „pevná půda“ pod nohama. Od roku 1979 se ale arktický ledový příkrov zmenšil o rozlohu šesti Němecek a z Grónska odtál ledovec o velikosti Albánie. Místo řešení klimatické změny dochází k akceleraci souboje o zdroje, které led odkrývá.
Podhoubí
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Příroda je nutné zlo. Klimatický žal se dá přebít vlastním utrpením, Aleš Stuchlý kypří Podhoubí
Nemá rád vítr, sršně ani lidi. Zaměřuje se na utrpení všedních dní a na vlastní problematické vztahy. Aleš Stuchlý přišel proslunit aprílové Podhoubí ostrou kadencí slov i existenciální trýzní. Měl by být pytlík důležitější než obsah? Co sleduje Bůh tím, že vymyslel klíště? Proč je potřeba pít z dvojitého jednorázového plastového kelímku alespoň se dvěma brčky?
Zadržet vodu, zlepšit půdu. Opatření jdou zdola a dobrovolně. Změní to Politika krajiny 2050?
Česká krajina 21. století už nemůže být jen o produkci surovin a plodin. Půda je v současnosti zhruba na polovině kapacity obsahu organické hmoty. Další úbytek organiky by znamenal zamířit někam k polopouštím. Při zádrži vody je třeba postupovat od každého centimetru krychlového půdy. Teprve zdravá struktura půdy s houbami a mikroorganismy zadržuje vodu. Při naplnění kapacity půdy nastupují další krajinná opatření jako nádrže nebo poldery.
Dyje zpátky v původním korytě. Jak řeka pomáhá s adaptací krajiny na změnu klimatu?
Adaptace krajiny na změnu klimatu znamená zejména práci s vodou a její rovnoměrnou distribuci v ploše. Jižní Morava je tradičně značně suchým místem s nízkým množstvím srážek. Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje jsou proto něco jako oáza v poušti. Projektový manažer Povodí Moravy David Veselý věnoval část kariéry navrácení úseku Dyje do původního koryta s velkými meandry. Co je to ekologická správa vodních toků? A co se učíme od povodní?
To vám přijde, že ta voda má radost. Iva Bufková vrací vodu Šumavě, jsou místa, kde 60 let netekla
Zem je ještě promrzlá. Tam, kde bychom se v létě bořili po kolena, procházíme suchou nohou a jen to trochu křupe. Míříme na prameniště schované v lese o rozloze asi 20 m², pozná se podle namrzlých kaluží. To, co vypadá jako lesní cesta, byl asi metr a půl hluboký odtokový kanál. Voda tudy frčela z prameniště pryč do nížin. Kanál je zasypán zeminou a přehrazen dřevěnými hrázkami. Voda se vrátila do klikatého potůčku.
Výtrusy aka Spory: Podhoubí rozjíždí diskusní formát o životním prostředí s Pithartem a Haškovcovou
Kdo je lesa pán – hajný, nebo příroda? Kolik stromů je třeba zasadit, když na cestě vlakem pijeme z jednorázového plastového obalu? Dá se skrze pestrost přírody dojít k pestrému myšlení? Poslechněte si nový formát Spory magazínu Podhoubí, ve kterém se setkáme s pravidelnými komentátory environmentálního dění Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem.
V předobrazu pralesa vidět hospodářský les. S Tomášem Vrškou o lesnickém umění usměrňovat růst
Školní lesní podnik ve Křtinách vede muž, který strávil dvacet let ve vědě. Se studenty a kolegy studoval růst a rozpad na Boubíně, Žofíně nebo v Podyjí. Poznatky o dynamice pralesních společenstev se rozhodl uplatnit v lesním hospodaření. Do Křtin se teď jezdí lesníci z celé republiky dívat na to, jak efektivně využívat tvořivých sil přírody k pěstování odolného lesa, ze kterého má člověk všestranný užitek a přitom zlepšuje přírodní rozmanitost.
Tvořit odolný les spolu s přírodou. Plody mé práce sklidí vnoučata, říká hajná Monika Bejčková
Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou na velké části Česka. Lesy, které odolají výkyvům počasí, stresu ze sucha i škůdcům, jsou druhově i věkově pestré a vychovávají se výběrným způsobem. Jedním z takových modelů je Dauerwald – les trvale tvořivý. V lese probíhají soustavné probírky i zmlazení a nikdy nevznikne holina.
Trump odstoupil od Pařížské dohody. Není to dobrá zpráva, musíme dál dekarbonizovat, říká Daniš
Donald Trump vyvedl USA z Pařížské dohody. USA jsou druhým největším emitentem skleníkových plynů po Číně a historicky vůbec největším. V tomto kontextu to není dobrá zpráva. Povede to ke zpomalení klesání emisí CO2. Není to ale konec světa. Trend ochrany klimatu to nezastaví. Růst emisí skleníkových plynů zpomaluje a brzy se dostaneme k vrcholu, pak budou emise klesat. Pařížská dohoda funguje, přestože na bázi dobrovolnosti.
Lidé i polovinu času v práci vydělávají na majitele nemovitosti. S Patočkou o solidární ekonomice
Spoluzakládal hnutí Limity jsme my, které prosazovalo konec těžby uhlí. Byl u začátků platformy Re-set, která hledá řešení sociálně-ekologických problémů. Aktuálně pracuje na doktorandském projektu na Environmentálních studiích FSS MUNI v Brně. Říká o sobě, že je dítě se zelenou plenkou a že ho už moc nebaví babrat se v pocitech, které v člověku vyvolává klimatická změna. Hostem Podhoubí je Jožka Patočka.