V červenci zveřejnil Eurostat srovnání, jak si státy Evropské unie vedou v výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze zakladatelů iniciativy Nová energie Česka, zná výsledek zpaměti. „Česká republika se bohužel bude hledat velmi snadno. Jsme poslední," říká.

Tradiční lov kytovců na Faerských ostrovech se letos odehrál v bezprecedentním rozsahu. Na konci května bylo během jediného dne zabito 706 kytovců čeledi delfínovitých. Přímým svědkem byl i Lukáš Matějíček, český dobrovolník organizace Sea Shepherd, který byl za dokumentaci lovu zadržen a noc strávil ve vazbě.

Bavil vás na základní škole přírodopis? Lucie Marková ani Petr Daniš si na ten svůj téměř nevzpomenou. A právě v tom je problém. Ti, kteří přírodopis milovali, si totiž vybavují hlavně jednu věc — průvodce, který je vzal ven.

Dokumenty o přírodě v Česku dle slov Kateřiny Fialové téměř nevznikají. Přitom i zdejší krajina nabízí příběhy, které stojí za vyprávění — mizející pískovny, napřímené řeky nebo hmyz, jehož chování teprve začínáme chápat. „Často se ohlížíme na ty krásné pralesy, ale i to, co tu máme, je obrovský zázrak," říká devatenáctiletá dokumentaristka, režisérka a investigativní novinářka, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit.

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.

Vladimír Kořen toho hodně pamatuje, což podle něj může být i nevýhoda. Pamatuje si, jak vypadala krajina před tím, než se tam objevila dálnice a natáhla se okolo logistická centra. Pamatuje si řeku Ohři, kterou jako kluk znal metr po metru, a bagry, které najely do rybích trdlišť. A pamatuje si také vrbu, které šeptal, když se rozešel s holkou, i vodohospodáře, kteří ji pokáceli.

Podhoubí s Honzou a Bárou Ungerovými, kteří mají kapelu Zrní a Dva. „Vlaštovky, to je takovej náš kalendář,“ říká na úvod Jan Unger a ukazuje ve stodole na trám s vlaštovčím hnízdem. Bára s Honzou žijí se svými dvěma syny na vesnici na Vysočině. V rozhovoru s Prokopem Pithartem mluví o tom, jak zásadní je pro jejich tvorbu život na vesnici, protože i drobné změny kolem nich jsou zásadní a vidí v nich kouzlo.

Otevřeš lednici, najdeš něco zapomenutého vzadu na polici a bez velkého přemýšlení to vyhodíš. Každý z nás to někdy udělal. Podle kuchařky a influencerky Chili Ta Thuy za tím nestojí lenost ani špatný charakter, ale chybějící systém. V novém díle Podhoubí mluví o tom, proč vědomé stravování není otázka vůle, kde hledat opravdové farmáře a proč české nemusí automaticky znamenat dobré.

Popadané stromy, trouchnivějící kmeny a les, který na první pohled vypadá jako nepořádek. V Národním parku Šumava jde ale o základní stavební materiál života. Ředitel správy parku Pavel Hubený v Podhoubí vysvětluje, proč je mrtvé dřevo pro les klíčové a proč jsme si jako společnost odvykli dívat se na přírodu bez potřeby ji uklízet. Rozděluje nás stále ochrana přírody v parcích? A jak se správy dotkne drsné škrtání, které letos připraví šumavský park o 70 milionů korun?

Tma se stala synonymem pro strach. Přitom bez ní nedokážou regenerovat rostliny, živočichové ani lidé. Astronom a popularizátor vědy Jiří Dušek mluví o světelném znečištění, které lze odstranit rychlostí světla – stačí ho vypnout. Proč jsme si zvykli na náhražku hvězdné oblohy? Kolik družic bude brzy zářit nad našimi hlavami? A co nám pohled do vesmíru říká o naší vlastní bezvýznamnosti?