- Podcasty
- Podhoubí
Poslechněte si podcast: Lidé i polovinu času v práci vydělávají na majitele nemovitosti. S Patočkou o solidární ekonomice
Spoluzakládal hnutí Limity jsme my, které prosazovalo konec těžby uhlí. Byl u začátků platformy Re-set, která hledá řešení sociálně-ekologických problémů. Aktuálně pracuje na doktorandském projektu na Environmentálních studiích FSS MUNI v Brně. Říká o sobě, že je dítě se zelenou plenkou a že ho už moc nebaví babrat se v pocitech, které v člověku vyvolává klimatická změna. Hostem Podhoubí je Jožka Patočka.
Podhoubí
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Ekologie prochází žaludkem. Výběr nejinspirativnějších rozhovorů v Podhoubí za rok 2024
Co takhle nebilancovat? Co si prostě projít archiv a vypíchnout to nejzajímavější z uplynulého roku? Podhoubí vyrazilo pětkrát mezi lidi, třeba na Besedu u Bigbítu nebo na festival AFO v Olomouci. A taky vyprodukovalo virální video se Zuzanou Navrátilovou, která ve třiadvaceti letech převzala řemeslo po svém zesnulém tatínkovi a přibližuje dříví v lese těžkou technikou i koněm.
Kráčím a cítím. Vánoční procházka po Brdech s krajinářkou Klárou Salzmann
Klára Salzmann se celý život věnuje krajinotvorbě. Poslední dobou je jejím oblíbeným tématem zejména říční krajina. Na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér krajinářské architektury. Žije v jižním cípu Brd v domečku u lesa, odkud je to kousek na krásnou louku s výhledy na Plzeň, Nepomuk nebo hřebeny Šumavy. Na štědrodenní procházce jsme si povídali o tom, že krajina jsou lidé, kteří v ní žijí.
Život je bonus, normální je smrt. O životě v antropocénu s Terezou Stöckelovou a Jonášem Zbořilem
CRASH v Podhoubí, to je spolupráce Radia Wave s Galerií Rudolfinum. K aktuální výstavě Antony Gormley / Pavla Melková vzniklo živé natáčení podcastu Podhoubí přímo ve výstavních prostorách. Diskutovali publicista a spisovatel Jonáš Zbořil a socioložka vědy a medicíny Tereza Stöckelová. Z křoví a odpadu, přímo ze srdce antropocénu se zrodila literární bytost Flora. Zachrání nás návrat k přírodě? Jak vypadá život, který vyrůstá z podivných míst, jako jsou pražské Slatiny?
Odpad je selháním představivosti. Douglas McMaster v londýnské restauraci Silo nemá koš
Restaurace Silo obydlela starou fabriku ve východním Londýně. Interiéry jsou z regenerativních materiálů, suroviny od regenerativních farmářů, pekaři si melou vlastní mouku – dřevěný mlýn se dostal dokonce do loga podniku. Restaurace nemá koš a téměř žádný kompost. Většinu zbytků se daří eliminovat už při plánování procesů. Organické zbytky zpracují ve fermentační laboratoři. Vznikají tak unikátní dochucovadla podobná sojové nebo rybí omáčce.
Klimatická změna je sexistická, na ženy dopadá víc. Ženy přitom častěji přicházejí s řešeními
CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.
Naturální vína jsou tu osm tisíc let. Tiago Cartageno přibližuje vinice obrazu divokého lesa
Po proudu Doura se stovky let plaví lodě s nákladem vína, aby se ve sklepích města Porto proměnilo v portské víno. Douro Valley je prestižní turistická značka na seznamu světového dědictví UNESCO. Kopcovité údolí řeky je osázené nekonečnými terasami vinohradů. Vinařství Quinta Vila Rachel s dvousetletou tradicí tu provozuje Tiago Cartageno. Oproti zbytku regionu se vymkl zajetým pořádkům a produkuje naturální vína, jak sám říká, tak divoce, jak jen to je možné.
Jste to, co jí to, co jíte. Kalný pase krávy, ale zajímá ho půda. Odměnou je skutečná potravina
Prase je pastevecké zvíře, až 50 % jeho potravy může být zelená složka. Pastva zvyšuje v mase podíl zdravých omega-3 mastných kyselin. Krávy pasené na trávě regenerativním způsobem zlepšují biodiverzitu pozemku. Regenerativně pasená kuřata nemusí být léčená antibiotiky. To všechno je hrozně fajn, ale to nejzajímavější se děje pod povrchem. Půda pórovitá jako houba třeba zmírňuje povodně nebo pomáhá zachytávat CO2.
Hra o Cínovec: Vytěžíme lithium a zachráníme planetu. Anebo ne?
Baterie založené na lithiu používáme denně. Jsou v mobilních telefonech, laptopech, v elektromobilech i bateriových úložištích, kam ukládáme elektřinu z obnovitelných zdrojů na později. Lithiu se přezdívá bílé zlato a čelní politici jím rádi šermují, když mluví o prosperitě v nízkouhlíkové ekonomice budoucnosti. Údajně jedno z největších úložišť lithia v Evropě leží pod osadou Cínovec. Co všechno by znamenalo znovu kopnout do země?
Emisní povolenky se rozšíří na dopravu a stavby. Z nich má vzniknout Sociální klimatický fond
Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu – znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava.
Podhoubí z letního tábora: Děti hledají v přírodě odpočinek od rodiny i krásu, kterou chtějí chránit
Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdniny.