Národním parkem mohou nepozorovaně projít zvířata jako los,rys nebo kočka divoká. Jak je možné, že je při návštěvě přírody téměř nikdynespatříme? A která zvířata naopak vidět můžeme?

Hostem nového dílu Podcastu Zelený čaj je zoologSprávy Národního parku České Švýcarsko Martin Valášek. Vysvětluje, jakzvířata reagují na pohyb turistů, podle čeho poznáme přítomnost vlka nebo bobraa proč by měli být psi v národním parku na vodítku.

Rozhovor se věnuje také tomu, jak život zvířat proměnilykůrovcová kalamita a požár z roku 2022, a akustickému monitoringu, při němžvědci v národním parku zaznamenali 84 druhů ptáků.

Suché dřevo je jen část příběhu. Nový díl Podcastu Zelenýčaj vznikl přímo v terénu, na vyhlídce Fénix nad spáleništěm po požáru z roku2022. Ten byl největším lesním požárem, jaký Česko zažilo. Tentokrát jsme sipovídali s vědci, kteří zkoumali, co se v krajině skutečně stalo, proč se požártak výrazně rozšířil a jak vypadala krajina krátce po něm. Hosty jsou vědci,kteří se podíleli na unikátním výzkumu požárem zasažené krajiny: půdní biolog aekolog Miloslav Devetter, botanik a požární ekolog Martin Adámek, JanaMüllerová, která spáleniště zkoumala pomocí dronů a satelitních dat, a AlenaSucháčková, která sledovala, co požár udělal s hmyzem. První díl řeší, proč bylpožár tak silný a co se dělo s přírodou bezprostředně po něm. Obnově krajiny popožáru se bude Podcast Zelený čaj věnovat podrobněji v dalším díle.

O turismu, dopravě a naší potřebě mít všechno uklizené.

Tentokrát trochu jinak. Povídat si budou spoluautořiPodcastu Zelený čaj, kteří jsou známí svými zajímavými a neotřelými pohledy:Josef Trögl z Fakulty životního prostředí UJEP a Tomáš Salov, mluvčí Národníhoparku České Švýcarsko.

Má se zpoplatnit vjezd nebo vstup do národního parku? Pročjednodenní turistika zatěžuje obce, proč je tak těžké dostat lidi z aut dovlaků a jak moc nám chybí obyčejná příroda přímo ve městech? Došlo i na dálniciD8, veřejnou dopravu, lavičky mezi paneláky, hlučné motorkáře a otázku, zdaochranu přírody v Česku bereme jako samozřejmou hodnotu, nebo spíš jakopřekážku.

Speciální díl ukazuje, že o životním prostředí se dá mluvitsrozumitelně, vtipně a bez zjednodušování. Nejde o přednášku ani o hledáníjedné správné odpovědi, ale o debatu nad tím, proč chceme mít přírodu nablízku,a zároveň často nechceme přijmout, že skutečná příroda bývá divoká, nepřehlednáa neuklizená.

Podcast Zelený čaj vzniká ve spolupráci Fakulty životníhoprostředí UJEP a Správy Národního parku České Švýcarsko.

Jak se za 35 let změnil Ústecký kraj?

Fakulta životního prostředí letos slaví 35 let. Vznikla v době, kdy severní Čechy patřily k ekologicky nejpostiženějším oblastem Evropy. Jak moc se kraj od té doby proměnil? A nezapomínáme už na to, proč k těm změnám vůbec došlo?Hosty nového dílu Podcastu Zelený čaj jsou tři výrazné osobnosti regionu. Historik a senátor Martin Krsek, hydrometeorolog Martin Novák a proděkan Fakulty životního prostředí UJEP Josef Trögl vzpomínají na dobu, kdy děti odjížděly na školy v přírodě kvůli smogu, kdy řeka Bílina měnila barvy a kdy se v Ústeckém kraji doslova špatně dýchalo.Rozhovor ale není jen o minulosti. Hosté diskutují také o limitech těžby uhlí, proměně krajiny po roce 1989, vztahu místních lidí k regionu i o tom, proč dnes ochrana životního prostředí z veřejné debaty částečně mizí. Zazní také otázka, která je pro sever Čech možná nejdůležitější: Proč tady navzdory všemu zůstáváme?Poslechněte si dosud nejobsáhlejší diskusní díl Podcastu Zelený čaj.

Doc. Jan Pacina, který zkoumá svět z výšky i z hlubin. Vrozhovoru otevírá téma geoinformatiky jako nástroje, který propojuje vědu,technologie a kreativitu – od práce s drony a laserovým skenováním přesmapování krajiny až po tvorbu digitálních dvojčat měst nebo průmyslovýchareálů.

Rozhovor ale není jen o technologiích. Dotýká se idobrodružné stránky vědecké práce – od měření sněhu v horách přes výzkumpožářiště v Českém Švýcarsku až po expedice v Súdánu. Jak se sbírají data vextrémních podmínkách? Co všechno se dá z krajiny vyčíst a jak mohou tatozjištění pomoci lépe porozumět změnám kolem nás? Poslechněte si nový díl, kterýukazuje vědu v terénu i v souvislostech.

Petr Lenc patří k lidem, kteří zásadně ovlivnili podobukrajiny po těžbě v Ústeckém kraji. Jako někdejší ředitel Palivového kombinátustál u proměny bývalých lomů v jezera Milada a Most. Dnes působí v těžebníchfirmách skupiny Sev.en Česká energie a konec uhlí sleduje z první řady – nejenjako technickou a energetickou změnu, ale i jako zásah do života lidí, obcí acelé krajiny. V novém díle podcastu Zelený čaj mluvíme o tom, kdy začalo býtjasné, že uhlí v české energetice končí, proč by se k němu podle Petra Lencemělo přistupovat s respektem, co se povedlo i nepovedlo u jezera Milada, pročnemohou být ze všech lomů nová koupaliště a jakou roli má v budoucnosti regionuhrát přirozená sukcese, ochrana přírody, čistá energetika i nová pracovnímísta. Rozhovor je o krajině po uhlí, ale také o paměti regionu, hornících aotázce, zda se z Ústeckého kraje může stát skutečný unikát ve střední Evropě.

Strážce Miroslav Rybář v rozhovoru líčí, jak vyměnilkancelářskou práci za náročný terén NP České Švýcarsko. Popisuje střety sagresivními turisty i bizarní situace, jako bylo vyvolávání deště tibetskýmimísami přímo v lese. Dozvíte se, jaké to je, když vás „vojna“ dožene v hořícímlese a popel se pod nohama změní v klouzavou past.

Sdílí i zkušenost s nenávistí některých místních obyvatelběhem velkého požáru a vysvětluje, proč po službě v divočině nejraději uniká kjazzové trumpetě.

Z naší krajiny zmizelo neuvěřitelných 70 % hmyzu? O této tiché tragédii biodiverzity, ale i o mýtech kolem požáru v Českém Švýcarsku a kontroverzním bonmotu, že „suché dřevo nehoří“, mluví v úvodním díle nového podcastu Zelený čaj profesor Jakub Hruška. Vysvětluje, proč nám krajina vysychá, i když množství srážek zůstává stejné, a co ve skutečnosti stojí za velkými lesními požáry.

Startujeme podcast