PFAS zaplavily celou zeměkouli, najdeme je dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům či nepromokavému oblečení. Vydejte se po stopách sloučenin, které  vznikly ve 30. letech minulého století, ale naše zdraví ničí doposud. Věčné chemikálie obsahují vazbu mezi uhlíkem a fluorem, která je nejsilnější v organické chemii. Díky tomuto lidskému vynálezu jsou neuvěřitelně stabilní a v přírodě se prakticky nerozkládají. Environmentální chemik Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR v textu popisuje, jaké dopady PFAS mají, které potraviny jsou nejkontaminovanější nebo jak dopadla analýza na toxické sloučeniny v dětském nepromokavém oblečení. 

Dozvíte se, jak na věčné chemikálie reaguje legislativa v různých zemích, a v závěru přinášíme důležitá doporučení, jak se PFAS v běžném životě vyhnout. 

Audio vychází z článku Radky Římanové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Předplatné časopisu v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na e-mailové adrese ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit a sound design: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠ / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR. 

Experimentátor i teoretik - materiálový fyzik Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR se při vedení oddělení ultrazvukových metod zdatně pohybuje v obou světech. A baví ho také role pedagoga na ČVUT. I proto srozumitelně vysvětluje, v čem se liší šíření zvuku v pevných látkách a tekutinách. Poslechněte si, jak fungují unikátní bezkontaktní laserové ultrazvukové metody, kam sahají historické kořeny fyzikální akustiky a jaké neobvyklé materiály vědce zajímají. Prozradíme, proč se vyplatí učit i základy nebo k čemu využívali vědci součástky ze staré tiskárny. V epizodě představujeme také novou laboratoř 3D tomografie s atomární sondou. 

Varujeme, že při poslechu se můžete nakazit nadšením pro vědu! 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrhu vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želva, která běžně žije v tropech. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Láďa Štěrba / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno 5. 6. 2026 na Veletrhu vědy / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Filosofického ústavu AV ČR. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku.

Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na poučenou interpretaci středověké hudby poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme. 

Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Překlad: Tereza Novická / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný / Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR a s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky. Buněčný biolog Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě věnuje výzkumu mezibuněčné komunikace prostřednictvím receptorů pro růstové faktory. Vědec s dvacetiletou praxí z USA se podílel na vývoji léku Voxzogo, který podporuje prodlužování kostí. Jak velkou nadějí do budoucna lék je? K čemu slouží Registr achondroplazie a v jakém stádiu vývoje je možné mutaci genu odhalit?  

Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. 

Načetla a editovala: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má své kořeny v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? A co všechno musí záchranáři umět? Odpovídá historik Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který jako editor připravil pozoruhodnou publikaci Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranné služby. Jeden z respondentů narativního výzkumu, zdravotnický záchranář Alan Mejstřík, doplňuje rozhovor svými postřehy z praxe.  

Moderuje Jitka Kostelníková  // Natočeno ve studiu Karlín On Air // Edit studio Karlín On Air // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i znakový jazyk se pojí se svébytnou identitou a kulturou. Jak mozek reaguje na různost jazyků, dialektů a emocí? Poslechněte si diskuzi s Kateřinou Chládkovou, Michaelou Svobodou a Natálií Kikoťovou ze SPEAKin lab na pomezí lingvistiky, psychologie a neurovědy, která se konala 30.4. 2026 za účasti publika festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na AFO 61 Olomouc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.

00:35 Lesy Radima Hédla

02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk? 

03:26 Biodiverzita a její hodnota

04:40 Proč světlé lesy mizí

07:31 Velcí kopytníci a disturbance

10:16 Jak lze světlé lesy obnovit

12:27 Pralesy a přírodní stav

13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy 

15:12 Dusík a ztráta stability

20:56 Retrospektivní výzkum lesa

23:56 Komunikace krize biodiverzity

24:44 Program rad AV21 

26:24 Věda a malba krajiny

29:49 Závěr a rozloučení

Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkistán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady čínských snad o vytvoření jediné, homogenní národní identity. Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč čínský stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání i zda je v této situaci možné spatřovat naději na dialog.

V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. 

Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. 

Načetla: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠, nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.