Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Režie: Agáta Hrnčířová / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i kluci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Co mladí lidé na akci ocenili? V čem se jejich názory shodují s tím, co zaznělo od panelistek – vědkyň z různých oborů? Vedle hlasů gymnazistek a gymnazistů uslyšíte také psycholingvistku Kateřinu Chládkovou z Psychologického ústavu AV ČR. 

Speciál vychází u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.

Připravila: Leona Matušková / Edit a voice over: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement. However, even the most powerful computers have their limits. Materials physicist Martin Friák from the Institute of Physics of Materials of the CAS sees the future in quantum computing, which holds the key to overcoming these obstacles. 

​​This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. In the 2024 article, the author introduces the planned quantum computer at the IT4Innovations supercomputing center in Ostrava. It went online in autumn 2025. It became operational in autumn 2025.

The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing predplatne@ssc.cas.cz​.

Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.

Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR. Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval? 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel.   

Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se nejen to, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek, ale i to, jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.

Moderace, edit a zvuková postprodukce: Jitka Kostelníková /  Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio vychází z článku Radky Římanové otisknutém v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Dozvíte se v něm, kde byl postaven první panelák a kolik měl pater, jak se žilo na sídlištích za socialismu a proč jsme paneláky neopustili ani po revoluci. “Panelstory” vypráví historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR a Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR. Jejich medailonky zazní na konci audia.

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠.

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc typů blesků a směřují nejen dolů, ale “tančí” i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. 

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítkové a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách? 33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.

Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.