CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Rusko ztrácí vliv na Kavkaze. Arménie mu přestává věřit, Ázerbájdžán získal zpět Náhorní Karabach a do regionu stále výrazněji vstupují Turecko a Írán. Kdo nahradí Rusko? Tereza Soušková tři roky vedla České centrum v Kyjevě a dlouhodobě se věnuje postsovětskému prostoru, Rusku a Kavkazu. V rozhovoru popisuje proměnu Ukrajiny po letech války, vyčerpanou ukrajinskou společnost a otázku, co by vlastně muselo nastat, aby válka skutečně skončila. Mluví také o tom, proč Rusko nechalo Arménii napospas Ázerbájdžánu, jak ruské oslabení proměnilo mocenskou rovnováhu na Kavkaze a proč v regionu sílí vliv Turecka a Íránu. Dostáváme se i ke Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii a k tomu, proč Gruzie nevyužila ruského oslabení.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by se stalo, kdyby československá armáda v srpnu 1968 dostala rozkaz postavit se sovětské invazi? V roce 1968 měla československá armáda kolem 220 tisíc mužů, deset divizí a patřila v rámci Varšavské smlouvy mezi lépe vybavené a vycvičené armády. Jenže na invazi z východu nebyla připravena. Její divize byly rozmístěny především podél západních hranic, protože jejím hlavním úkolem bylo připravit se na případný útok ze strany NATO. V rozhovoru se dostáváme k tomu, jaké informace měla armáda před invazí, proč politické vedení varování před sovětským zásahem podcenilo a co se odehrávalo na generálním štábu v noci z 20. na 21. srpna. Mluvíme také o důstojnících, kteří připravovali plány odporu, vyváželi zbraně a materiál nebo sledovali pohyb okupačních jednotek. Daniel Povolný působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a dlouhodobě se věnuje dějinám československých ozbrojených sil.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Velitel Velitelství pro operace o principu “Fight Tonight”, akvizičním dluhu AČR a stavu záloh. Generálmajor Jaroslav Míka velí od srpna 2026 Velitelství pro operace AČR. Během své kariéry létal na letounech L-159 Alca a JAS 39 Gripen, velel 21. základně taktického letectva, působil na Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany a v rámci zahraničního nasazení velel misi Baltic Air Policing v Litvě. Je absolventem Vojenské akademie v Brně, Air War College v USA a Royal College of Defence Studies ve Velké Británii. Ještě jako zástupce velitele Velitelství pro operace měl na starost agendu spojenou s letním DVC: „Je lepší být připraven třeba s vz. 58 než nepřipraven s Brenem dvojkou,” hodnotí obecné odhodlání uchazečů o dobrovolné vojenské cvičení. Velitelství pro operace je multidoménové velitelství, které propojuje vzdušné, pozemní a teritoriální síly, kybernetické a vesmírné schopnosti. V případě krize odpovídá také za plán Obrana a Host Nation Support pro NATO. Generál Míka v rozhovoru mluví o akvizičním procesu, který se podle něho daří zrychlovat a zefektivňovat, o cíli 10 tisíc lidí v aktivních zálohách a navyšování počtu vojáků z povolání až na 37 tisíc. Ze všeho nejvíce ale odpovídá na zásadní otázku pro českou společnost: Jsme připraveni na případný konflikt vysoké intenzity?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jakou roli má dnes ve válce levná masa (Affordable Mass)? Proč Evropa nedokáže vyrábět zbraně ve velkém? A jak může Česko využít svou průmyslovou základnu? Tomáš Pardek a Ivo Kramoliš v rozhovoru popisují, jak se po roce 2022 zrychlil inovační cyklus. Obranný průmysl dnes dokáže rychleji reagovat na potřeby armády. Ukrajina své drony, střely a další platformy dokáže iterovat i v řádu dní. S rychlostí vývoje ale souvisí i další otázka: dokážeme tyto technologie vyrábět ve velkém? Právě masová výroba je jedním z problémů evropského obranného průmyslu. Jednotlivé armády mají rozdílné požadavky, certifikace i výrobní postupy. Proč je evropská výroba tak roztříštěná a může větší unifikace požadavků pomoci nastartovat skutečnou masovou výrobu? Tomáš Pardek je Director Product Business Development ve společnosti AviaNera Technologies, která vyrábí pohonné jednotky pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraňové systémy. Ivo Kramoliš je ředitelem PwC ČR pro obranný a bezpečnostní sektor a příslušník Aktivní zálohy AČR.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Studenti mají za sebou další ročník letního dobrovolné vojenské cvičení, které se na rozdíl od klasického Kurzu základní přípravy pro vojáky z povolání a aktívní zálohy liší hlavně v tom, že jej lze absolvovat v řadě útvarů po celé České republice, například i u Hradní stráže. A hned dva absolventy tohoto letního výcviku pro studentstvo jsme si pozvali k nám do podcastu a zjišťovali jsme, jaká byla jejich motivace, co si z kurzu odnesli a jak jej celkově hodnotí.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠⁠👈 „Mechanizované síly rozhodně neskončily. Díky své palebné síle a schopnosti ochrany zůstane mechanizovaná pěchota i nadále královnou bojiště.“ Podle Miroslava Maixnera vedlo dogmatické chápání zkušeností z Afghánistánu k tomu, že armády začaly zapomínat na některé podstatné součásti práce mechanizované pěchoty. BVPéčka a tanky ale zůstávají rozhodující silou na bojišti. Proměňuje se především prostředí kolem nich a armády musí mechanizované pěchotě zajistit podporu, která ji umožní uspět. Naším hostem je podplukovník Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu. Téměř celou svou kariéru strávil u bojových jednotek, třikrát byl na misi v Afghánistánu a podílel se na přípravě zavedení bojových vozidel CV90 do Armády České republiky. V rozhovoru se zaměřujeme na transformaci 74. mechanizovaného praporu, přípravu na CV90, změny, které nová technika přinese do výcviku i organizace jednotek, personální naplněnost útvaru i zapojení aktivních záloh.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠👈 Hostem Šortky je Petr Mlejnek, bývalý příslušník českých zpravodajských služeb. V rozhovoru hodnotí dosavadní průběh konfliktu na Blízkém východě, vysvětluje, proč podle něj nebyl naplněn žádný ze strategických cílů americké operace a předpovídá, že už v nejbližších dnech mohou Spojené státy přistoupit k dalšímu rozsáhlému leteckému úderu s cílem dostat íránský režim na kolena. Ignoroval Trump informace svých zpravodajských služeb? Jak velkou část dnešní zpravodajské práce tvoří OSINT? A jak dlouho se Írán na podobný konflikt připravoval? Ve druhé části rozhovoru se věnujeme současnému dění na Ukrajině. Probíráme změny ve velení ukrajinské armády, rekonstrukci vlády i možné scénáře dalšího vývoje války.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠👈 Kde dnes končí role člověka, co už zvládne AI a jak blízko jsme plně autonomním zbraňovým systémům? V rozhovoru jsme mluvili o tom, proč se veřejnost autonomních zbraní obává, jak experimentální výzkumy mění pohled na důvěru v algoritmy a proč se představy o „zabijáckých robotech“ často rozcházejí s realitou. Dostali jsme se také k tomu, kdo dnes udává tempo ve vývoji vojenské AI a jaké technologie pravděpodobně promění budoucí války. Ondřej Rosendorf působí na Univerzitě Karlově a dlouhodobě se věnuje novým vojenským technologiím, kontrole zbrojení a výzkumu veřejného mínění o použití vojenské síly.