- Podcasty
- Pod proudem
Poslechněte si podcast: Fotovoltaické panely nehoří, pozor si dejte na kabeláž nebo rozvody, vysvětluje expert
Požáry solárních elektráren, stejně jako třeba hořící elektromobily, jsou mediálně vděčné téma. Přitom mezi lety 2017 a 2021 [https://svetprumyslu.cz/rizika-pozaru-fotovoltaickych-elektraren/] docházelo v průměru ke dvanácti požárům fotovoltaik ročně, což představovalo zhruba půl procenta požárů na území Česka. „Dle mé patnáctileté zkušenosti ve fotovoltaickém byznysu solární panel při standardní a odborné montáži nehoří. Je složen výhradně z prvků, které jsou v podstatě nehořlavé až na jednu výjimku. Tu u standardních fotovoltaických panelů tvoří zadní takzvaná EVA fólie o tloušťce zhruba 0,45 milimetrů,“ vysvětluje Miroslav Calda, majitel a výkonný ředitel společnosti Atlantis Management a pokračuje: „Za ty roky zkušeností z výstavby a z pětileté zkušenosti servisu, kdy jsem zajišťoval kompletní servis pro jednu naši velkou nadnárodní společnost, jsem z těch statisíců nebo i milionů instalovaných panelů viděl požár jen tří kusů panelů, které byly lokálně propáleny kvůli neuklizeným ptačím exkrementům nebo jiným překážkám na fotovoltaickém panelu. Neviděl jsem a nezažil jsem případ, že by fotovoltaický panel vzplál a hořel, protože hliník, křemík či sklo nehoří.“ Pokud už k nějakému požáru solární instalace dojde, je podle Caldy zpravidla způsobený poruchou v rozvaděči, ve špatně udělané nebo utažené kabeláži nebo při porušení izolace, kvůli kterému vznikne elektrický oblouk. O požární bezpečnosti bude Miroslav Calda hovořit i na konferenci Solární energie a akumulace 2023 [https://www.solarnikonference.cz/], kterou 30. května pořádá Solární asociace [https://solarniasociace.cz/]. Na jaká další bezpečnostní rizika je dobré dát si pozor při pořízení firemní fotovoltaiky? Budou se v budoucnu střešní solární elektrárny kombinovat s malými větrnými turbínami? A v čem by se Česko mělo posunout v oblasti legislativy obnovitelných zdrojů energie? Zjistíte v podcastu Pod proudem.
Pod proudem
Posvítíme si na možnosti proměny energetiky, posílení energetické bezpečnosti a možná řešení pro snížení spotřeby fosilních paliv. Nebudeme řešit jen výrobu čisté energie, ale také to, jak ji efektivně spotřebovat. Podcastovou sérii Pod proudem moderuje Marie Bastlová a připravuje ji portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost.
Těžba lithia je obrovská příležitost, těžaři plánují velký projekt
V Krušných horách se finalizuje průzkum a přípravné práce na těžbě lithia. Firma Geomet, z většiny vlastněná společností ČEZ, spolupracuje s experty z celého světa a už brzy by chtěla mít hotovou studii proveditelnosti. Pokud projekt získá potřebná povolení, mohla by těžba lithia začít už v roce 2027. Může přitom jít o zásadní a velkolepý projekt, a to nejen v samotné těžbě, ale i ve výrobě baterií. Jak daleko pokročila příprava těžby lithia? Jak složité je se do ní pustit? A jak je na tom Česko dnes v oblasti akumulace energie? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Vrbický, geolog a technolog na projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet a Tomáš Kazda, docent na VUT v Brně a výzkumník v oblasti baterií s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Fotovoltaika je pro firmy revoluční, může z nich udělat producenty energie místo konzumentů
Firmy mohou díky fotovoltaickým elektrárnám a bateriovým úložištím ušetřit podstatnou část nákladů za energie, a tím zvýšit svou konkurenceschopnost, říkají v novém díle podcastu Tomáš Minařík a Václav Vejrosta, majitelé společnosti Solar Design. Vedle ekonomické stránky ale firmy, pokud mají zájem o instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny, musejí zohlednit i technické možnosti svých budov. Zejména starší střechy mohou mít například nedostatečnou statiku. Výhodné tak je pořízení fotovoltaiky spojit i třeba s rekonstrukcí firemní střechy. „Problém mohou být i externí překážky, jako třeba nedostatečná kapacita distribuční sítě na straně distributora. I s tím je potřeba počítat,“ dodává Václav Vejrosta. „Vyvíjejí se ale nové technologie, které umožňují solární panely instalovat na všechny tipy hal,“ uvedl Tomáš Minařík a upozorňuje třeba na novinku v podobě ohebných fotovoltaických panelů. Ty jsou podstatně lehčí a tvárnější než běžné panely, ale zároveň se už účinností blíží běžně dostupným řešením. Takové panely se například dají umístit i na fasády nebo jako stínění plodin v rámci agrivoltaiky. Návratnost firemních fotovoltaik je dnes díky dotační podpoře zhruba sedm let. Na co si dát při pořízení firemní fotovoltaiky pozor? Kdy a pro koho se vyplatí? A jak souvisí fotovoltaika s ochranou přírody? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.
Staví pasivní domy, solární parky a teď i unikátní plazmový reaktor
Staví unikátní pasivní bytové domy, budují solární parky, v Česku postavili zatím největší větrný park a vyvíjí revoluční technologii, která dokáže zpracovat jinak nevyužitelný odpad a vyrobit z něj bez emisí třeba náhradu zemního plynu. Řeč je o skupině JRD, která má právě tohle všechno ve svém portfóliu. Vážně se v jejich bytech nemusí v podstatě nikdy topit? Jak složité bylo a je v Česku postavit větrný park? A co přesně je a jak funguje jejich reaktor na plazmové zplynování? Nejen o tom mluví v tomto dílu podcastu Pod Proudem Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD a Marek Lang, ředitel divize JRD Energo, člen představenstva společnosti Milenium Technologies a také místopředseda Svazu moderní energetiky s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Kompletní zateplení domu ušetří až 90 procent energií
Kompletní a správné zateplení domu dokáže dramaticky snížit účty za energie. V extrémním případě je srazí až o 90 procent. Zateplovat přitom lze i na fáze a podle toho, co zrovna dovolí rozpočet. Klíčové je ale mít celkový plán. Jak správně zateplovat bytové i rodinné domy? Jaké typy izolace se hodí na jednotlivé projekty a jaké jsou výhody minerální izolace? A jaké jsou a budou trendy v oblasti zateplování a zvyšování energetické účinnosti budov? Nejen o tom debatují v tomto dílu podcastu Pod Proudem Marcela Kubů, architektka a výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace a Ondřej Šrámek ze společnosti Knauf Insulation a prezident Asociace výrobců minerální izolace s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?
Uplynulý rok byl z hlediska energetické legislativy v mnoha ohledech přelomový. Novinky shrnuje aktuální díl podcastu Pod proudem, jehož hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. „My jsme v energetice a energetické legislativě na její dynamiku zvyklí. Překotnost pro nás není nic nového. Třeba Energetický zákon byl od svého schválení v roce 2000 novelizován třicetkrát,“ komentuje Luděk Šikola, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, příval legislativních změn. Ty spustil ruský vpád na Ukrajinu a následná energetická krize. Přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo zejména urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé těchto zdrojů nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny, přičemž dřívější limit byl 10 kilowattů. Klíčové bylo i zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Podle partnera kanceláře Doucha Šikola advokáti, Pavla Douchy, ale české zákonodárce stále čeká ještě hodně práce. „Jako Česká republika jsme celkově pozadu už o více než dva, dva a půl roku s přijímáním naprosto zásadních opatření a institutů do energetiky, které po nás chce i Evropská unie. Ani v roce 2021 tak stále nemáme v Energetickém zákoně zakotveno, co je to akumulace, a jak se dá používat. Nemáme ani zakotveno, co je to agregace,“ upozorňuje Pavel Doucha. Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem společně s moderátorem Ondřejem Novákem.
Máme za sebou osm EPC projektů a chystáme další, hlásí Pardubický kraj
Chcete investovat do modernizace a rekonstrukce energetického hospodářství, ale nemáte na to dost prostředků? Pak je přesně pro vás tento díl podcastu Pod Proudem, který představí takzvané EPC projekty. Díky nim velké korporace, podniky nebo samosprávy mohou snížit náklady i spotřebu energií. Realizaci přitom platí až z budoucích úspor. Jak projekty EPC fungují? Pro koho se nejvíc hodí? A jak složité je se do nich pustit? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb a Milan Vich, energetický manažer Pardubického kraje s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Lidé se vrhli na dotace pro nízkopříjmové domácnosti, stát přidá peníze
Loňský dramatický růst cen energií postavil až statisíce lidí před hrozbu energetické chudoby. Zejména senioři a nízkopříjmové domácnosti se dostaly do rizika, že nebudou schopny platit vysoké účty a zálohy za energie. Stát proto zavedl cenové stropy, spustil informační kampaně i speciální dotační program, který má lidem rychle pomoci snížit spotřebu energií. Jak se osvědčil program Nová zelená úsporám Light? Bude stát lidem dlouhodobě pomáhat snižovat spotřebu energií, a tím i náklady? A jak Česko rok od vypuknutí války na Ukrajině pokročilo v posilování energetické soběstačnosti? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Informovanost o Green Dealu je v Česku minimální, debatu komplikují dezinformátoři
Evropské státy se na přijetí Green Dealu, neboli Zelené dohody, domluvily v roce 2019. Debatu o smyslu a podobě cesty k bezuhlíkové a energeticky soběstačné ekonomice ale utnula pandemie koronaviru, a od té doby veřejné mínění formují hlavně populisté a dezinformátoři. Součástí problému je i fakt, že informovanost o změně klimatu a zelené transformaci je v Česku na velice nízké úrovni. Výzkumný institut STEM zkoumal postoje Čechů ke klimatu a zelené transformaci zkoumal loni v rozsáhlém šetření. Data ukazují, že většina obyvatel Česka nezpochybňuje probíhající klimatickou změnu, ale Češi se zároveň neshodnou na vhodném řešení nastalé situace. Výzkumníci kromě postojů zkoumali i úroveň konkrétních znalostí české populace. „Poměrně dobře si vedeme v těch základních otázkách, jako jestli má globální oteplování vliv na výšku hladiny oceánů. Ale čím více jsme se dostávali ke komplexnějším otázkám, třeba jestli se Evropa zavázala do roku 2050 být klimaticky neutrální, což je doslova obsah Green Dealu, ukazovalo se, že lidé často neví,“ objasňuje v novém díle podcastu Pod proudem výsledky průzkumu Martin Philipp ze STEMu. Komunikační pole je ale podle něj stále hodně otevřené. Z nízké informovanosti pramení i velká nervozita z procesu zelené transformace, tedy ukončení závislosti Česka na spalování fosilních paliv a jejich nahrazení čistými zdroji energie. „Problém není ve slově zelená, ale ve slově transformace,“ říká Helena Truchlá ze STEMu. Řada aktérů, kteří se snaží téma komunikovat, podle Truchlé apelují na nutnost rychlé reakce. Češi nutnost bojovat s klimatickou změnou ale chápou, problém je spíš v nejistotě, kterou transformace vyvolává. Lidé ví, že půjde o velkou změnu, ale nemalá část společnosti považuje Zelenou dohodu za uspěchanou a vnucenou shora. „Panuje velká obava, že provedení těch změn, to znamená dekarbonizace energetiky, dopravy, těžkého průmyslu, povede ke zchudnutí velké části obyvatel, že to udělá Česko méně konkurenceschopným. To jsou reálně prožívané obavy velké části společnosti,“ dodává Truchlá. Více se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem a jeho hosty Helenou Truchlou a Martinem Philippem, analytiky ze STEMu.
S elektromobilitou jsme stále na začátku
Je to dva roky, co Norsko ohlásilo, že v prodejích nových aut mezi tamními zákazníky převládly elektromobily. Ty se ostatně v posledních letech rychle šíří napříč Evropou. Česko ale zůstává pozadu, a i přes velmi dobrou dobíjecí infrastrukturu v eletromobilitě za svými západními sousedy výrazně zaostává. Co v České republice nejvíc brzdí boom elektroaut? Jakou máme síť dobíjecích stanic a jak budeme řešit dobíjení ve velkých městech? A co budeme dělat se starými bateriemi z elektrických vozů? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic ČEZ a Martin Mazari, Product manager, Sales Trainer automobilky Volvo s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.