Komu by hospodyně měla dát na talíř prsa a komu stehna? Je v tom nějaký rozdíl? Pokud zvolíte stehno, zapomeňte na ohryzávání kosti.

Krusta ze zkaramelizovaných ořechů, másla a medu je chutná a není přeslazená. Krém vše zvláční. Piškot pečením ztmavne a vrstvení může připomínat proslulý medovník. Pekla Jana Kolářová z Dolních Beřkovic.

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Svatební hostina má naprosto přesný zasedací pořádek. Ten je dán okamžikem sňatku, kdy novomanželé řekli své ano. Tím nastává chvíle pro průnik obou rodin. Proto manželé už sedí vedle sebe, muž vlevo, žena vpravo po jeho pravici.

Svatba patřila v životě člověka minulosti mezi nejdůležitější životní události. Nebyla jen záležitostí ženicha a nevěsty, jejich rodičů a nejbližší rodiny, týkala se naopak širokého příbuzenstva i celého společenství obce či města. Svatební rituál měl svá pravidla, která bylo nutné dodržovat. Na Hané taková svatba trvala celý týden.

Dozlatova upečený semenec krásně křupe. Zkaramelizovaný cukr mu dodá správnou chuť. Ideální je k čaji. Stačí čtyři suroviny a neuvěříte, jakou dokážou udělat radost na jazyku. Pekla Alena Pirklová z České Třebové.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Káva je dnes oblíbeným a ceremoniálním nápojem. Do Evropy se dostala v roce 1683, i když první zmínky se objevily už o něco dřív v Benátkách. České země poznaly kávu až po bitvě u Vídně, kdy při úprku Turci zanechali ve svém ležení žoky se zelenými boby.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.