Káva je dnes oblíbeným a ceremoniálním nápojem. Do Evropy se dostala v roce 1683, i když první zmínky se objevily už o něco dřív v Benátkách. České země poznaly kávu až po bitvě u Vídně, kdy při úprku Turci zanechali ve svém ležení žoky se zelenými boby.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Tahle bábovka zřejmě kdysi chutnala některému prezidentovi. Je hutná, ale vláčná a plná ořechů a čokolády. Výtečnou a velmi jedlou bábovku upekla Ludmila Šmídová z Kyjova. Vyzkoušejte ji také.

Soutěžní recept: Rebarborové řezy od Václava Ségla. Víte, jak se vyrábí hotelový porcelán? Rada z etikety Ladislava Špačka: Jíst makaróny je těžší než jíst špagety.

Dnes nás zajímá, jak jíst zdánlivě obyčejné makaróny. Radí odborník na stolování Ladislav Špaček.

Kaolín, křemen a živec. Tři základní suroviny, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. A protože na území Karlovarského kraje se od 18. století těžil ten nejkvalitnější kaolín, vzniklo v kraji více než 30 různých porcelánových značek.

Rebarbora a zázvor? Netušená kombinace. Moučník je vysoký, krásně nadýchaný a plný krému a šlehačky. Pekl Václav Ségl z Praskoles.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Přijde vám, že se na konzumaci brambor nedá nic zkazit? Pozor, nesmějte se, je to možná běžná příloha, ale možná u jejich konzumace děláte chybu.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.