
Poslechněte si podcast: #37 MUDr. Karahutová: „Příběh EMOTER začal během dobrovolnické stáže.“
Od dobrovolnické stáže v pátém ročníku medicíny až po založení humanitární neziskovky působící nově ve třech okresech na venkově v africké Ugandě. Tak by se dal velmi zjednodušeně popsat další díl videopodcastu Po medině, jehož hostem byla zakladatelka neziskové organizace s názvem EMOTER. O první myšlence, následných krocích při zakládání neziskovky, strastech s financováním či žádosti o ruku jako výrazu vděku, o tom všem byl rozhovor moderovaný Terezou Sobelovou. Líbí se vám poslání EMOTERu a chtěli byste také během studia vycestovat? Neváhejte a přidejte se do dobrovolnického týmu EMOTER.
Po medině
Zaměřujeme se na potřeby mediků a mladých lékařů. Našimi tématy jsou přechod z fakulty do praxe, postgraduální vzdělávání, mentální zdraví mediků, vize medicíny a mnohé další. S námi budete o kapitolu napřed!
#100 KOMUNIKACE S PACIENTEM – PhDr. Daniel Hodulík: „Rozhovor většinou vede ten, kdo se ptá.“
Pacient odmítá očkování, nechce jít na screening nebo přichází do ordinace přesvědčený, že informace z internetu jsou pravdivější než doporučení lékaře. Ty máš odborné argumenty, ale čím víc se ho snažíš přesvědčit, tím víc se rozhovor mění v konflikt. Jak z toho ven? A jak si získat důvěru pacienta, který ti od začátku nevěří?
Pozvali jsme si PhDr. Daniela Hodulíka, experta na komunikaci z Centra dohody, který se dlouhodobě věnuje rozvoji komunikačních dovedností ve zdravotnictví. Společně s moderátorem Martinem Paličkou probírají, proč správné informace samy o sobě nestačí, jak pracovat s obavami a dezinformacemi a proč je někdy důležitější umět se ptát než mít připravenou odpověď. Řeč přijde i na náročné situace z ordinace, autoritu mladých lékařů a komunikaci s pacienty, kteří odmítají doporučenou prevenci nebo léčbu.
Co se dozvíš?
- Proč může snaha pacienta přeargumentovat vést k ještě většímu odporu?
- Jak komunikovat s pacientem, který věří dezinformacím nebo informacím ze sociálních sítí?
- Jak mluvit o očkování s pacientem, který má strach z jeho rizik?
- Co říct člověku, který odmítá screening, protože se cítí zdravý?
- Jak motivovat pacienta ke změně chování, například k odvykání kouření?
- Jaké komunikační chyby dělají mladí lékaři a jak si získat důvěru i přes nedostatek zkušeností?
- Co dělat, když pacient požaduje vyšetření, které nepovažuješ za vhodné?
- Jak zvládnout náročný rozhovor, když máš plnou čekárnu a dochází ti čas?
- A jak si ověřit, že pacient skutečně pochopil, na čem jste se domluvili?
#99 MODERNÍ PRIMÁRNÍ PÉČE – MUDr. Pavel Hroboň: „Pacienti potřebují někoho, kdo naplní roli průvodce.“
Praktický lékař jako ten, kdo vypíše žádanku a pošle pacienta ke specialistovi? Tahle představa už moderní primární péči nestačí. Praktici dnes přebírají stále více kompetencí, starají se o chronicky nemocné a mají být těmi, kdo pacienta provázejí stále složitějším zdravotnickým systémem.Kde ale končí role praktika a začíná práce specialisty? A jak zajistit, aby spolu jednotlivé části zdravotnictví skutečně spolupracovaly?Pozvali jsme si MUDr. Pavla Hroboně, M.S., zdravotnického experta a řídícího partnera v Advance Institutu.Společně s moderátorem Martinem Paličkou probírají, proč české zdravotnictví potřebuje silnější primární péči, jak se mění rozdělení kompetencí mezi praktickými lékaři a specialisty a proč už praktik nemá být jen „hlídačem vstupu do systému“. Řeč přijde i na skupinové praxe, týmovou spolupráci a nové způsoby organizace péče, které mohou ulevit přetíženým ordinacím i nemocnicím.Co se dozvíš?– Proč je kvalitní primární péče základem fungujícího zdravotnického systému?– Které kompetence mohou přejít od specialistů k praktickým lékařům?– Jak může lepší spolupráce mezi praktiky, specialisty a nemocnicemi předcházet zbytečným hospitalizacím?– Proč nestačí praktikům jen přidávat další kompetence a jak mohou pomoci skupinové praxe?– Jakou roli mohou v moderní ordinaci převzít sestry, koordinátoři nebo další členové týmu?– Jak mohou zdravotní pojišťovny motivovat praktiky k lepší prevenci a koordinaci péče?– A proč může být moderní praktické lékařství zajímavou kariérní volbou pro mladé lékaře?Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině! 🎧
#98 AI A TECHNOLOGIE V MODERNÍ MEDICÍNĚ – doc. David Zogala.: „Limit v současné době přestávám vidět.“
Umělá inteligence už dnes pomáhá lékařům s diferenciální diagnostikou i administrativou. Simulační nástroje umožňují medikům trénovat rozhovor s pacientem a nukleární medicína dokáže propojit diagnostiku nádoru s jeho cílenou léčbou. Jak se v tom všem mění role lékaře? A kde jsou hranice technologií, které do medicíny přicházejí?
Pozvali jsme si Davida Zogalu, přednostu Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Společně s moderátorem Martinem Paličkou probírají, jak AI mění studium medicíny i každodenní práci lékařů, proč nestačí technologie jen používat a jak poznat nástroje, kterým lze v klinické praxi důvěřovat. Dostanou se také k moderní onkologii a nukleární medicíně – od PET/CT přes spolupráci s dalšími obory až po teranostiku, která propojuje diagnostiku s cílenou léčbou nádorů.
Co se dozvíš?
– Proč nestačí s technologiemi vyrůstat, ale je potřeba jim skutečně rozumět?
– Proč by se lékařské fakulty měly méně soustředit na memorování faktů a více na jejich praktické využití?
– Jak AI pomáhá s diferenciální diagnostikou a lékařskou dokumentací?
– Co musí splňovat AI nástroj, aby mohl být využíván v klinické praxi?
– Co je teranostika a jak propojuje diagnostiku s cílenou léčbou nádorů?
– Jaké možnosti nabízí nukleární medicína mladým lékařům, kteří si vybírají obor?
Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině!
#97 DUŠEVNÍ GRAMOTNOST – Mgr. Martina Vančurová: „Musíme umět projít nějakou bolestí nebo diskomfortem.“
Začíná nový semestr. A s ním přichází nejen přednášky, zkoušky a hodiny nad skripty, ale taky tlak na výkon, vysoká očekávání a snaha všechno zvládnout. Jak projít náročným studiem medicíny a přitom nezapomenout sám na sebe?
Pozvali jsme si Mgr. Martinu Vančurovou, koučku a autorku knihy Pět klíčů k vnitřní síle: Příručka duševní gramotnosti od nakladatelství Grada. Společně s moderátorem Martinem Paličkou řeší, jak zvládat vysoké nároky, které ke studiu medicíny často patří.
Co se dozvíš?
– Co je duševní gramotnost a seberegulace
– Proč po období intenzivního studia potřebujeme také fázi klidu
– Jak pracovat s vnitřním kritikem a tlakem na výkon
– Kde je hranice mezi zdravou cílevědomostí a perfekcionismem ze strachu ze selhání
– Jak si mezi školou, vztahy, zdravím a dalšími povinnostmi nastavovat priority
A protože nový semestr si žádá i novou zásobu skript a odborných knih, mrkni na speciální akci Grady pro mediky na grada.cz/medicina a při nákupu využij slevový kód STUDENT20.
Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si nový díl podcastu Po medině!
#96 POPÁLENINOVÁ MEDICÍNA – MUDr. Hanka Střelcová: „Rozsáhlejší popálenina dokáže rozhodit úplně celý organismus.“
Popálenina není jen poranění kůže. U rozsáhlých popálenin může jít o život ohrožující stav, který zasáhne celý organismus – a péče o pacienta pak nekončí jedním převazem ani jednou hospitalizací.
Tentokrát jsme si do podcastu pozvali někoho, koho možná z Po medině už dobře znáš. MUDr. Hanka Střelcová je s projektem spojená od úplných začátků – od nultého kempu prošla rolí účastnice, organizátorky, ambasadorky i lektorky. Dnes už stojí na druhé straně a pracuje jako mladá lékařka na popáleninové klinice.
S moderátorem MUDr. Martinem Paličkou si povídají o tom, proč si Hanka vybrala právě popáleninovou medicínu, jak vypadá práce v jednom z nejmenších medicínských oborů v Česku a co všechno obnáší péče o pacienty s rozsáhlými popáleninami – od akutního příjmu přes intenzivní péči až po rekonstrukce a dlouhodobé hojení.
Co se dozvíš?
– Jak moc může při výběru oboru rozhodnout konkrétní pracoviště a lidé, kteří na něm pracují
– Jak vypadá běžný týden mladé popáleninové lékařky
– Proč může rozsáhlá popálenina ovlivnit celý organismus a vyžadovat intenzivní péči
– Jaké typy popálenin se často objevují u dětí, teenagerů a dospělých
– Co Hanku po škole překvapilo na komunikaci s pacienty a uvnitř zdravotnického týmu
Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině!
#95 ŘEDITEL VZP – PhDr. Ivan Duškov: „Chci, aby byla naše instituce vnímána jako moderní banka, nikoliv jako státní moloch.“
Má zdravotní pojišťovna jen proplácet péči, nebo by měla aktivně ovlivňovat, jak české zdravotnictví funguje? A jak do rozhodování o úhradách dostat vedle množství výkonů také kvalitu péče a její výsledky?
Do podcastu Po medině přijal pozvání ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny PhDr. Ivan Duškov. VZP má podle jeho slov přibližně 60 % všech pojištěnců v České republice a díky své velikosti má v systému významnou roli.
S Martinem Paličkou se baví o tom, proč by zdravotní pojišťovny neměly být jen „sofistikovanými účetními“, ale aktivnějšími hráči v systému. Řeší, jak více zohledňovat kvalitu a hodnotu péče, jak využívat data, jakou roli má prevence a proč je pro fungování zdravotnictví důležitá silná primární péče.
Co se dozvíš?
– Jakou roli má VZP v českém zdravotnictví
– Proč by zdravotní pojišťovny měly být aktivnější při nákupu zdravotní péče
– Jak lze vedle množství výkonů více zohledňovat kvalitu a výsledky péče
– Proč je současný systém nastavený především na řešení vzniklých zdravotních problémů a proč je prevence složitější
– Jak chce VZP podporovat mladé praktické lékaře a týmové praxe
Tak už na nic nečekej a pusť si nový díl podcastu Po medině!
#94 PREVENCE – MUDr. Eliška Selinger: „Kvarterní prevence chrání pacienta před lékařem.“
Když se řekne prevence, většina lidí si představí preventivní prohlídky nebo screening. Jenže prevence může začínat mnohem dřív – ještě předtím, než člověk vůbec vstoupí do ordinace. Jak velkou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme? Proč někdy nestačí jen říct lidem, co je zdravé? A kde je hranice mezi smysluplnou prevencí a zbytečnými zásahy?
Pozvali jsme si lékařku, epidemioložku a specialistku na veřejné zdraví MUDr. Elišku Selinger. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, co všechno vlastně spadá pod prevenci, jak jsme na tom s prevencí v Česku, proč se některá účinná opatření tak těžko prosazují a jakou roli v tom všem hrají data, politika i každodenní rozhodování pacientů.
Co se dozvíš?
– Jakých pět stupňů prevence rozlišujeme
– Co je primordiální prevence a proč se odehrává ještě před návštěvou ordinace
– Co znamená kvarterní prevence a proč může chránit pacienta před zbytečnými zákroky
– Jak si Česko vede v prevenci a kde máme největší rezervy
– Proč samotná data často nestačí k prosazení účinných opatření
– Jak mohou lékaři podporovat změnu chování pacientů bez poučování a odsuzování
– Jakou roli mohou hrát zdravotní daně a další systémová opatření
– Proč by Česko potřebovalo komplexní strategii prevence založenou na důkazech
Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu!
#93 NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA – MUDr. Vojtěch Kratochvíl: „Radiologie zobrazuje strukturu a nukleární medicína funkci.“
Nukleární medicína možná není obor, o kterém medici sní od prvního ročníku. Přitom spojuje moderní technologie, zobrazovací metody, diagnostiku i léčbu a za poslední roky udělala obrovský skok dopředu. Jak se vlastně liší od radiologie? Co dělá lékař na nukleární medicíně? A pro koho může být tenhle obor ideální volbou?
Pozvali jsme si primáře Oddělení nukleární medicíny českobudějovické nemocnice MUDr. Vojtěcha Kratochvíla. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o jeho cestě od chirurgie přes radiologii až k nukleární medicíně, o vzdělávání mladých lékařů, radiační ochraně i o tom, kam obor posouvají nové technologie, radiofarmaka a teranostika.
Co se dozvíš?
– Jaký je rozdíl mezi radiologií a nukleární medicínou
– Jak vypadá běžný den lékaře na nukleární medicíně
– Pro koho může být tenhle obor ideální volbou
– Jak probíhá specializační vzdělávání a jakou roli v něm hraje mentor
– Co jsou radiofarmaka a jak se využívají v diagnostice i léčbě
– Co je teranostika a jak propojuje diagnostiku s cílenou terapií
– Jakou roli hraje nukleární medicína v léčbě onkologických pacientů
Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧
#92 DEZINFORMACE VE ZDRAVOTNICTVÍ – Ludmila Hamplová: „Lidé mají rádi jednoduchá řešení složitých otázek.“
Proč lidé věří dezinformacím? Je problém v nedostatku informací, nebo spíš v nedostatku důvěry? A jak má lékař reagovat ve chvíli, kdy před ním sedí pacient, který přichází s obavami získanými na internetu nebo sociálních sítích?
Pozvali jsme si expertku na komunikaci ve zdravotnictví a bývalou novinářku Ludmilu Hamplovou, která se dlouhodobě věnuje zdravotní gramotnosti, komunikaci s pacienty i dezinformacím ve zdravotnictví. Společně s moderátorem Martinem Paličkou rozebírají, proč lidé věří jednoduchým odpovědím na složité otázky, jak vzniká důvěra mezi lékařem a pacientem a proč samotná odborná fakta často nestačí.
Co se dozvíš?
- Co jsou dezinformace a proč se šíří
- Proč lidé věří jednoduchým odpovědím na složité otázky
- Jak komunikovat s pacientem, který má obavy z očkování nebo léčby
- Proč je důvěra mezi lékařem a pacientem klíčovou součástí zdravotní péče
- Jakou roli hraje zdravotní gramotnost
- Co může české zdravotnictví zlepšit v oblasti komunikace a dostupnosti očkování
Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧
#91 HEMATOONKOLOGIE – Prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.: „Krevní nádory zpravidla nečekají.“
Krevní nádory často nečekají. Rozhodovat je potřeba rychle, ale zároveň s maximální přesností. A právě hematoonkologie je oborem, který se za posledních patnáct let změnil možná víc než kterýkoliv jiný. Nové léky, moderní imunoterapie nebo CAR-T buňky dnes dávají pacientům možnosti, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné.
Pozvali jsme si přednostu Hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, Prof. MUDr. Romana Hájka, CSc., který patří mezi přední české odborníky na mnohočetný myelom. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, proč je hematoonkologie jedním z nejdynamičtějších oborů medicíny, jak vznikají nové léky, proč jsou klinické studie tak důležité a co čeká mladého lékaře, který se rozhodne vydat právě touto cestou.
Co se dozvíš?
– Proč se hematoonkologie za posledních 10–15 let změnila tak výrazně
– Jak funguje moderní imunoterapie a léčba pomocí CAR-T buněk
– Jak vznikají nové léky a proč jejich cesta k pacientům trvá řadu let
– Proč jsou klinické studie důležité pro pacienty i rozvoj medicíny
– Jak se liší práce ve fakultním a regionálním hematoonkologickém centru
– Proč je hematoonkologie jedním z nejakutnějších interních oborů
– Jaké vlastnosti hledá profesor Hájek u mladých lékařů
– Kam podle něj směřuje budoucnost léčby krevních nádorů
Tenhle díl je o medicíně, která se mění doslova před očima. O výzkumu, inovacích i každodenní péči o pacienty. A také o tom, proč je hematoonkologie oborem pro ty, kteří hledají dynamickou medicínu, chtějí být u nejnovějších léčebných postupů a nebojí se výzev.
Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu!
#90 PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ – MUDr. Jana Kupka: „Nejsme tu jen od psaní žádanek.“
Praktické lékařství už dávno není jen o razítkách, žádankách nebo předepisování léků. Praktický lékař je často tím, kdo své pacienty provází dlouhé roky, zná jejich zdravotní historii i životní příběh a pomáhá jim orientovat se ve stále složitějším zdravotním systému. Jak ale dnes vypadá práce praktického lékaře? A proč je tenhle obor úplně jiný, než si mnoho lidí představuje?
Pozvali jsme si lékařskou ředitelku sítě Moje ambulance, MUDr. Janu Kupku. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, jak se praktické lékařství proměnilo, proč je důležitější než kdy dřív komunikace s pacienty, jak funguje vzdělávání mladých lékařů i proč může být sdružená praxe velkou výhodou pro lékaře i pacienty.
Co se dozvíš?
– Jak se změnila role praktického lékaře v době internetu a umělé inteligence
– Proč je práce praktika především o dlouhodobém vztahu s pacientem
– Jak probíhá nástup mladého lékaře do ordinace a proč nikdy nezačíná sám
– Jak fungují sdružené praxe a jaké výhody přinášejí lékařům i pacientům
– Proč je komunikace jednou z nejdůležitějších dovedností praktického lékaře
– Jakou roli hraje prevence a edukace pacientů v každodenní praxi
– Jak se praktičtí lékaři vyrovnávají s dezinformacemi a informacemi z internetu