Dílo architekta Bořka Šípka se stalo tradičním místem vzpomínkových akcí konaných u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva v Plzni. Lavička Václava Havla se nachází v Šafaříkových sadech.

Letošním přírůstkem do rodinky dinosaurů v DinoParcích je robotické mládě Stegosaura. V Plzni vznikalo 2 roky a po představení návštěvníkům se stalo hitem sezóny. Nejenže chodí, můžete si je také pohladit.

V domě U Zlatého slunce v Prešovské ulici v Plzni od r. 2000 sídlí památkový ústav. Jeho nastěhování předcházela rozsáhlá rekonstrukce, která ukončila klučičí dobrodružství v prázdném objektu.

V ulici Cvokařská v Plzni, v blízkosti hypermarketu a sběrných surovin, stojí někdejší tovární vila. V současnosti jde o poměrně nenápadný objekt, ale ve své době to býval honosný dům. Patřil k továrně s názvem První saská varna smrkové smoly.

Plzeňská Masarykova základní škola nejenže nese jméno prvního československého prezidenta, její základní kámen se s ním setkal. Tomáš Garrigue Masaryk byl osobně u jeho položení a později i schválil pojmenování školy.

Pokladů v českobratrském kostele Mistra Jana Husi v Plzni je povícero a jsou duchovního i hmotného charakteru. Slovo Boží a odkaz předků vás zde provázejí na každém kroku.

Za pomoc československým parašutistům ze skupiny Anthropoid, kteří 27. května 1942 provedli atentát na Heydricha, se nacisté rodině policejního inspektora Václava Krále tvrdě pomstili. Celou vyvraždili.

Návštěvníci Rozhlasového muzea Českého rozhlasu Plzeň se často a rádi zastavují u vystavených starých radiopřijímačů. Vzpomínají, jak z nich jako děti poslouchali pohádky.

Jiřina Havlová má ve sbírce 3 500 starých panenek, přibližně desetinu z nich vystavuje v Muzeu panenek v Plzni. To otevřela 1. srpna 2020, jeho návštěva vás vrátí do dětství.

První tramvaj vjela na plzeňské koleje 29. června 1899 a byla to Křižíkova tramvaj č. 18. Původně to měla být jednička, ale s tou údajně tehdejší purkmistr JUDr. Peták vykolejil ještě v depu.