Labyrint chodeb, sklepů a studní v hloubce 9 až 12 metrů pod zemí vznikal postupně od konce 13. století, kdy byla založena tehdejší Nová Plzeň. Obyvatelé města ho využívali až do začátku 19. století.

Jedinečný exponát získalo plzeňské Muzeum loutek, pobočka Západočeského muzea, v roce 2020. Majitelem díla je Českobratrská církev evangelická, do Plzně Trnkovo dioráma zapůjčila na 10 let s možností prodloužení.

Název sochy je Panoptikum, ale v Plzni jí nikdo neřekne jinak než růžový králík. Ve čtvrti Lochotín stojí od r. 2015. Loni na podzim byla opravena a králík je teď znovu jasně růžový. Postupem let se stal lochotínskou ikonou.

Bývaly doby, kdy měl 2700 členů. Dnes je jich několik desítek. A Filmový klub Plzeň jim stále nabízí své promítací úterky a především hodnotné filmy.

Bublanina, tak se v Plzni říkávalo objektům Karla Bubly. Především jeho realizace z počátku minulého století totiž vynikaly originálními plastickými dekorativními prvky. Nejvýznamnější dochovanou Bublovou stavbou ve městě je dům v Dominikánské ulici č. p. 283/7.

Körnerův dub se nachází v Zoologické a botanické zahradě města Plzně. Jedná se o dvojkmen, obvod na bázi měří asi 8 metrů. Památný strom je vysoký 30 metrů, jeho stáří se odhaduje na 400 až 500 let.

Sociálně terapeutická dílna Exodus v Plzni poskytuje ambulantní služby klientům, kteří mají sníženou pracovní a zdravotní schopnost kvůli psychické chorobě, mentálnímu, tělesnému nebo kombinovanému handicapu. Cílem je integrace těchto lidí do společnosti a rozvoj jejich soběstačnosti.

Kdyby tak ruiny uměly mluvit – určitě i vás to už kolikrát napadlo. Když se vydáte do dnešní přírodní rezervace Zábělá na pravém břehu Berounky za Plzní-Bukovcem, tak můžete narazit na zbytky zdiva někdejší výletní restaurace. Kdysi to bývala slavná výletní restaurace.

Unikátní zkamenělinu téměř celé větve stromovité plavuně Lepidodendron lycopodioides najdete vedle pokladny plzeňského Západočeského muzea. Jde o paleontologický nález pocházející z období karbonu.

Na rozšíření, rekonstrukci a modernizaci plzeňské záchranné stanice živočichů je třeba 22 miliónů korun. Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DESOP), který zařízení provozuje, má k dispozici 2 milióny.