- Podcasty
- ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Poslechněte si podcast: Petr Weiss: Čeká nás boom žádostí o změnu pohlaví
„Já ve své ambulanci už neřeším téměř žádnou jinou problematiku než právě genderovou problematiku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ve věci žádostí o změnu pohlavní psycholog Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK Petr Weiss. Zatímco před několika lety zasedala odborná komise Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], která schvaluje změnu pohlavní identity, čtyřikrát do roka, nyní se schází každý měsíc. A ani to zřejmě nepostačí brzy pro odbavení žádostí pacientů žádajících o změnu pohlaví. Pacientů nespokojených se svou původní biologickou výbavou totiž v Česku přibývá o stovky procent. V západních zemích o tisíce procent. „My vidíme téměř exponenciální křivku nárůstu počtu žadatelů. A tento trend stále pokračuje dál a dál,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [http://www.zdravezpravy.cz/] Petr Weiss. Počty především adolescentních pacientů s nejistotou nebo přímo opačnou identitou podle něj prudce narůstá po celém světě. O tisíce procent ve Spojených státech, v Británii, ve Švédsku. A v posledních letech se trend přesouvá i do České republiky. „Stále více máme pacientů v adolescentním věku, kteří k nám přicházejí s prosbou, s žádostí o změnu pohlaví,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] Petr Weiss. TRANSGENDER OSOBY ČEKAJÍ NA VYŠETŘENÍ MĚSÍCE Už nyní proto Petr Weiss přemýšlí nad navýšením kapacit svého oddělení o odborníky, kteří by se specializovali výhradně na problematiku poruch pohlavní identity. Pacientů řešících vlastní pohlavní určení je podle Weisse mnohem více, než jaké kapacity pro ně mají tuzemské specializované ambulance. „Do budoucna vidím jako velký problém, aby se dostalo těmto pacientům adekvátní sexuologické péče,“ podotýká s tím, že už nyní čekají pacienti na lékařskou péči běžně několik měsíců. Sexuologové jsou v Česku zastoupeni rovnoměrně v každém kraji. Podle Weisse mají i kompetence k vedení transgender pacientů, ne všichni jsou ale ochotni tyto pacienty přijímat. Anebo se necítí dostatečně specializovaní na tuto problematiku. Sexuologická pomoc se pacientům proto více dostává ve velkých městech. Hlavně v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. HORMONÁLNÍ TERAPII ORDINUJEME OD 16 LET, ŘÍKÁ PETR WEISS Česká legislativa dovoluje změnu pohlaví chirurgickým zákrokem nejdříve ve věku 18 let. Nicméně v péči mají sexuologové i mladší pacienty, kteří řeší své pohlavní určení. „My můžeme u adolescentů hormonálně působit. Hormonální terapie androgenizační nebo feminizační je možná od 16 let. Pokud je diagnóza potvrzená. Ale ty nevratné změny jsou možné až po 18 roce,“ vysvětluje Petr Weiss v podcastu ZdraveZpravy.cz [http://www.zdravezpravy.cz/]. Za vůbec nejtěžší krok při změně pohlaví, který transgender pacienty čeká, je podle Weisse moment, kdy se o tom chystají říct svým rodičům. Byť podle něj přibývá... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Zdravezpravy.cz přináší aktuální informace z oblasti zdravotnictví a zdravého životního stylu. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.
Místo k lékaři stačí někdy zajít i jen do lékárny, tvrdí odborníci
„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS]. Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL]. „Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje. Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory. „Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje. Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů. „Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje. Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“. Nejen lékaři, ale i lékárny Podcast Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu [https://www.zdravezpravy.cz/2023/11/24/samolecba-se-hlasi-o-slovo-dulezita-je-nejen-zdravotni-gramotnost/], který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku. „Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu. Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí. „Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Další překážkou bránící rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti. „Ne každý v Česku dokáže identifikovat... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
HIV nebo žloutenka vidět není, proto testujeme, říká Kateřina Dvořáková z Gilead Sciences
„Věříme, že jen v Praze dnes otestujeme na HIV, hepatitidu C nebo syfilis kolem tisícovky lidí,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [http://www.zdravezpravy.cz] medicínská ředitelka farmaceutické společnosti Gilead Sciences Kateřina Dvořáková. Bezplatné a anonymní testování dnes [24.11.] firma pořádá i v Brně na Mendlově náměstí. Testování je součástí Evropského týdne testování. Akce každoročně obyvatelům zemí Evropské unie nabízí anonymní a bezplatné testování na HIV, žloutenku typu C nebo syfilis. „Naše aktivity v oblasti prevence jsou celoroční. Letos jsme se rozhodli v rámci Evropského týdne testování pro testování ve větším rozsahu. Proto jsme zvolili železniční hlavní nádraží. Na takovém místě, kde je velká fluktuace lidí, právě taková akce lidi zaujme. Spojujeme zde nejenom testování na infekční onemocnění, ale i edukaci,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [http://www.zdravezpravy.cz] Kateřina Dvořáková. Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences se dlouhodobě zaměřuje na vývoj nových preventivních přístupů v oblasti HIV a zároveň na vývoj originálních léčivých přípravků v oblasti léčby HIV, hepatitid, ale i covidu-19. Podle Kateřiny Dvořákové vyjednání testování na hlavním nádraží vzalo několik měsíců. Do úvahy přicházela i další místa v centru Prahy. Farmaceutická firma se nakonec ale rozhodla pro Hlavní nádraží Praha. Jedním z důvodů je i to, že v jeho prostorách a před ním spíše s možností testů osloví českou veřejnost. „Kdybychom tuto akci naplánovali třeba na Václavské náměstí nebo užší centrum města, oslovili bychom mnoho turistů, což nebylo našim cílem. My cílíme na českou veřejnost,“ vysvětluje Kateřina Dvořáková. Proč se nechat otestovat na HIV a žloutenku V České republice lékaři ročně zjistí přes 200 nových případů infekce HIV a přes tisíc tisíc infekcí hepatitid C. U některých pacientů onemocnění nevykazuje zjevné obtíže, ale někteří pacienti zjistí svoji diagnózu až v pozdním stadiu onemocnění. „V naší společnosti jsou stále velké předsudky u těchto nemocí. A často od lidí slyšíme, mě se to netýká, na test nejdu, nepodporuji to. To ale není pravda,“ říká v podcastu Kateřina Dvořáková. Naopak pravidelné testování na tyto infekční nemoci by podle ní mělo být součástí zdravotní prevence každého z nás. Už proto, že při včasném podchycení nemoci lze dnes hepatitidu C úspěšně vyléčit. A úspěšně léčitelné je dnes i onemocnění HIV. „Každý žijeme sexuálním životem a pak je tu ještě zátěž... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Naše nová lékárna v Ostravě je výjimečná, říká šéf Dr. Maxe
„Naše nová lékárna v Ostravě je výjimečná jak pro síť Dr. Max, tak pro celé lékárenství,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] o nově otevřené lékárně v ostravském retail parku Futurum ředitel lékárenské sítě Dr. Max Jan Žák. Lékárna, kterou Dr. Max tento týden oficiálně otevřel [https://www.zdravezpravy.cz/2023/10/11/dr-max-otevrel-v-ostrave-nejmodernejsi-lekarnu-v-cesku/] v Ostravě, v sobě integruje jak tradiční lékárnu, tak i e-shopovou. A to díky nebývale rozlehlým prostorám, ale i novým technologiím a způsobu výdeje léků, které lékárna nabízí. „Chceme zákazníkovi dopřát zážitek, který bude rychlý, jednoduchý i technicky bezbariérový,“ vysvětluje v Jan Žák v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. Podle něj je lékárna Dr. Max v Ostravě vůbec nejmodernější lékárnou v Česku. Novinka jsou například samoobslužné pokladny pro položky, u kterých není nutná registrace Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], tedy tam, kde nejde o léky. Důležité jsou i samoobslužné výdejní boxy pro objednávky přes internet. Dr. Max jako jediný provozuje tyto boxy jako termoregulované. Součástí lékárny je i relax zóna či konzultační místnost pro screeningové služby, takzvanou zdravotní péči s farmaceutem. V lékárně je i dermocentrum s rozšířenou nabídkou přípravků k péči o pleť a s odborným poradenstvím. Ty už zákazníci Dr. Max znají i z jiných poboček sítě, ale leccos má v Ostravě svou lékárenskou premiéru. „V této ostravské lékárně zkoušíme věci, které nejsou v České republice standardem. Přicházíme s nimi vůbec poprvé,“ říká Jan Žák a dodává: „Takto komplexní pracoviště je první počin svého druhu nejen v rámci Dr. Max, ale v českém lékárenství vůbec.“ Dr. Max sází v Ostravě na omnichannelový koncept Podle zástupců lékáren Dr. Max nová lékárna bezezbytku naplňuje takzvaný omnichannelový koncept. To je propojení více prodejních i komunikačních kanálů najednou. V ostravské lékárně to znamená hlavně propojení klasické lékárny s online lékárnou. Unikátní v lékárně Dr. Max v Ostravě nejsou ale jen nové technologie a prodejní postupy, ale i plocha, s níž... Více na www.zdravezpravy.cz již 13.10. 2023.
Onkologie vede v počtu klinických studií, říká v podcastu ředitel AIFP David Kolář
„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend. „Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] David Kolář. V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou. „Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje. Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Jenom v Česku v nich farmaceutické firmy podle AIFP nechají 3,1 miliardy korun ročně. A těží z nich hlavně pacienti, kteří se prostřednictvím těchto studií dostanou k moderním lékům. Mění se charakter léků, říká David Kolář David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů. „Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP. Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Alena Šebková
Podcast na Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz], v němž hovoří šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková, příliš optimismu nenabízí. Zatímco děti nemají praktiky, psychology i psychiatry, Česko pracuje na legalizaci konopí. A ta, pokud projde i s navrhovanou legalizací jejího prodeje, situaci podle předsedkyně OSPDL Šebkové ještě zhorší. To jak z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro děti a dorost v Česku, tak z hlediska jejich závislostí. „S takzvanou legalizací konopí v Česku nesouhlasím. I po diskuzi s kolegy, praktiky, ale i psychiatry. Prostě máme k tomu negativní postoj. Myslím, že i v současné době do jisté míry nějaká benevolence ke konopí v Česku existuje. […] Tak, jak je to prezentováno, a zejména ta komercionalizace, to prostě není dobře. A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Alena Šebková. V něm vyjadřuje překvapení z toho, že takzvanou legalizaci marihuany včetně obchodu s ní prosazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. A nemýlí se. Avšak vládní zmocněnec Vobořil jen uspokojuje objednávku ze strany vlády Petra Fialy [ODS], jež má legalizaci konopí ve svém volebním programu. Připravuje legislativu [https://www.zdravezpravy.cz/2023/01/23/legalizace-konopi-by-se-cesko-mohlo-dockat-pristi-rok/]legalizace užívaní konopí, ale i jejího prodeje „v režii státu.“ Výsledek se dá podle Aleny Šebkové avšak předpokládat již nyní. „Takže až budu v ordinaci mluvit s těmi 13letými dětmi, tak vedle toho alkoholu, budeme řešit nejspíš i tu marihuanu. Já bych tedy byla ráda, abychom se toho nedožili,“ tvrdí a dodává, že již nyní české děti a mládež drží přední místa v žebříčcích závislostí v Evropě. https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/ „A zase dáváme našim občanům a zejména našim dětem signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ upřesňuje. Na psychiatra i psychologa děti stále čekají měsíce Alena Šebková potvrzuje názor adiktologů, že legalizace další návykové látky dále zatíží zdravotní systém. A ten má do „ideálního obrázku“ v Česku více než daleko. Děti a dorost, kteří se potýkají... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Léky musí za pacientem, ne za lékárnou, říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček
„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA [https://www.zdravezpravy.cz/2020/11/03/zentiva-nakoupila-oce-platformu-od-iqvia-technologies/] na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě. „Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí. „Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček. Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“. „Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky. Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách. Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil. Více na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]
Každý občas také smrdí, říká praktická lékařka Armády spásy Andrea Pekárková
Zhruba 20 až 30 lidí bez domova ošetří denně v pražské ordinaci Armády spásy praktická lékařka Andrea Pekárková. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz] popisuje, jací pacienti k ní chodí, ale i jakým způsobem Armáda spásy tyto ordinace financuje. „Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ říká Andrea Pekárková, která je zároveň duchovní církve Armády spásy. Na otázku, proč tito lidé nechodí, a zda vůbec mohou jít, za běžným praktickým lékařem, odpovídá, že část z nich, kteří jsou socializovaní, určitě k běžnému praktikovi jít může. „Ale kožními parazity napadený pacient k normálnímu praktikovi těžko půjde. A není to věc jen toho lékaře, ale je to i věc lidí v jeho čekárně. Nebudou rádi, že tam vedle sebe mají někoho v takovém stavu. U nás se ale počítá s tím, že k nám člověk přijde v takovém stavu a my od toho můžeme pomoci,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. Mimo jiné se v něm vyjadřuje k aktuální politice státu, který připravuje takzvanou legalizaci konopí [https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/] v Česku, to z velké části kvůli tomu, aby vybral dvě miliardy na daních [https://www.zdravezpravy.cz/2022/10/17/v-cesku-se-schyluje-k-legalizaci-konopi-zdaneni-cini-2-mld-kc/]. „Mým životním ideálem je abstinence od všech návykových látek. Tedy já určitě, pokud se bavíme o vstřícných krocích k užívání jakýchkoli návykových látek, jsem jednoznačně proti. Nemám nic, čím bych je obhájila. A legalizace konopí je pro mě prostě přes čáru,“ tvrdí. I v souvislosti s pacienty ve své ordinaci zmiňuje hlavně závislost na alkoholu. Říká, že tolerance v české společnosti vůči alkoholismu je nesmírná. A zejména tam by teď podle ní měla napnout síly protidrogová politika státu. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Andrea Pekárková říká, že v poslední době jí v ordinaci významně přibývá narkomanů. A nikterak jí ani neubývá ostatních pacientů. Jejím denním chlebem je chirurgické ošetřování chronických ran a pak parazitárních onemocnění. „Ale určitě to není tak, že bychom pacientům jenom ošetřovali rána. Naopak snažíme se podchycovat onkologická onemocnění nebo plicní onemocnění,“ vysvětluje. Skupiny pacientů bez domova určitě nepovažuje za rezervoár infekčních chorob, jimiž by masivně ohrožovaly většinovou populaci. „Určitě osoby bez domova nevnímám jako nějaké potkany, kteří v minulosti roznášeli mor. Na druhou stranu, pokud se těmto lidem zdravotní péče neposkytuje, tak přenos infekčních chorob může mezi nimi probíhat nekontrolovaně,“ vysvětluje. Za příklad dává lékařsky nepodchycené osoby s otevřenou tuberkulózou. Pacienty, kteří mají syfilis. Hovoří ale i pacientech s... / Více textu na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry
„Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry,“ říká přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová a dodává: „Není to vždy o úsměvech, ne vždy se dočkáte vděku, ale vždy vás zahřeje, když někomu pomůžete“. V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Beáta Švárová říká, jak se v Česku praktické a všeobecné zdravotní sestry vzdělávají. Zároveň odpovídá na otázku, zda stále platí, že se zdravotnímu systému zdravotních sester nedostává tolik, kolik by jich bylo potřeba. „Je nedostatek sester. Těch důvodů může být vícero. Mluví se o nižší společenské prestiži tohoto povolání. Mluví se o nízkém finančních ohodnocení, což do jisté míry napravil covid. […] Nedokážu odpovědět, proč ten nedostatek ještě trvá,“ říká. V systému vzdělávání zdravotních sester, kdy praktické sestry procházejí středoškolským vzděláním a všeobecné zdravotní sestry vyšším odborným nebo vysokoškolským stupněm, problém nevidí. Přesto poukazuje na neřešený problém, který by mohl výrazně zrychlit nástup nových všeobecných sester do zdravotního systému. „Pokud má už praktická sestra vystudovanou střední zdravotnickou školu a k tomu chce získat odbornost všeobecné zdravotní sestry, tak by toho podle mě měla dosáhnout v nějakém zkráceném programu. To proto, aby nemusela absolvovat tříleté bakalářské studium,“ vysvětluje s tím, že tato podmínka prodlužuje vzdělávání sester na sedm let. Zároveň dodává: „Pokud jdou na náš obor na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu středoškoláci z nezdravotnické školy, tak tam ty tři roky dávají smysl, protože musejí zvládnout poměrně široký rozsah studia.“ Obor zdravotní sestra jako jistota I když je podle Beáty Švárové v Česku poměrně dost škol, které vzdělávají zájemce o obor praktická a všeobecná zdravotní sestra, počet absolventů nestačí pokrývat poptávku po nich. Roli v tom podle jejího názoru hraje i to, že určitá část studentek a studentů si podává přihlášku na obor všeobecné ošetřovatelství z formálních důvodů. „Pro mnoho studentů je podání přihlášky na náš obor pouze jakousi pojistkou, kdyby se nedostali někam jinam. Vidím to u nás na fakultě, pro část studentů je náš obor jen pojistka, aby se někam dostali, aby si udrželi statut studenta. Pro část studentů ze zahraničí jsme institucí, která jim umožní mít statut studenta a legální studentské vízum,“ vysvětluje. Jedním z výsledků je, že ne všichni, kdo obor všeobecné ošetřovatelství [https://www.zdravezpravy.cz/2022/02/18/1-lf-uk-letos-otevre-novy-obor-vseobecne-osetrovatelstvi/] i absolvují, nakonec vstoupí do zdravotnictví. Zajímavá je její odpověď na otázku, zda 1. LF zájemce o studium všeobecné ošetřovatelství odmítá, či nikoli. „Zájemců a podaných přihlášek je vždy hodně. Do okamžiku zápisu ale nikdy nevíte, jak naplníte předpokládanou kapacitu pro daný... Více již 20.5. na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Máme potíž udržet základní psychiatrickou péči
„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací. „Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie. Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi. „To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012. Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/2022/05/03/ukrajinu-napadl-blazen-musime-pomoci-rika-ministr-valek/] šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Čím menší je konkurence, tím více hrozí výpadků léků
„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovalo. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana. „Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů, tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] David Kolář. Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které jsou chráněny patentem, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů pak je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv. „Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ říká s odkazem na výsledky analýzy AIFP. Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků i menší zájem. Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář Zkraje podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] se David Kolář podrobněji věnuje i nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu. „Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem. Za důležité proto považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků. https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/26/farma-firmy-dostaly-obrovskou-svobodu-hrimal-valek-na-vyboru/ David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje. „Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování, protože kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. A dodává: „Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!