- Podcasty
- Vizitka
Poslechněte si podcast: Petr Nikl: Fascinuje mě to, čemu nerozumím, a uspokojuje mě výsledek, za který nemohu
Je to spíš hravec než hračičkář a spíš spontánní než infantilní člověk. Vystudoval výtvarné umění a na červen chystá vernisáž komponované výstavy v pražské galerii Smetana Q, kromě toho ale hraje divadlo, doma v kuchyni skládá písničky, působí v kapele Třaskavá směs Františka Skály a často a rád vede dialog s hračkami, které designovala jeho maminka Libuše. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce Petr Nikl.
Vizitka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Lenka Lindaurová: Opice, kostry, staré mapy. Něco tak kuriózního si sběratel nemůže dovolit
Sbírka lékaře a cestovatele Oldřicha Uttendorfského, z níž připravila výstavu pro pražskou galerii Kvalitář, pro ni byla zjevením. „S ničím podobným jsem se nesetkala. Nejde o artefakty, ale i zvuky, vůně, atmosféry. O touhu vyjmout něco z původního prostředí a přenést to domů,“ vysvětluje kurátorka, která má na kontě desítky výstav. O letech v čele Společnosti Jindřicha Chalupeckého, tvorbě dokumentů i o práci pro pražskou Kunsthalle mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Pavlína Štorková: V Manželce publikovaného básníka si dovoluji diváka zaskočit
Nejlepší herecký výkon loňského roku podala podle divadelní kritiky Pavlína Štorková v monodramatu Studia Hrdinů Manželka publikovaného básníka, ve kterém hodinu čtyřicet hraje v kůži básnířky Sylvie Plath. Sedm sezon je členkou činohry Národního divadla, nedá ale dopustit na Divadlo Letí, kde začínala a kde se seznámila s cool dramatikou, ani na „rodné“ Klicperovo divadlo. V čem jí na DAMU nejvíc pomohl Miroslav Krobot? I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Štěpán Jílek: Ze statku do světa designu. Levitující oltář v litomyšlském chrámu je splněný sen
Kdyby Štěpán Jílek nevyhrál v kostelní soutěži o nejhezčí obrázek, asi by nezačal chodit do ZUŠky a v Brně na vysoké by ho nezaujal obor spojený s průmyslovým designem. Za sebou má studentské ocenění i poctu v podobě zrealizovaného oltáře pro chrám v oblíbené Litomyšli. Jako výtvarník je na volné noze a kromě zakázkové práce se věnuje tvorbě soch ze suchých stromů či fotografování melancholických míst, kde se zdánlivě zastavil čas. Ve Vizitce s ním mluvil Ondřej Cihlář.
Hudební publicista Michal Bystrov: Když do Prahy přijel Louis Armstrong, bylo to jako potkat Boha
Texty a osudy Boba Dylana, Toma Waitse, Petera Segera a desítky dalších osobností mapuje, překládá a do kontextu společenského dění zasazuje Michal Bystrov. Považuje se za neklidného člověka, v práci s archivy je ale důsledný. Pod vlivem folku a bluesrocku píše autorské skladby, dlouhodobě se věnuje kořenům písňového žánru a stará se o památku svého otce Vladimíra. I to, jak pan Bystrov neoficiálně studoval film s novovlnnými režiséry, popsal ve Vizitce Markétě Kaňkové.
Básník Miloš Doležal: Vzdorovat smrtelnosti poezií je čiré bláznovství, ale nic jiného mi nezbylo
Jako o krajině solitérů a melancholie mluví básník Miloš Doležal o rodné Vysočině. Bytostně spojený je s ní i farář Toufar, jehož osudy – stejně jako osudy dalších lidí zničených totalitními režimy – mapoval vltavský host detailně. Krajina, její paměť i obyvatelé se propisují také do jeho básní, výběr od 90. let do současnosti vyšel v souboru Trnem Rejnoka. O textech, ale i o práci pro rozhlas nebo o zesnulé ženě Janě mluvil pan Doležal ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Dramaturg Vladimír Fekar: Mám rád slovní minimalismus. Proto jsem si oblíbil hry Josefa Topola
Házená v dresu Cementu Hranice, tanec a občasná spolupráce s improvizátory, herci a hudebníky okolo Petra Marka, známého z kapely Midi Lidi – to byl (profesní) start dramaturga Městského divadla Zlín Vladimíra Fekara. V Baťově městě působí už 20 let a podílí se také na organizaci festivalu Setkání. V čem pro něj byl důležitý pobyt na vojně, co si odnesl z JAMU a jak staví repertoár zlínského divadla? Ve Vizitce o tom mluvil s Michalem Burešem, a došlo i na autorské verše.
Dramaturgyně Martina Kinská: Blízká je mi mentalita severu, za černým humorem cítím bolest
Osmnáct let je Martina Kinská dramaturgyní Švandova divadla. Stále ji baví učit se od tamních režisérů, kdyby ale mohla znovu studovat, scenáristiku by ráda odkoukala od severských autorů s citem pro rozvinutí jednoduchých situací. Komedie má podle ní životnost pět let, ani sezonu by se ale nevydržela dívat na „řachandy“ Carla Goldoniho. Co ji zaujalo na životě houslistky Almy Rose a jak se jí spolupracuje s Robertem Sedláčkem? I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Magdalena Juříková z GHMP: Umění ve veřejném prostoru? Přiblížit sochy publiku je náš cíl
Doplnit sbírku o díla z 60. a 90. let, dotáhnout stavbu depozitáře a Čechům důkladně přiblížit Popelku tuzemské scény – sochařství. To jsou cíle ředitelky Galerie hlavního města Prahy Magdaleny Juříkové. Instituci, která slaví 60 let, vede od roku 2012. Jak se stalo, že se jako jediná z ročníku na kunsthistorii věnovala modernímu umění? A proč je podle ní těžké srovnávat práci GHMP se zahraničními galeriemi? Ve Vizitce o tom mluvila s Markétou Kaňkovou.
Bella Adamova: Zamilovala jsem si píseň. Koncert si postavím po svém, nemusím překřičet orchestr
V jedenatřiceti je altistka Bella Adamova, rodačka z Čečny, vycházející hvězda. S rodinou odešla před útlakem do Prahy, kde chodila na mezinárodní školu. Pak zamířila do zahraničí: Londýn, Kolín nad Rýnem, Graz a aktuálně Hannover – to jsou místa, kde se učila písňové interpretaci, ale i improvizaci. Proč před vším repertoárem dala přesnost právě písním, proč chce být co nejdéle pod pedagogickým dozorem a co ji naučila terapie? Mluvila o tom ve Vizitce s Renátou Spisarovou.
Rozhlasový archivář Miloslav Turek: Proč tak ošklivě hrají? Protože zemřel prezident
Málokdo toho ví o rozhlasových záznamech víc než archivář Miloslav Turek. Rozhlas poprvé zaznamenal ve čtyřech letech, později přijímače rozebíral a toužil stát se hlasatelem – mimo jiné proto, aby pracoval v teple a mohl jít brzy domů. V rozhlase začínal jako technik, před tím jezdil s tramvají. Tuto práci by si rád zkusil ještě jednou, ve Vizitce ale s Ondřejem Cihlářem mluvil hlavně o objevování a zachraňování vzácností typu přednášky orientalisty Aloise Musila.