Město Sumy na severovýchodě Ukrajiny čelí opakovaným ruským útokům, ve středu při nich zemřeli čtyři lidé a desítky dalších jsou zranění. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočí Rusko záměrně na civilisty. „Po třech letech si lidé zvykli, jak ta válka probíhá, a poplachy trošku ignorují. Často se také stane, že raketa nebo dron dopadnou dřív, než zazní sirény. Ten poslední útok ale řadu lidí přiměje, aby do krytů chodili,“ míní Petr Drbohlav z Člověka v tísni.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)

Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v úsilí podkopat finanční stabilitu Harvardovy univerzity. Vládní agentury mají přehodnotit a případně ukončit zbývající kontrakty a už dříve vláda zablokovala federální granty ve výši 3 miliard dolarů. Navíc má univerzita zákaz nabírat zahraniční studenty. „Jde o precedens. Vybrali si tu nejstarší a nejsilnější univerzitu. Pokud se podaří ochromit její autonomii, ty ostatní se velmi rychle přizpůsobí,“ míní politolog Michael Kraus.

Nová izraelská ofenziva v Pásmu Gazy za šest týdnů nuceně vysídlila víc než 600 tisíc Palestinců. Nemocnicím dochází zdravotnický materiál i léky, Gazané trpí hladem, přičemž OSN upozorňuje na to, že Izrael používá jídlo jako zbraň. „Blokádou potravin se Izrael snažil dosáhnout ústupků ze strany Hamásu a celou populaci potrestal tím nejhorším možným způsobem,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Průzkumy už řadu měsíců naznačují jasnou dominanci hnutí ANO. Podpora pro nejsilnější opoziční stranu se drží nad 30 procent a podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele analytického ústavu STEM, je nepravděpodobné, že by náskok ztratilo. „Pravděpodobnost je přes 90 procent, že získá nejvíce hlasů. Volby z mého pohledu ovšem nevyhrává ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo dokáže sestavit vládu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Česko má podle Eurostatu nejdražší elektřinu v Evropě, což může zpomalovat ekonomický růst. A podle zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky navíc bude třeba kvůli regulaci sítě s obnovitelnými zdroji třeba masivně investovat do těch záložních. „Jeho výrokům už několik let nerozumím. Část lidí si myslí, že vedle solární elektrárny musí stát dieselový agregát, a to není pravda,“ nesouhlasí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Senát schválil návrh zákona, který vymezuje podmínky lobbingu. Vznikne registr lobbistů a zároveň bude stanoveno, kdo může patřit mezi lobbované osoby. Kritikům vadí, že se norma nebude vztahovat na asistenty zákonodárců a mluví o tom, že Parlamentem prošla osekaná verze zákona. „Obávám se, že povede k zahlcení informacemi, ale nebude vymahatelný,“ říká senátorka Adéla Šípová (nez.), jež neuspěla se svými pozměňovacími návrhy, podle nichž se měl vykazovat jen úspěšný lobbing.