- Podcasty
- Galerie osobností
Poslechněte si podcast: Petr Čech: Jsem připravený do toho zase skočit
Jeden z nejlepších fotbalových brankářů na světě bilancuje svou kariéru v rozhovoru pro Seznam Zprávy a po roční pauze, kterou si ve fotbale dal loni v červnu, říká: „Zregeneroval jsem, a kdyby přišla možnost, která se nedá odmítnout, jsem připravený do toho zase skočit.“ V jeho devatenácti letech za něj Sparta zaplatila 22 milionů. O tři roky později za něj už majitel londýnské Chelsea dával v přepočtu půl miliardy korun. A všem se to vyplatilo. S Petrem Čechem v bráně kluby slavily vítězství a sčítaly trofeje. On sám je dnes držitelem rekordu v počtu zápasů v Premier League s vychytanou nulou (202) a od letošního května i členem Síně slávy nejlepší ligy světa. „Dostat se do Síně slávy, v té konkurenci a ze všech těch hráčů, kteří tam kdy nastupovali, o tom jsem nikdy ani nesnil. Ani mě to nenapadlo. Že budu mít několik rekordů v Premier League, nad tím člověk taky nepřemýšlí,“ říká Petr Čech v rozhovoru, který je součástí nového pořadu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Jako mistra Evropy hráčů do 21 let z roku 2002 ho mrzí, že v seniorské reprezentaci na nějaký titul nedosáhl. Jeho největším úspěchem bylo třetí místo z Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 v Portugalsku. „Zlatá medaile s českým národním týmem mi trošičku chybí. Ale byli jsme tomu blízko. Řadu těch největších vítězství a titulů dokázal Petr Čech získat i poté, co se na hřiště vrátil po tříměsíční pauze vynucené vážným zraněním hlavy - když mu v říjnu 2006 hráč Readingu způsobil kolenem frakturu lebky. „V ten moment si řeknete: ‚Všechno se může změnit, každým dnem, v jedné vteřině.‘“ Rozhodnutí vrátit se tak rychle do brány bylo proti doporučení lékařů: „Mohlo to být špatné rozhodnutí, ale já jsem v tu chvíli prostě myslel, že je to to nejlepší. A nakonec se ukázalo, že to bylo dobré rozhodnutí.“ V rozhovoru mluví i o tom, jaký je celkově nápor vrcholového sportu na lidské tělo, s jakými neduhy bojoval a proč se nakonec v roce 2019 rozhodl s aktivním hraním fotbalu skončit. „Vrcholový sport tělu neodpouští.“ V posledních třech letech nastupuje pro změnu jako brankář do hokejové brány. Nedávno přestoupil v anglické lize do týmu Oxford City Stars: „Nejsem úplně začátečník, ale samozřejmě doháním ztracený čas.“ Přemýšlení nad tím, do čeho vrhne svou energii po všech veleúspěších ve fotbalové kariéře, si občas zpestřuje hraním na bubny. A to nejen doma pro radost. Podílel se na natáčení už dvou alb anglické skupiny Wills & The Willing. „Nemám ambici, že za pět let budu součástí nějaké kapely. Ale samotného mě zajímá, jak daleko se s tím dokážu dostat.“ Nezamotalo mu hlavu, když za něj v devatenácti letech pražská Sparta zaplatila 22 milionů korun? Jak dlouho mu vydrží rekord v počtu zápasů s vychytanou nulou? Co mu řekl majitel Chelsea Roman Abramovič, když se v roce 2015 rozhodl změnit dres a jít ke konkurenci - do Arsenalu? A jak vnímá protiruské sankce uvalené na Abramovičův klub po spuštění ruské agrese na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Galerie osobností
Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
Krpálek na cestě k triumfu: Věk nezastavím, ale pořád zvládám druhé porážet
Jeden z nejlepších judistů světa, dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek, se připravuje na olympiádu v Paříži. A v rozhovoru říká, v čem se chce do historie sportu zapsat tentokrát – v souběžné nominaci ve dvou váhových kategoriích. V roce 2016 zvítězil na olympiádě v Rio de Janeiru v kategorii do 100 kilogramů. Na další olympiádě, v roce 2021 v Tokiu, získal zlatou medaili v kategorii nad 100 kilogramů. A tím se stal držitelem světového rekordu - žádný judista před ním na olympijské zlato ve dvou váhových kategoriích nedosáhl. „Popravdě, když jsem přecházel z nižší váhové kategorie nahoru, chtěl jsem dosáhnout něčeho podobného, co se povedlo v té nižší. Ale nepočítal jsem s tím, že se to opravdu takhle do puntíku povede,“ říká Lukáš Krpálek ve profilovém rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Tím, že v Japonsku, zemi, kde judo vzniklo, porazil zdejšího favorizovaného zápasníka, se prý sám chvíli trápil: „Bál jsem se, co se stane, když do Japonska po té olympiádě přijedu znovu. Protože pro Japonce je i druhé místo neúspěch. A když jim někdo vyřadí favorita, tak je to samozřejmě průser.“ Obavy byly zbytečné. „Vzali to docela hezky. Všichni za mnou přišli, gratulovali mi, děkovali mi za to, že Japonsko stále navštěvuji, že se u nich připravuji.“ Nejspíš se tak potvrdilo judistické pravidlo vzájemné úcty a respektu k soupeři, kterého si Lukáš Krpálek na své disciplíně velmi cení. A jak říká, tento bojový sport mu „ukázal životní cestu“, řešit věci s chladnou hlavou. Ačkoliv už dosud dosáhl úspěchu, který se nikomu jinému nepovedl, pro olympiádu, která se koná příští rok v Paříži, si našel další motivaci: nominovat se v kategorii do 100 kilogramů, i nad 100 kilogramů. „Do mistrovství světa letos v květnu jsem šel do sto kilo (získal stříbro, pozn. red.), čtrnáct dní na to, jsem startoval na Grand Prix v Linzu, kde jsem šel nad sto kilo. A teď bych rád na blížícím se turnaji startoval zase ve vyšší váhové kategorii a pravděpodobně koncem roku bych chtěl udělat nějaký turnaj zase v té nižší.“ Jeho běžná váha je kolem 112 kilogramů, takže pokud se chce nominovat i v té nižší, musí vždy podstoupit několikatýdenní kůru. „Do nižší váhové kategorie musím těch dvanáct kilo dát nějak dolů. Začínáme vždy tak, že nastavíme dietu, které se snažím dva tři týdny držet, abych shodil nejdříve na tucích, kterých je tedy málo, ale něco tam je. A zbytek děláme tak, že se odvodníme a dostanu se do váhové kategorie do sta kil.“ S úsměvem dodádá, že pod stovkou vydrží jen během vážení. „Když se člověk potom dopije, tak je schopný za dva dny dát zase těch dvanáct kilo nahoru.“ Lukáš Krpálek oslaví letos v listopadu 33. narozeniny, což už bývá v judu hranice, kdy už jsou sportovci za vrcholem. I to se ale olympijský šampion rozhodl očividně překonat. „Po tom všem, co se podařilo vyhrát, je těžké hledat motivaci, ale tím, že jsem si dal úkol dostat se tam ve dvou váhových kategoriích, tak mám o motivaci postaráno.“ Proč se věnuje judu, když si v dětství – inspirován filmy s Van Dammem - vybral karate? Proč loni odmítl převzít státní vyznamenání od prezidenta Zemana? Co si myslí o startu ruských sportovců na mezinárodních turnajích? A jak často mu někdo předhazuje filmového judistu Koudelku z STS Chvojkovice Brod? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
„S radostí jsem to zapíchla.“ Marta Kubišová o tom, co ji přimělo skončit
Zpěvačka, která se stala symbolem odporu proti sovětské okupaci v roce 1968 i revoluce v roce 1989, se i po odchodu do ústraní aktivně zajímá o to, co se kolem ní děje. „Drtí mě to, ale nemůžu to vypnout.“ Žena, kterou životní zákruty na dvacet let odvedly ze světa šoubyznysu do protikomunistické opozice a teprve po roce 1989 se s velkou slávou a úctou vrátila na scénu, se už šest let snaží o nenápadný život seniorky. V roce 2017, u příležitosti svých 75. narozenin, ukončila natáčení a koncertování. „Už toho bylo na mě moc, musela jsem se hodně překonávat,“ říká Marta Kubišová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. „Říkala jsem si, že mi to nesedí, a tím pádem jsem to docela s radostí zapíchla.“ Nepřestala se ale zajímat o veřejné dění. Jako pravidelná divačka zpravodajského kanálu České televize tak v emocích sleduje informace o tom, co se děje na Ukrajině, jak ruský prezident Vladimir Putin nechává zabíjet nevinné a jak s tím zatím nikdo nic nezmůže. „Úplně k smrti mě drtí to, když slyším z jedné strany hlášení o Trumpovi a z druhé o Putinovi. Ten na Ukrajinu prostě sype bomby a kinžály a svět na to není schopný zareagovat,“ říká Marta Kubišová. „Uvědomila jsem si, že ten svět ovládají psychouši. Opravdu. Vezměte si Trumpa, ten bude pořád tvrdit, že mu ukradli volby. A Putin? Ten si to prostřílí a udělá z toho spálenou zemi. A ještě se tváří, že Ukrajinci jsou teroristi. Jak si tohle dokáže normální člověk srovnat do hlavy?“ Své rozčilení z toho, co se děje ve světě, zakončí slovy: „Těžko to snáším, ale vypnout to nedokážu.“ Na druhou stranu jí v Česku udělalo radost zvolení Petra Pavla prezidentem. Mrzelo jí ale, že při jeho inauguraci 8. března nemohla kvůli své nemoci vyhovět jeho přání, aby s ním stála na balkoně na hradním nádvoří. „Toho jsem litovala! Ale nemohla jsem se přemoct. Já jsem kardiak a to opravdu není legrace,“ říká. Zmiňuje ale, že je jí prezident Pavel sympatický – nejen tím, že jsou oba narozeni 1. listopadu – ale i tím, jak je pracovitý: „Myslím, že nasadil docela hodně velké tempo, tak snad ho to neudolá.“ Svoji pěveckou kariéru považuje Marta Kubišová definitivně za uzavřenou a i když ji občas někdo pozve k nějakému vystoupení nebo natočení společné písničky, už odmítá: „Teď by byl ten hlas hroznej, bez tréninku, bez každodenního používání. To si neumím představit, co by ze mě lezlo,“ směje se. Během rozhovoru, kdy bilancovala svou první (do roku 1970) i druhou kariéru (od roku 1989), stejně jako životní zvraty v době normalizace, znovu potvrdila, že se za žádnou hrdinku nepovažuje. „Já fakt nechápu, jak jsem se dokázala namotat tam, kde bych si to vůbec nevysnila.“ Co s ní dělá, když dnes v rádiu zaslechne Hej, Jude? Jaké to je sledoval svůj život zpracovaný v divadelním představení? Proč v 60. letech nenastoupila do Semaforu a odmítla zahraniční turné? Co pro ni znamenal podpis Charty 77? A jak se při návratu po listopadu 1989 cítila zpátky mezi bývalými kolegy v šoubyznysu? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Jan Konvalinka o tajemství úspěšných objevů: „Koukáme pánubohu do kuchyně.“
V pražském Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se už v minulosti zrodila řada preparátů, které úspěšně zasáhly do léčby mnoha nemocí. O dalším objevu, který teď už vyvíjí farmaceutická firma, promluvil profesor Jan Konvalinka. „Jsou to takzvané antiobezitní peptidy, jedny z těch léků, kterým se říká léky životního stylu. Paní doktorka Lenka Maletínská v tom udělala obrovský kus práce,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Princip preparátů spočívá v tom, že by se do lidského mozku dostaly takzvané peptidy (chemické sloučeniny organického původu - pozn. red.), které ovlivňují chuť k jídlu. Jan Konvalinka zdůrazňuje, že preparát by neměl sloužit jen ke zlepšení pocitu obézních lidí, ale měl by pomoci řešit i zdravotní problémy plynoucí z nadváhy či obezity. „Najít něco, co by umožnilo zjednodušit lidem, jak se s tou nadváhou poprat, by byla určitě nejenom atraktivní věc, ale ohromně by se tím zlepšil zdravotní stav populace,“ říká Konvalinka. Vysvětluje zároveň, v čem spočívá největší úskalí tohoto výzkumu: „Naši chuť k jídlu určují mozková centra a tam jsou dva problémy. Za prvé: jsou to centra, která hrají roli v potěšení ze života. Čili je tu nebezpečí, když je nějakým způsobem ovlivníte, že můžete způsobit klinickou depresi. Druhý problém, velmi technický, je mezi mozkem a zbytkem organismu. Tomu říkáme mozkomíšní bariéra, která brání tomu, aby se jednoduché látky, které by mohly mozek poškodit, k němu snadno dostávaly. A to je komplikace pro medicinální chemii.“ Lenka Maletínská ale podle Jana Konvalinky vymyslela „jeden trik“, který ve výzkumu vypadá velmi dobře a na zvířecích modelech fungoval. „Dotáhla to tak daleko, že licenci na její objev koupila velmi respektovaná firma Novo Nordisk, která ten preparát teď dál vyvíjí.“ Cesta dalšího vývoje léků až po možnost jej pacientům předepisovat bude podle profesora Konvalinky ještě nějakou dobu trvat. „Zatím můžu jen obecně říct, že to může být cokoliv mezi dvěma a patnácti lety.“ V rozhovoru Jan Konvalinka popisuje i svou zkušenost s veleúspěšným českým vědcem a někdejším ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Antonínem Holým, který objevil účinné látky pomáhájící mimo jiné při léčbě AIDS. „V biomedicíně je to asi největší objev od druhé světové války,“ říká Konvalinka a na Holého vzpomíná s úctou a respektem, byť jej ve zkratce označil za „protivného génia“. Díky licenčním poplatkům za objevy Holého, ale i dalších vědců, získává pražský ústav každoročně velké sumy peněz, které vrací zpátky do výzkumu. „Tento příjem z nás dělá největšího plátce daní na Praze 6. Platíme větší daně než ruzyňské letiště,“ zdůrazňuje Konvalinka. Pro bližší představu dodává, že na daních ústav zaplatí stovky milionů ročně. Jan Konvalinka, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a vědec zabývající se mimo jiné koronaviry, se vedení ústavu ujal loni v červnu, a - jak říká – pořád má rozklepaná kolena, aby „něco nezvoral“. „Ta řada vynikajících lidí, kteří přišli s velmi praktickými objevy, je velmi dlouhá a bezprecedentní ve střední Evropě. Tam je něco ve vzduchu, že lidi dělají základní výzkum, dělají ho špičkově, ale současně hledají tu možnost, co by z toho šlo použít a převést do diagnostiky, do nového léku, do nového postupu, který bude pomáhat lidem.“ Jak vidí po předchozí pandemii dnešní chování covidu-19? Máme mít strach z další celosvětové infekce? A jsme na ni už lépe připraveni? A z čeho plyne jeho životní optimismus, že „všechno dobře dopadne“? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Miroslava Němcová ohlašuje odchod z politiky: Cítím, že přichází doba konce
Nejvýraznější žena ODS bilancuje svou kariéru. Mluví o situacích, kdy už chtěla dávno odejít, proč přestala rozumět Václavu Klausovi a jaké citové strádání zažívají ženy v politice. „Jestli všechno s mým zdravím dobře dopadne, tak v politice skončím na podzim 2026,“ říká Miroslava Němcová. V tu dobu jí vyprší šestiletý senátorský mandát a završí tak své téměř tři desítky let trvající působení v ústavních funkcí. Němcová byla první ženou v čele Poslanecké sněmovny, v roce 2012 chvíli přemýšlela o možné kandidatuře na prezidentku v prvních přímých volbách, v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády se málem stala premiérkou (nebýt rozhodnutí prezidenta Zemana vytvořit úřednickou vládu) a v roce 2014 aspirovala na funkci předsedkyně ODS. Teď, v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467], říká, že v nejlepším se má přestat. „Myslím si, že to je taková hezká věta, kterou použije každý, ať už jeho profese je jakákoliv. Cítím, že za ty tři roky je ta správná doba, kdy bych měla skončit. Už ve chvíli, kdy jsem kandidovala do Senátu (2020), jsem si říkala: ‚Těch šest let v Senátu je ještě doba, na kterou mám sílu, páru, energii, vášeň pro politiku.‘ A teď stejně silně cítím, že přichází doba konce.“ Jaký byl život Miroslavy Němcové před vstupem do politiky? Jak se jí podařilo překonat rakovinu a nepodlehnout prognózám, že se nejspíš neuzdraví? Jaké konfliktní situace zažívá na ulici? Jak hodnotí zastoupení žen v české politice? A kteří kolegové v ODS jsou ji nejbližší? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Kardiolog Petr Neužil: Bohdalovou léčím stejně jako paní z Dejvic
Špičkový odborník na léčbu nemocí srdce Petr Neužil přichází s revolučním návrhem, který má přivést pacienty k větší zodpovědnosti za své zdraví a taky za peníze všech daňových poplatníků. Česká kardiocentra poskytují léčbu na špičkové úrovni a vzhledem k jejich hustotě rozložení po celém státě se naprostá většina pacientů s infarktem dočká velmi rychlé a tudíž pro přežití naprosto zásadní pomoci. „Je-li tepna, která vyživuje srdce, úplně ucpaná, je potřeba ji velmi rychle zprůchodnit. Pokud se to povede do hodiny, dvou od vzniku obtíží, máte vyhráno. Pacient prakticky nemusí mít následek poškození myokardu, srdce může dál pracovat naprosto normálně,“ říká šéf kardiocentra pražské Nemocnice na Homolce Petr Neužil v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Profesor Neužil se specializuje na problematiku takzvaných katetrizačních ablací srdečních arytmií. Řadu zákroků na srdci provedl jeho tým jako první na světě: „Moje ambice je vycházet z medicíny důkazů a přinášet další nové důkazy.“ V rozhovoru zmiňuje, že každé z patnácti českých kardiocenter ošetří ročně na dvě stovky pacientů s infarktem. „Důležitá informace je, že těch efektivně ošetřených nemocných je většina. Zhruba 95 procent.“ Nemá ale rád zdůrazňování toho, že jsou pacienti „bez následků“. „Myslím, že jsme v Kardiologické společnosti trošku přestřelili, protože jsme vytvořili představu, že jak jsme dobří, tak se infarkt myokardu odléčí úplně bez následků. Toto povědomí bych nerad udržoval. I na infarkt myokardu se dá i v roce 2023 stále umřít.“ Svým pacientům, mezi které patří řada známých osobností, včetně Jiřího Bartošky, Marty Kubišové či Jiřiny Bohdalové, proto domlouvá, aby přestali s kouřením, které srdci a dalším orgánům prokazatelně neprospívá. „Kouření nesnáším, protože je to totálně zbytečná aktivita, kterou si lidi ubližujou a prokazatelně si zhoršujou zdraví,“ uvádí Petr Neužil. „Jestli můžu být trošku osobní, a Jirka mi to nebude vyčítat: Jirka Bartoška, kterého se neustále snažíme odnaučit kouřit, už dvakrát teď v poslední době nekouřil. Teď třeba 21 dní. Úžasný úspěch!“ říká lékař s tím, že problém je v hlavě kuřáků. A s tím se dá podle něj pracovat. Stejně tak se snaží pacientům po infakrtu, kteří neuposlechnou jeho výzvy, aby změnili svůj životní styl, dostat do hlavy jasnou výčitku, že jejich léčba celou společnost zbytečně stojí obrovské peníze. „Často to používám při vizitách, když tam máme pacienta nebo pacientku opakovaně nějakým způsobem úspěšně zaléčené po infarktu myokardu. A je to jejich druhý, třetí, čtvrtý infarkt… Při prvním pobytu jim řeknete: ‚Pane Vonásku, paní Nováková, jste kuřačka, kouříte tolik a tolik cigaret, teď přestanete kouřit.‘ Ona nepřestane, kouří dál, má další infarkt myokardu. Tak já říkám: ‚Paní Vonásková, příště zaplatíte 750 tisíc za pobyt v této nemocnici, za výkony, co jsme vám provedli, protože jste evidentně nedbala našich rad a ten infarkt teď máte úplně zbytečně.‘ Petr Neužil tento princip domlouvání pacientům nechce nazývat strašením. Spíš je to prý snaha probudit v těchto lidech zodpovědnost. „Česká republika je typická v tom, že jsme naučili lidi být nezodpovědnými. Lidi čekají nějakou pomoc. ‚Tady mě máte, pomozte mi!‘ A pak podle něj všichni „paní Vonáskové, která nepřestala kouřit,“ platíme zbytečnou a drahou léčbu. „My jako lékaři bychom mohli říct, že je nám to celkem jedno, ale přece z hlediska akademického pracovníka, zodpovědného člověka i kardiologa musím na tu jednotlivou osobnost – pacienta působit, aby se příště choval lépe. Aby přemýšlel sám o sobě.“ Proč je nejvíc infarktů nad ránem a v pondělí? Proč přibylo dvacetiletých a třicetiletých lidí, kteří mají srdeční arytmii, dříve typickou pro lidi ve věku nad šedesát let? Proč Jiřina Bohdalová souhlasila s tím, že Petr Neužil promluví o jejím vážném zdravotním stavu ze začátku letošního roku až půl roku po vyléčení? A proč sám o sobě mluví jako o hypochondrovi a zároveň strašpytlovi? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Eva Adamczyková: Vyhrála jsem olympiádu a přestalo mě to bavit
Olympijská vítězka se právě věnuje přípravě na podzimní televizní soutěž. „Říkala jsem si, že když jsem vyhrála mistrovství světa, tak si jako odměnu zasloužím StarDance,“ říká Eva Adamczyková. Zlatu předcházel vážný úraz obou nohou. Vítězka olympijských her v Soči ve snowboardcrossu (2014) a držitelka dvou zlatých medailí z mistrovství světa a křišťálových glóbů za tři prvenství ve Světovém poháru bere svá zranění jako nutnou daň za svou vášeň – závody na snowboardu. „Lidé, kteří to vidí zvenku, mají pocit, že jsem byla nonstop zraněná. Já to tak nevnímám. Jsem v té své bublině, v tom svém týmu, ve Světovém poháru, tam má pořád někdo něco. To je prostě normální,“ říká s nadhledem Eva Adamczyková v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Její poslední zranění bylo ale velmi vážné – při cílovém dojezdu na závodě v prosinci 2021 si zlomila holenní kosti těsně nad kotníky u obou nohou a následovaly náročné operace a měsíce, kdy nemohla ani chodit. Účast na olympiádě v Pekingu loni na jaře byla rázem passé. „Nejdřív vás tedy rozčiluje, že máte zlomené nohy, pak když máte víc času přemýšlet, tak je vám líto, že na olympiádu nejedete. Ale ze začátku jsem hlavně řešila, že nemůžu chodit. Když jsem pak spolukomentovala ten (olympijský) závod, tak mi to bylo líto, ale… Kdyby to byla moje první olympiáda, zasáhlo by mě to asi mnohem víc. Tohle už měla být třetí,“ říká třicetiletá Eva, dříve Samková. Příjmení si změnila loni v záři, kdy se vdala za herce Divadla na Vinohradech Marka Adamczyka. Její trenér Marek Jelínek se letos v únoru svěřil, že měl obavy, že Eva už nebude na snowboardu jezdit nikdy jako dřív. Jenže v březnu se stalo něco neuvěřitelného – Eva Adamczyková vyhrála v Gruzii mistrovství světa. „Evka snad jezdí ještě líp než před tím zraněním,“ řekl novinářům Jelínek. A Eva svou skvělou jízdu v rozhovoru vysvětluje hlavně psychickou pohodou. „Tohle bylo mistrovství světa, kdy jsem byla hrozně vděčná za to, že tam můžu stát, protože čtyři měsíce předtím jsem nemohla pořádně jezdit ani po sjezdovce. Ten den probíhal s takovou lehkostí. Cítila jsem se dobře, jezdilo se mi dobře… A pak na startu jsem si říkala: To je bomba, že tady vůbec můžu jezdit!“ V rozhovoru několikrát zdůrazňuje, že svou kariéru nijak zvlášť neplánuje, počítá s tím, že ji ježdění může jednoho dne přestat bavit – a pak se vrhne třeba na projekty zaměřené na ochranu životního prostředí. Mimochodem, změnu klimatu a její důsledky pozoruje na vlastní oči na alpských ledovcích. „Jezdím tam na soustředění, trénuju tam a zároveň vidím, jak ty ledovce hodně tají. Bohužel.“ Že sportovní kariéru bere s nadhledem, potvrzuje i její letošní podzimní plán, kdy vynechá několik prosincových závodů, aby se mohla plně soustředit na účast v televizním pořadu StarDance. Tam mimochodem bude soutěžit i její manžel. „Plán je takový, že v rámci ‚suché‘ přípravy, fyzické přípravy v Praze, budu normálně dopoledne dělat svoje tréninky, odpoledne tancování… Pak se to samozřejmě bude měnit, jak budu potřebovat. A samozřejmě příprava na sněhu, na ledovcích, ta se zpozdí,“ říká Eva Adamczyková. Taneční soutěž bere jako novou výzvu. „Chci zkusit, jestli se dokážu naučit tančit a jestli to bude vypadat dobře.“ Co pro ni znamená být zaměstnaná v Dukle, sportovním centru Ministerstva obrany? Čím se pro ni liší závody na Světovém poháru a na olympijských hrách? Kdy ji přešla nechuť vystupovat na veřejnosti? A jaká byla spolupráce s manželem při natáčení filmu Poslední závod? Poslechněte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Marie Rottrová o kariéře i vyhoření: Udělala jsem všechno, co jsem chtěla
Jedna z nejoblíbenějších českých zpěvaček už několikrát přerušila svou kariéru. Po letech se na jeviště pokaždé vrátila, ale na některé věci už si dává pozor. „Bylo to totálním zápřahem a tím, že jsem zpívala pořád stejné písničky. A vlastně jsem je nestřídala. Tělo a mozek si řekly dost, nejde to dál,“ říká Marie Rottrová ve velmi otevřeném rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Poprvé se rozhodla ukončit veřejné vystupování na konci 80. let, kdy zažívala největší popularitu. Vydávala pravidelně novinková alba, měla více než dvacet koncertů měsíčně, do toho pravidelně natáčela televizní pořady. „Bylo toho na mě moc. Opravdu jsem byla v takovém přetlaku. Spíš bych řekla, že to bylo vyhoření než přetlak. Už jsem zapomínala texty a moc jsem to neprožívala. Už to byla taková rutina. Tak jsem před koncertem zběsile mlela jeden text za druhým, v hlavě mi to šrotovalo a když jsem se postavila před publikem na začátku koncertu, měla jsem neuvěřitelnou trému a bála se, že to pokazím,“ vzpomíná Marie Rottrová na koncert v Lázních Jeseník, který musela přerušit se smyšleným důvodem, že má žlučníkový záchvat. „Byli tam doktoři a jeden za mnou přišel,“ líčí dnes už vtipnou historku zpěvačka. „Já jsem mu říkala: ‚Už je to lepší, už je to lepší.‘ A dal mi nějakou injekci, což nevadí… Injekce sem, injekce tam, že?“ Syndrom vyhoření tehdy Marie Rottrová vyřešila odchodem do anonymního prostředí – provdala se do Německa, žila ve Stuttgartu, a do Československa se vracela jen občas. Byla tu například v červenci 1989 na oslavě 50. narozenin Karla Gotta, kde mimo jiné společně s Pavlem Bobkem podepsali petici Několik vět. V rozhovoru Marie Rottrová líčí i postupný návrat na scénu v 90. letech, úpravu svého repertoáru a postupné znovuroztočení kolotoče koncertů – a následné vyčerpání. Proto v roce 2011 ohlásila konec kariéry. „Ty moje sedmdesátiny mi připadaly jako dobrý termín, že už mám všechno za sebou, že jsem udělala všechno, co jsem chtěla,“ říká. Tehdy stoprocentně věřila, že už se ke zpívání nevrátí. Po dvou letech ale musela dát za pravdu kolegům, kteří říkali, že to nevydrží. Teď si udržuje svůj měsíční strop – tři, maximálně čtyři vystoupení. Po Novém roce má sice v předběžném plánu velký koncert v O2 Aréně, ale zatím pochybuje. „Nevím, jestli do toho chci jít.“ Marie Rottrová zatím odolává přemlouvání od rodiny, přátel i hudebníků, aby natočila nové album. Její poslední nahrávka je z roku 2020, kdy nazpívala píseň Petra Ostrouchova Cesta [https://www.youtube.com/watch?v=p_GtPIjIYaw] pro televizní krimiseriál Zrádci. Jak komunistické úřady v roce 1988 vnímaly, že se slavná zpěvačka stěhuje na Západ? Jak později přijalo její publikum ukročení k písním od folkových autorů? Která písnička jí utekla a úspěch s ní nakonec měl někdo jiný? A proč odmítla nabídku Jiřího Suchého jít do Semaforu a Věry Chytilové hrát v jejím filmu? Poslechněte si celý rozhovor. Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Rektorka UK Králíčková: Hledáme rovnováhu. Bezpečnost akademického prostředí má ještě rezervy
Lékařka Milena Králíčková je první ženou v čele Univerzity Karlovy a také úspěšnou vědkyní, která se už léta zabývá příčinami poruch plodnosti. „Devadesát procent párů, které měly problém, dnes zakončí úspěšně léčbu těhotenstvím,“ říká gynekoložka a vysokoškolská profesorka Milena Králíčková v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který byl součástí projektu Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Párů, které řeší problémy s otěhotněním, je podle ní dlouhodobě kolem deseti až patnácti procent. „Dramatický nárůst v tom není, ale mění se příčiny, které za tím stojí. A jedna z těch spekulací – kdybychom se podívali desítky let zpátky – je, jak moc se vyvíjejí změny v oblasti neplodnosti na straně partnera,“ vysvětluje rektorka Králíčková. „V době, kdy já jsem studovala medicínu (začátek 90. let, pozn. red.), tak se vždycky předpokládalo, že neplodnost je pravděpodobně na straně partnerky. A to se za ty dejme tomu dvě generace opravdu změnilo.“ Důvody jsou podle ní dva: Jednak se dřív muži-partneři v případech nemožnosti počít dítě nevyšetřovali tak brzy jako nyní, jednak různé faktory životního prostředí dlouhodobě a negativně působí na počet a kvalitu mužských, ale i ženských, pohlavních buněk. Jako příklad profesorka Králíčková uvádí bisfenoly, které se používají při výrobě plastů nebo papíru. „Těch chemických látek, které mohou působit na plodnost, je celá řada a zkoumají se v rámci mezinárodního projektu Evropské unie.“ Párům, které mají problém počít dítě, doporučuje upravit životní styl, změnit jídelníček, dostatek spánku a méně stresu. „Někdy prostě pomohou i docela základní věci. A velkou roli hraje psychika,“ zdůrazňuje Milena Králíčková. Její vědecká práce se zaměřovala jak na zkoumání příčin neplodnosti, tak na efektivní léčbu. Zkušenosti v tomto směru sbírala při studiu na Harvardově univerzitě v USA a pak také prací v Massachusettské nemocnici v Bostonu, svou vědeckou práci pak rozvíjela v rámci lékařské fakulty v Plzni. „Ve Spojených státech jsme se hodně věnovali molekulárně-biologickým věcem,“ říká a snaží se laikům vysvětlit, v čem metoda spočívá: „Když máte hormon, tak k němu vždycky musíte mít nějaký receptor, který s tím hormonem zapadá do sebe jako klíč a zámek. Ve Spojených státech jsme se věnovali tomu, jak může mutace, kdy změníte jednu malou součástku toho receptoru, způsobit až neplodnost. Takže někdy neplodnost ještě není diagnostikovatelná běžnými lékařskými metodami a může spočívat v jedné součástce jedné molekuly. A dnešní medicína se už dostává na úroveň jednotlivých molekul.“ Výzkumné zázemí pro tuto metodu léčby neplodnosti je podle ní už dnes i v České republice na vysoké úrovni. Jak se do podobných vědeckých výzkumů dokáže zapojit Univerzita Karlova s osmi tisíci akademiky a padesáti tisíci studenty? Jak si Milena Králíčková zvykla na úlohu rektorky a oslovení „Vaše Magnificence“? Proč se právě ona stala první ženou v čele univerzity za více než 670 let jejího trvání? Jakou bude chtít na škole zanechat stopu? A jaké hodnoty a ambice má generace dnešních studentů? Poslechněte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Fenič: V Česku pro mě nebylo bezpečno, musel jsem odjet. Točím film o Hegerové
Únava z dvaceti let produkování filmů doprovázená nenávistnými reakcemi části společnosti na iniciativu na přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla přiměly slavného režiséra částečně přesídlit do jižní Itálii. „Tehdy jsem se začal o českou společnost bát. A bojím se o ní dodnes,“ říká v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Fero Fenič byl prvních dvacet let po listopadu 1989 symbolem úspěchu. Jako filmař a hlavně jako nezávislý producent, majitel společnosti Febio (FEničův BIOgraf), byl podepsaný pod řadou respektovaných a slavných projektů. Příkladem budiž první investigativní pořad v České televizi s názvem Oko, projekt filmových portrétů českých osobností GEN nebo satirický cyklus Česká soda. Během dvaceti let vzniklo na 1300 pořadů a filmů se značkou jeho studia. „Po celou tu dobu jsem udržel dokumentární tvorbu v hlavním vysílacím čase v České televizi. Takže jsem se mohl už dál rozvíjet jenom tím, že bych dostal ještě větší, jiný prostor - a ten jsem nedostal. Moje únava se násobila, protože jsem měl pocit, že přešlapuju na místě,“ říká ve velmi otevřeném rozhovoru. V roce 2012, po smrti Václava Havla, se navíc v životě Fera Feniče něco zlomilo. „Navrhl jsem přejmenovat ruzyňské letiště na Letiště Václava Havla. A mělo to i svoji odvrácenou stránku. Netušil jsem, že česká společnost je tak rozdělená. Denně mi přicházelo několik set e-mailů výhrůžek. Dvakrát jsem dostal v obálce kulku. Celé to vyvrcholilo, když mě jeden pán fyzicky napadl na Národní třídě, nejdřív na mě plivnul a řekl: To je za toho kurevníka a alkoholika Havla.“ Bylo to v době před první prezidentskou volbou, takže o tom, jak moc je rozdělená česká společnost, se v tu dobu ještě tolik nevědělo. O to víc to Feničem otřáslo. Letiště se mu sice s podporou patřičných úřadů a několika desítek tisíc lidí, kteří podepsali petici, přejmenovat podařilo, v něm ale zůstal pocit, že tu pro něj už není bezpečno. „V té době jsem se rozhodl najít si nějaké místo na jihu Evropy, ke kterému mám jazykový vztah. Kdysi jsem totiž studoval v Itálii. A od té doby trávím část času i mimo Českou republiku,“ říká Fero Fenič. „Později se to zklidnilo, ale ukázalo se, že je pro mě velmi dobré střídání prostředí, mentalit, české a teď té jižanské. Osvobozuje mě to a pomáhá k vnitřní stabilitě.“ V poslední době se vrátil opět k natáčení. Rozhodl se totiž zpracovat v celovečerním dokumentu životní příběh Hany Hegerové. Jaké neznámé momenty ze života slavné šansoniérky už objevil? Proč a jak přišel s projektem filmových profilů českých osobnostní GEN? Jak vidí dnešníma očima některé vtipy z České sody? A proč rozhodl, že se jubilejní 30. ročník mezinárodního festivalu Febiofest už nekonal? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
„Příběhy žen zametené na okraj.“ Kateřina Tučková nejen o traumatu z dětství
Dramatizace českého bestselleru, za který autorka Kateřina Tučková získala i Státní cenu za literaturu, měla mít 1. dubna premiéru ve Slovenském národním divadle. Hra ale byla během zkoušení zastavena. Příběh Bílé Vody se týká postavení řeholnic jednoho církevního řádu a je zasazený do období od 50. let do současnosti. „Ohlasy na knihu nejsou jenom pozitivní, což vlastně kvituji s povděkem, protože kdyby se to nachýlilo jenom na jednu stranu, tak by to bylo podezřelé,“ říká jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Kateřina Tučková v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/audio-podcast-galerie-osobnosti-467]. Bílá Voda, na níž autorka pracovala deset let a která se záhy po svém loňském vydání stala Českým bestellerem roku za beletrii pro dospělé, vyvolala diskuze nejen kvůli popisu poměrů, které zažívaly členky církevního řádu od dob vynuceného věznění komunisty v 50. letech minulého století, ale i kvůli otevření otázky, zda by řeholnice neměly mít v dnešní církvi „více respektovanou pozici“, jak v rozhovoru říká Kateřina Tučková. Teoložka Mireia Ryšková dokonce v reakci na knihu Bílá Voda uvedla, že nerovné postavení žen v římskokatolické církvi dosud nikdo kromě Kateřiny Tučkové neotevřel. „Tabuizovaná témata mě vyloženě přitahují,“ říká na to v rozhovoru Kateřina Tučková a zmiňuje například i svůj román Vyhnání Gerty Schnirch zabývající se otřesnými poměry při poválečném odsunu československým Němců z Brna. „Díky tomu, že jsem (při psaní Bílé Vody, pozn. red.) začala rozkrývat příběhy řeholnic, přišla i problematika moravské podzemní církve.“ Kateřina Tučková v knize popisuje situace, kdy řeholnice byly vysvěcené na katolické kněze právě proto, aby pomáhaly lidem v extrémních životních situacích, v komunistických internacích či vězeních. Tento motiv v románu právě u části církevních kruhů vyvolal kontroverze. „Měla jsem obavu, jak se k tomu postaví řeholnice, ale vlastně mi přicházely strašně milé reakce. Negativní jsou též, ale mně utkvějí především ty, kdy jsme se potkaly a porozuměly si,“ říká Kateřina Tučková. Bílá Voda se během příštího roku objeví na repertoáru dvou českých divadel. V únoru ji uvede Městské divadlo v Brně v režii Dodo Gombára, v květnu pak pražské Stavovské divadlo v režii Michala Vajdičky. Už letos v dubnu ji mělo v plánu Slovenské národní divadlo, které ale během zkoušení přikročilo k velmi netradičnímu kroku. Premiéru zrušilo a inscenaci stáhlo. „Během zkoušení se něco stalo a hra nebyla uvedena – jak to psali? - z důvodu ideově koncepčních střetů. A to já nevím, co může přesně znamenat,“ říká v rozhovoru Kateřina Tučková. „Za tím se může skrývat úplně cokoliv.“ Seznam Zprávy následně oslovily i Slovenské národní divadlo s žádostí o vyjádření. Šéfka činohry Miriam Kičiňová se pokusila záležitost vysvětlit pouze „mimo záznam“. Mluvila obecně o rozdílných představách autorského týmu, dramaturga divadla a dokonce i herců, kteří byli obsazeni do hlavních postav. Žádost o oficiální odpověď, kterou by bylo možné publikovat, bohužel nevyslyšela. Kateřina Tučková čerpá při psaní svých románů, jako byly například Žítkovské bohyně, inspiraci v archivních materiálech. Už se znovu vydala do archivu a o čem bude její další kniha? Co ji přiměje k tomu, že dokáže smazat už napsaných 800 stran a začít znovu? Je pro ni psaní terapií, zvlášť když jí k minulosti pojí neradostné vzpomínky na dětství? Pusťte si celý rozhovor! Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka * Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. * Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/podcast/galerie-osobnosti] a ve všech podcastových aplikacích. * Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.