V Česku zatím fungují eDoklady. V celé EU by to měla být už v příštím roce jednotná digitální peněženka. Lidé v ní najdou všechny potřebné průkazy nebo i přístup k online bankovnictví a dalším službám. Díky ní se dokážou snadno prokázat a v budoucnu i přihlásit do online služeb v jakékoliv členské zemi EU. Ta ujišťuje, že systém bude bezpečný. Data se nebudou ukládat na internetové úložiště, ale zůstanou v mobilu. Zároveň budou šifrovaná a chráněná vícefaktorovým ověřením.

Už příští pátek 19. září si může každý přečíst údajná poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Po slavnostním otevření obálky ve středočeských Lánech se jednotlivé listy nafotí a obratem se objeví na rozhlasovém webu tajemnaobalka.cz. O měsíc později se k historickému dokumentu chystá odborný seminář. Za rok si můžou zájemci text půjčit přímo do ruky v badatelně Národního archivu.

Co jste dřív zařídili jenom při osobní návštěvě úřadu, už dnes zvládnete v některých případech i online. Podle digitální a informační agentury je ze šesti tisíc služeb veřejné správy takto dostupná pětina. Stále zůstávají ale oblasti, kde se digitalizace nepovedla, jak stát původně plánoval. Platí to třeba u systému stavebního řízení, který měl propojit úřady se stavebníky a projektanty. A neúspěšný pokus o digitalizaci má za sebou třeba i ministerstvo vnitra.

Pokud patříte mezi lidi, kteří neradi chodí na úřady, asi víte, že můžete využít datovou schránku. Ta slouží k elektronické komunikaci se státní správou, třeba pro podání daňového přiznání. Celkem už v Česku funguje přes 4 miliony datových schránek, z nichž většinu mají živnostníci a firmy. Květnové šetření STEM s více než dvěma tisíci respondenty ukázalo, že datovou schránku využívá také 36 procent běžných občanů.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

Identitu lidí je dnes možné prokázat nejenom fyzicky, ale taky online. Pro přihlášení k internetovým službám úřadů, ale v některých případech i soukromých společností je možné využít několik nástrojů, které jsou zdarma. Třeba Bankovní identitu už někdy v Česku využilo 5 milionů lidí. Identitu MojeID je zase možné využít v zahraničí...

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.

Daňová přiznání, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo třeba recepty od lékaře. Nejen to už vyřídíte elektronicky, na úřady tak prakticky nemusíte. A jestli ano, i tam by vám měla stačit aplikace eDoklady. Pomocí ní se lidé můžou prokázat v bankách, na poště nebo policii. Co se týče elektronické komunikace se státem, online je možné žádat například o důchod, některé sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.