Nová vládní agentura CzechBusiness bude mít na starosti kromě sjednocení podpory firem při exportu a investicích i zavedení nového startupového zákona do praxe. Jeho cílem bude hlavně definovat začínající firmy a inovátory a zlepšit pro ně podmínky. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl ředitel CzechBusinessu Rudolf Klepáček. Startupový zákon se teď připravuje, vláda ho chce mít hotový do příštího roku.

Očekávání vlády, že díky EET 2.0 vybere na daních až o 15 miliard navíc je reálné. Ale za podmínky, že zákon bude schválen tak, jak je navržený, říká šéfka finančních úřadů Simona Hornochová v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Naopak objem šedé ekonomiky u nás je podle ní zřejmě nadsazený. Daně navíc utíkají státu hlavně na rozsáhlých výjimkách nebo dírami v zákonech. Finanční správa proto navrhuje legislativní změny. (Vysíláme v repríze.)

Inventuru pozemků státu vhodných na byty dělala letos na základě hospodářské strategie vlády Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). „Začali jsme už jednat se správci tohoto státního majetku, jestli a za jakých podmínek by byli ochotní spolupracovat a tyto pozemky dostat na trh bytové výstavby,“ říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ředitel SIRS Zbyněk Pokorný. Nové státní byty by se měly přednostně nabídnout potřebným profesím.

Firmy, které budou investovat do pokročilých technologií, by měly získat daňové výhody formou zrychlených odpisů. Podle zmocněnce vlády pro plnění hospodářské strategie Ondřeje Dočkala jde o jedno z klíčových opatření, které má nastartovat slíbený příliv nových investic do české ekonomiky. „Je to jedna z velkých věcí, na které pracujeme. Měla by být účinná od 1. ledna 2028,” avizuje v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu plus Ondřej Dočkal.

Vláda po červencovém summitu NATO v Ankaře pravděpodobně zváží úpravu státního rozpočtu na letošní rok. Šéf obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský to říká v novém dílu pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. O možném navýšení rozpočtu na obranu rozhodnou závěry summitu. Podfinancovanost armády je přitom už teď problém, jak potvrzuje nová studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.

Možná se minoritní část akcií ČEZ Energy už příští rok objeví na burze. Rozhodne jen maximální cena, politické pokyny nedostáváme, říká v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do ČEZ Energy se má přesunout zákaznická část majetku a služeb, tedy distribuční sítě či obchod. Výnos z prodeje ČEZ Energy by měl podle Beneše stačit na výkup 30 procent soukromých akcionářů z celé firmy, jak požaduje vláda.

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Důvodů, proč teď pardubického výrobce výbušnin Explosia prodat, je více. Jedním z nich je, že klíčový odběratel až poloviny produkce investuje do konkurenční fabriky, tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát se podle něj naopak „opatrně“ poohlíží v zahraničí po rafinériích, které považuje za strategické. A nepochybuje o tom, že současná vláda dokončí zestátnění ČEZ. Říká to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Poslanecká sněmovna schválila nová rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice státu do dopravních staveb. Nově se tak nemusí započítávat do limitů výdajů státního rozpočtu, podobně jako část výdajů na obranu či na nové jaderné zdroje. „Jsme z toho nervózní, protože výjimky může vláda zneužít. Dělala to i ta minulá,“ varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tehdy šlo o desítky miliard, nyní podle něj o stovky.

Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové konflikt na Blízkém východě odvál jak prognózu rekordně nízké letošní inflace, tak i uvažované snížení 3,5procentní úrokové sazby. Spíš se teď dá čekat zvýšení, ČNB ale nemá kam spěchat. Situace v ekonomice je jiná, než když vypukla válka na Ukrajině a energetická krize. Není tak dramatická. V rozhovoru pro Peníze a vliv Zamrazilová také vysvětluje, proč byl zásah vlády do cen benzinu a nafty opodstatněný.