Malé a střední firmy jsou často přehlížené, přestože se bez nich ekonomika žádné země neobejde. A nejinak je to v Česku. Podniky s méně než 50 zaměstnanci tvoří víc než tři čtvrtiny všech ekonomicky aktivních subjektů v zemi. A mají skoro 40procentní podíl na veškeré přidané hodnotě, která se v tuzemské ekonomice vytvoří. Ukázala to analýza Hospodářské komory u příležitosti akce Velký týden malých firem, kterou organizují na začátku října společnosti Opero a Mastercard.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno zveřejnilo návrh nové hospodářské strategie Česka. Jedním ze spoluautorů je místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. „Osobně jsem s tímto dokumentem spojil posledního zhruba půl roku svého pracovního života. Dal jsem tomu opravdu mnoho energie, proto tomu velmi důvěřuji,“ říká Vlček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Jeho jméno je také mezi nominacemi STAN na nového ministra průmyslu.

Dokud není uzavřená s Korejci smlouva na dodávku dvou nových bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany, nemáme nic. Je důležité, aby v ní bylo všechno, co korejská KHNP slíbila, včetně zapojení českého průmyslu. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč běžné výdaje státu vzrostou skoro o 58 miliard a kolik dává státní kasa na vědu a výzkum. „Přemýšlíme i o tom, jakými nástroji podpořit i soukromé investice do vědy, výzkumu a inovací, protože důležité je, kolik stát a ekonomika vykazují jako celek,“ přibližuje.

Výhodnější podmínky pro startupy, tedy nové technologické firmy, můžou být cestou, jak probudit spící českou ekonomiku. A přispět k tomu, aby se Česko vymanilo z ekonomiky levné výroby i práce a stalo se ekonomikou vlastních značek a vyšší přidané hodnoty. Podle „startupistů“ ale brzdí jejich růst v Česku mimo jiné nefunkční systém – jinde na světě běžný – pro odměňování lidí prostřednictvím zaměstnaneckých akcií. (V premiéře jsme vysílali v dubnu 2024.)

Solární panely na střechu si v poledních letech pořizují hlavně majitelé rodinných domů, od loňska ale mají stejnou možnost také lidé v bytových domech, třeba na sídlišti v paneláku. Od letošního srpna si majitelé domů a bytů mohou také založit energetická společenství a vlastní vyrobenou elektřinu si různě přeposílat. Podmínkou je registrace u nového Elektroenergetického datového centra.

Vláda by měla během září projednat návrh reformy přezkumu veřejných zakázek. Změnit by se tak mělo fungování Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kam dohled nad veřejnými zakázkami spadá. „Je to revoluční hazard,“ tvrdí šéf úřadu Petr Mlsna. Autorka reformy z ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová naopak v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus popisuje změny, které mají celý systém výrazně zrychlit.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet 21. května.)

V chystané flexinovele zákoníku práce, kterou má zanedlouho projednat vláda, chybí výpověď bez udání důvodu. Navrhnout ji ale chtějí někteří poslanci, až se novela dostane do Sněmovny. Zastánci jednoduchých výpovědí často argumentují úspěšným dánským modelem flexibilního pracovního trhu. Jenže ten je v Evropě fakticky ojedinělý. Podle právníka a experta na pracovní právo Petra Bezoušky je v českých poměrech nerealizovatelný.