Americká společnost onsemi, která se rozhodla investovat v Česku 46 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm, chce začít stavět novou budovu v areálu už příští rok na jaře. První výroba by se pak mohla rozjet už za tři roky. Podmínkou je ale dohoda se státem na vyplacení přímé finanční pobídky.

Maximalistická varianta, při které by si vláda objednala rovnou čtyři nové jaderné bloky, je riskantní. Pokud by se totiž jejich stavba prodražila – a to se už stalo u všech evropských projektů –, tak v budoucnu potáhnout cenu elektřiny v Česku zbytečně vzhůru. Drahé bloky by navíc smazaly výhodu, kterou by mohla přinést levnější elektřina z větrných elektráren, energetické úspory, nebo také lepší propojení sítí v Evropě umožňující výhodnější částečný dovoz elektřiny.

Velké finanční a podnikatelské skupiny, které ovládají klíčové televize a vydavatelství na Slovensku, se snaží být se státem zadobře. Jinak by mohl utrpět jich další byznys, říká socioložka médií Marína Urbániková z Katedry mediálních studií Masarykovy Univerzity Brno. Přílišná koncentrace majitelů médií je i proto riziková, neměla by se posuzovat stejně, jako transakce s jogurty a hnojivy.

Nápad na zavedení sektorové daně pro banky se v debatách politiků začal znovu objevovat, teď s tímto záměrem přišlo vládní hnutí STAN a tvrdí, že by nová daň mohla – už pro státní rozpočet na příští rok – „vynést“ kolem 20 miliard korun. Jestli politici půjdou cestou zdanění majetku bank, bude to, jako kdyby zavedli komunistickou daň z obratu, říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel Partners Banky Marek Ditz.

Klíčová část českého průmyslu, což je výroba aut a strojírenství, je silně závislá na dovozu surovin a polotovarů z Číny. Pokud by došlo k nějakému konfliktu, třeba mezi Čínou a Tchaj-wanem, měly by tuzemské podniky velké problémy. Ukázala to nová studie, kterou zpracovalo Sdružení pro zahraniční investice ve spolupráci s poradenskou firmou EY. Stát by se proto měl snažit soběstačnost výrobců alespoň částečně posílit.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.

V Česku se zatím nepodařilo přijmout pravidla pro lobbování, tedy ovlivňování politiků a úředníků ze strany určitých zájmových skupin firem a podnikatelů. Jejich jednání přitom může významně ovlivnit vznik zákonů a nejrůznějších státních předpisů. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování spadly pod stůl. Nyní je ve Sněmovně v pořadí čtvrtý pokus. A opět jsou proti návrhu značné výhrady.

ČEZ už má v rukou závazné nabídky na stavbu čtyř jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně. O největší zakázku v novodobé historii Česka se uchází francouzská státní společnost EDF a korejská, rovněž státní, KHNP. Detaily zatím nejsou známy, ale co o svých nabídkách prozradili nejvyšší manažeři obou firem?

Výhodnější podmínky pro startupy, tedy nové technologické firmy, můžou být cestou, jak probudit spící českou ekonomiku. A přispět k tomu, aby se Česko vymanilo z ekonomiky levné výroby i práce a stalo se ekonomikou vlastních značek a vyšší přidané hodnoty. Podle „startupistů“ ale brzdí jejich růst v Česku mimo jiné nefunkční systém – jinde na světě běžný – pro odměňování lidí prostřednictvím zaměstnaneckých akcií.