Dovozní cla na zboží z Číny, Evropy i dalších zemí, která chce zavést budoucí americký prezident Donald Trump, musí donutit Evropu postavit se na vlastní nohy, říká Petr Pudil, spolumajitel Draslovky Kolín a investor v USA. Podle finančníka Gabriela Eichlera je to krátkodobé řešení, které dlouhodobě nefunguje. Trump přitom nebude chtít ekonomice škodit. Pudil i Eichler jsou hosty pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Modernizace průmyslu a inovace nejsou jenom o penězích, ale i o tom, jestli cítíme nutnost změny. Nový žebříček zemí podle využití průmyslových robotů ve výrobě ukazuje, že nejvíc si „konec levné práce“ uvědomují v Asii. Česko naopak v hustotě robotů přestalo dohánět vyspělé země, upozorňuje jednatel, šéf divize robotiky a automatizace švédsko-švýcarského technologického kolosu ABB ČR Vítězslav Lukáš v podcastu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv.

Národní rozpočtová rada měla k návrhu rozpočtu závažné připomínky i loni, tehdy je ale podle jejího předsedy Mojmíra Hampla politici „odzívali“. „Už jsme evidentně někde ve volební kampani a to, co říkají nezávislé instituce, se používá jinak než za běžných okolností. Ale to je součást hry. Je to v pořádku,” řekl v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ke kritice opozice, že je rozpočet „cinklý“ a stojí na zfalšovaných číslech.

Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) považuje pro zbývající rok do voleb za svoji hlavní prioritu dotáhnout k podpisu smlouvu na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech, a to do konce března 2025. Zpoždění zatím odmítá, a to i přesto, že výběr vítězné jihokorejské firmy KHNP napadli konkurenti u českého antimonopolního úřadu i u Evropské komise.

Evropská unie se potýká s ekonomickými problémy a stále více se tak dívá USA a v některých ohledech i Číně na záda. Podle zprávy, kterou si nedávno objednala Evropská komise u bývalého centrálního bankéře a italského expremiéra Maria Draghiho, jsou řešením mimo jiné větší evropské investice. A aby na ně bylo dost peněz a evropští investoři nechodili na trhy jinam, měl by se posílit evropský kapitálový trh. V podcastu Peníze a vliv to komentuje šéf pražské burzy Petr Koblic.

Až se sledovanost televize Barrandov dostane minimálně na šest procent, tedy víc než dvojnásobek, bude připravená na prodej. Majitel vydavatelství Empresa, kam tato třetí největší komerční televize u nás spadá, Jan Čermák ji chce do té doby oživit novými pořady a celou skupinu očistit od dluhů. Ty jen ve firmě Barrandov Televizní studio a Media Master, které skončily v insolvenci, dosáhly celkově kolem 1,5 miliardy korun.

Malé a střední firmy jsou často přehlížené, přestože se bez nich ekonomika žádné země neobejde. A nejinak je to v Česku. Podniky s méně než 50 zaměstnanci tvoří víc než tři čtvrtiny všech ekonomicky aktivních subjektů v zemi. A mají skoro 40procentní podíl na veškeré přidané hodnotě, která se v tuzemské ekonomice vytvoří. Ukázala to analýza Hospodářské komory u příležitosti akce Velký týden malých firem, kterou organizují na začátku října společnosti Opero a Mastercard.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno zveřejnilo návrh nové hospodářské strategie Česka. Jedním ze spoluautorů je místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. „Osobně jsem s tímto dokumentem spojil posledního zhruba půl roku svého pracovního života. Dal jsem tomu opravdu mnoho energie, proto tomu velmi důvěřuji,“ říká Vlček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Jeho jméno je také mezi nominacemi STAN na nového ministra průmyslu.

Dokud není uzavřená s Korejci smlouva na dodávku dvou nových bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany, nemáme nic. Je důležité, aby v ní bylo všechno, co korejská KHNP slíbila, včetně zapojení českého průmyslu. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč běžné výdaje státu vzrostou skoro o 58 miliard a kolik dává státní kasa na vědu a výzkum. „Přemýšlíme i o tom, jakými nástroji podpořit i soukromé investice do vědy, výzkumu a inovací, protože důležité je, kolik stát a ekonomika vykazují jako celek,“ přibližuje.