Praha roku 1929. Osamělý vdovec Antonín Neumann odpoví na seznamovací inzerát ženy, která se představuje jako zámožná obchodnice Helena Budínská. Za slibem společného života se však skrývá Marie Volfová, zkušená podvodnice s dluhy a několika falešnými identitami. Dokumentární rekonstrukce skutečného případu sleduje její cestu od sňatkového podvodu k loupežné vraždě, práci pražské „čtyřky“, soudní proces i podezření z dalšího zločinu, který jí nikdy nebyl prokázán.

**PSYCHO | Hollywood a zločin** Film *Psycho* z roku 1960 patří k nejzásadnějším hororům filmové historie. Alfred Hitchcock v něm podle scénáře Josepha Stefana adaptoval román Roberta Blocha z roku 1959 a vytvořil postavu Normana Batese, kterou navždy proslavil Anthony Perkins. V tomto dílu série **Hollywood a zločin** se vracím nejen k samotnému filmu, ale i k jeho literárnímu a skutečnému pozadí. Podíváme se na případ Eda Geina, který Roberta Blocha inspiroval především představou zdánlivě obyčejného člověka skrývajícího děsivé tajemství. Norman Bates však není přímým portrétem Geina a *Psycho* není rekonstrukcí jeho zločinů. Významnou část věnuji také Anthonymu Perkinsovi, jeho dětství, smrti otce, komplikovanému vztahu s matkou Janet a paralelám, které se později hledaly mezi jeho vlastním životem a Normanem Batesem. Stejně tak se vracím k Alfredovi Hitchcockovi a jeho vztahu s matkou Emmou a odděluji doložené životopisné skutečnosti od pozdějších psychoanalytických interpretací. Dozvíte se také, jak vznikala slavná sprchová scéna, jakou roli sehráli Saul Bass, střihač George Tomasini a skladatel Bernard Herrmann, proč Hitchcock trval na tom, aby diváci přicházeli do kina před začátkem filmu, a jak *Psycho* změnilo podobu moderního hororu i způsob filmového vyprávění.

Láska k predátorovi zkoumá temnou psychologii vztahů, v nichž se přitažlivost k nebezpečnému muži mění v závislost, traumatickou vazbu nebo dokonce spolupachatelství. Díl sleduje, proč některé ženy věří, že právě ony dokážou změnit násilníka, vraha či manipulátora, a jak se iluze výjimečnosti může stát pastí. Na historických případech ukazuje, že krutost, která zpočátku působí jako síla a ochrana, se často obrací proti těm, kdo jí uvěřili.

Povídka Florence Flannery od Marjorie Bowen patří k nejtemnějším a nejznepokojivějším textům její tvorby. Na pozadí zdánlivě poklidného anglického venkova, nedaleko Londýna, rozehrává autorka příběh manželského soužití poznamenaného skrytou nenávistí, závislostí a morálním rozkladem.