Temný Londýn, mlha, podsvětí... a proti němu stojí nenápadný úředníček s deštníkem. "Zelená mamba" je jedna z nejnapínavějších povídek Edgara Wallace o J. G. Reederovi - nenápadném, tragikomickém muži s tváří účetního, ale mozkem jedovatého hada, který zasáhne vždy přesně a jen jednou. Cyklus s J. G. Reederem patří k vrcholům autorovy kratší prózy a představuje specifickou podobu britské detektivky – civilní, inteligentní a znepokojivě realistickou.

Cyklus s J. G. Reederem patří k vrcholům autorovy kratší prózy a představuje specifickou podobu britské detektivky – civilní, inteligentní a znepokojivě realistickou.

Tak kterého detektiva byste si vybrali? Který je ten "váš" hrdina? Pokud znáte jen Sherlocka Holmese, dovolte, abych vás seznámila s J. G. Reederem.

Toxikologie je díl věnovaný oboru, který proměnil jed v laboratorně prokazatelný důkaz. Sleduje zrod forenzní toxikologie od časů, kdy otrava bývala jen podezřením, až po okamžik, kdy chemická analýza umožnila jed nejen odhalit, ale i přesvědčivě předložit soudu. V centru pozornosti stojí průkopníci oboru, vznik metod pro průkaz arsenu a další slavné případy, na nichž se ukázalo, že moderní kriminalistika nezačíná jen stopou na místě činu, ale i neviditelnou látkou ukrytou v lidském těle.

Téma forenzní sérologie se zaměřuje na historický vývoj a kriminalistické využití biologických stop, především krve, semene, slin a dalších tělních tekutin, při identifikaci osob a rekonstrukci trestné činnosti. Text sleduje proměnu oboru od prvních pokusů rozlišit lidskou a zvířecí krev na přelomu 19. a 20. století, zejména prostřednictvím průlomové precipitační metody Paula Uhlenhutha.

Série Po stopách kriminalistických metod je koncipována jako edukativní a informativní autorský projekt, zaměřený na historický vývoj kriminalistických metod, jejich odborné pozadí a významné případy, které přispěly k jejich vzniku, ověření nebo širšímu uplatnění. Texty vycházejí z uvedených odborných, historických a popularizačně-naučných zdrojů, které slouží jako základ pro zpracování jednotlivých témat. Současně však odrážejí i osobní profesní zkušenost autorky, její orientaci v bezpečnostní a analytické oblasti a zkušenost s odbornou interpretací a popularizačním zprostředkováním kriminalistických témat.

Forenzní genetika změnila kriminalistiku jedním jediným případem. Vraždy dvou dospívajících dívek v anglickém Leicestershiru vedly k prvnímu využití DNA jako důkazu, který nejen usvědčil pachatele, ale zároveň očistil nevinného. Příběh Colina Pitchforka ukazuje okamžik, kdy se biologická stopa stala nositelem identity a kdy se vyšetřování definitivně opřelo o vědu. Tento díl sleduje vznik DNA profilování, první masový genetický screening v dějinách i etické otázky, které s sebou tato revoluce přinesla.

Forenzní entomologie je kriminalistický a soudnělékařský obor, který využívá poznatky o hmyzu a dalších členovcích při právním vyšetřování, především k odhadu doby smrti, ale také k posouzení, zda bylo tělo po smrti přemístěno, v jakém prostředí se rozkládalo a zda některé změny na těle vznikly zaživa, nebo až posmrtně.

Richard III. patří k nejvýraznějším případům evropských dějin, kdy se reálný panovník postupně proměnil v literární monstrum. V obecném povědomí je znám především jako křivý, hrbatý, jedovatě inteligentní uzurpátor, který se pro trůn nezastavil před ničím, nechal zavraždit své synovce v Toweru a nakonec padl jako poslední zlosyn starého středověku u Bosworthu. Tento obraz má několik vrstev

Vlad III. Dracula, rumunsky Vlad Drăculea, později zvaný Vlad Țepeș, tedy Vlad Naražeč či Napichovač, patří k těm historickým osobnostem, jejichž skutečný život byl překryt mimořádně silnou vrstvou politické propagandy, folkloru, romantické literatury a moderní populární kultury. Na rozdíl od hraběte Draculy z románu Brama Stokera nebyl Vlad upírem, transylvánským šlechticem v gotickém zámku ani démonickou bytostí.