Roudnice nad Labem, rok 1936. V domě číslo 206 žil Svatoslav Štěpánek, mladý muž, jehož jméno se spojilo s útoky na ženy, dvěma vraždami a podezřeními, která zasáhla i další neobjasněné případy. Autorský dokument sleduje jeho život, rodinné zázemí, vyšetřování a soudní proces a důsledně odděluje prokázané skutečnosti od dobových domněnek.

**PSYCHO | Hollywood a zločin** Film *Psycho* z roku 1960 patří k nejzásadnějším hororům filmové historie. Alfred Hitchcock v něm podle scénáře Josepha Stefana adaptoval román Roberta Blocha z roku 1959 a vytvořil postavu Normana Batese, kterou navždy proslavil Anthony Perkins. V tomto dílu série **Hollywood a zločin** se vracím nejen k samotnému filmu, ale i k jeho literárnímu a skutečnému pozadí. Podíváme se na případ Eda Geina, který Roberta Blocha inspiroval především představou zdánlivě obyčejného člověka skrývajícího děsivé tajemství. Norman Bates však není přímým portrétem Geina a *Psycho* není rekonstrukcí jeho zločinů. Významnou část věnuji také Anthonymu Perkinsovi, jeho dětství, smrti otce, komplikovanému vztahu s matkou Janet a paralelám, které se později hledaly mezi jeho vlastním životem a Normanem Batesem. Stejně tak se vracím k Alfredovi Hitchcockovi a jeho vztahu s matkou Emmou a odděluji doložené životopisné skutečnosti od pozdějších psychoanalytických interpretací. Dozvíte se také, jak vznikala slavná sprchová scéna, jakou roli sehráli Saul Bass, střihač George Tomasini a skladatel Bernard Herrmann, proč Hitchcock trval na tom, aby diváci přicházeli do kina před začátkem filmu, a jak *Psycho* změnilo podobu moderního hororu i způsob filmového vyprávění.

Láska k predátorovi zkoumá temnou psychologii vztahů, v nichž se přitažlivost k nebezpečnému muži mění v závislost, traumatickou vazbu nebo dokonce spolupachatelství. Díl sleduje, proč některé ženy věří, že právě ony dokážou změnit násilníka, vraha či manipulátora, a jak se iluze výjimečnosti může stát pastí. Na historických případech ukazuje, že krutost, která zpočátku působí jako síla a ochrana, se často obrací proti těm, kdo jí uvěřili.

Povídka Florence Flannery od Marjorie Bowen patří k nejtemnějším a nejznepokojivějším textům její tvorby. Na pozadí zdánlivě poklidného anglického venkova, nedaleko Londýna, rozehrává autorka příběh manželského soužití poznamenaného skrytou nenávistí, závislostí a morálním rozkladem.