Forenzní psychologie a profilování
Ze série Po stopách kriminalistických metod

Forenzní psychologie propojuje svět kriminalistiky, práva a lidského chování. Zabývá se psychologickými aspekty trestné činnosti, motivací pachatelů, věrohodností výpovědí, dopady zločinu na oběti i tím, jak může znalost psychiky pomoci při vyšetřování. Tato část série Po stopách kriminalistických metod přibližuje, jak psychologické poznatky pomáhají kriminalistům lépe porozumět jednání pachatele a zasadit jednotlivé stopy do širšího kontextu.

Součástí tématu je také kriminalistické profilování, které se snaží na základě dostupných informací o činu, způsobu provedení, výběru oběti a chování pachatele odhadnout jeho možné charakteristiky. Divák se seznámí s tím, jak profilování pracuje s pravděpodobností, proč není neomylnou metodou a jak může sloužit spíše jako podpůrný nástroj než jako samostatný důkaz.

Cílem dílu je ukázat, že forenzní psychologie není čtením myšlenek ani filmovou zkratkou, ale odbornou disciplínou založenou na analýze chování, zkušenostech, kontextu a opatrné interpretaci. V centru pozornosti stojí otázka, co může lidské jednání prozradit o pachateli — a kde naopak končí možnosti odborného odhadu.

Toxikologie je díl věnovaný oboru, který proměnil jed v laboratorně prokazatelný důkaz. Sleduje zrod forenzní toxikologie od časů, kdy otrava bývala jen podezřením, až po okamžik, kdy chemická analýza umožnila jed nejen odhalit, ale i přesvědčivě předložit soudu. V centru pozornosti stojí průkopníci oboru, vznik metod pro průkaz arsenu a další slavné případy, na nichž se ukázalo, že moderní kriminalistika nezačíná jen stopou na místě činu, ale i neviditelnou látkou ukrytou v lidském těle.

Starší muž žil sám v domě na plzeňských Slovanech. Když si sousedé během horkého léta všimli, že ho už delší dobu neviděli, přivolali policii a hasiče. Uvnitř domu byl nalezen mrtvý ve vaně, s tekoucí vodou a zapnutou karmou.

Plzeň na několik měsíců zneklidnila série útoků na ženy různého věku. Výpovědi obětí byly neúplné, některé ženy byly příliš otřesené a jiné si z pachatele pamatovaly jen útržky. Jeden detail se ale vracel opakovaně: výrazná vůně kolínské značky Krym. Vyšetřování dlouho stálo na nejistých popisech a opatrném spojování jednotlivých případů, dokud se pachatel nepokusil napadnout mladou dívku ve výtahu. Ta se mu dokázala ubránit, později ho náhodně poznala v obchodním domě a s mimořádnou duchapřítomností ho sledovala až do příjezdu policie.

Taylor Parker všem kolem sebe tvrdila, že čeká dítě. Příteli, rodině i známým ukazovala falešné ultrazvuky, nosila vycpané břicho a budovala iluzi dokonalé budoucnosti. Jenže Taylor ve skutečnosti těhotná být nemohla. Když se její lež začala hroutit, vybrala si skutečně těhotnou Reagan Simmons Hancock — mladou matku z Texasu — a případ se proměnil v jeden z nejděsivějších zločinů posledních let.

V tomto mrazivém díle se vracíme do 70. let komunistického Československa, kdy došlo k jednomu z nejšokujících zločinů v dějinách země. Olga Hepnarová – mladá, uzavřená žena s temným vnitřním světem – 10. července 1973 záměrně najela vypůjčeným nákladním vozem do skupiny lidí na pražské Strossmayerově náměstí. Osm z nich zemřelo. Kdo byla Olga Hepnarová? Jaký byl její život, myšlenky, motivy? Šlo o čin psychicky nemocné osoby, nebo chladně promyšlený útok na společnost, kterou nenáviděla? A proč právě ona se stala poslední ženou popravenou v Československu?

Případ, který i po desítkách let děsí svou brutalitou. Ladislav Hojer — sadistický sexuální vrah, který během 70. a 80. let spáchal sérii útoků na ženy a dívky, některé s tragickým koncem. V tomto dílu podcastu Vás provedu jeho temnou minulostí, způsobem, jakým si vybíral oběti, i tím, co vedlo k jeho dopadení. Z archivních materiálů, soudních spisů a výpovědí skládáme obraz muže, který zabíjel s chladnou krutostí — a přesto zůstával celé roky bez povšimnutí.

Povídky inspirované skutečnými případy z 50. až 90. let 20. století - jak je sepsali vyšetřovatelé, tiskoví mluvčí a novináři. Zachycení odpovídá době, kdy ke skutkům došlo, čemuž odpovídá i jazyk a případné geopolitické zatížení textu.

Rutinní výslech ve věznici na Borech se měl týkat podezření na opakované napadání jednoho z vězňů. Měla to být běžná práce: výpovědi, protokoly, psací stroj a návrat na služebnu. Jenže za vězeňskými dveřmi se i obyčejný pracovní den může během několika vteřin změnit v situaci, na kterou člověk nezapomene. Mezi výslechy, podivnými historkami odsouzených a černým humorem vězeňského prostředí se najednou ukáže, že nejdostupnější obrannou zbraní může být docela obyčejný psací stroj. Příběh je inspirován skutečnou událostí z vyšetřovatelské praxe. Jména a identifikační detaily byly změněny nebo vynechány.

Forenzní fotografie

Ze série Po stopách kriminalistických metod

Forenzní fotografie patří mezi základní pilíře kriminalistické dokumentace. Umožňuje zachytit místo činu, stopy, předměty i zranění v podobě, která může být později využita při vyšetřování, znaleckém zkoumání i soudním řízení. Tato část série Po stopách kriminalistických metod přibližuje, jak se z obyčejného fotografického záznamu stává přesný důkazní materiál, proč je důležitá věrnost zachycení skutečnosti a jakou roli hraje správná technika, měřítko, úhel pohledu či návaznost jednotlivých snímků.