- Podcasty
- Hudba podle kalendáře
Poslechněte si podcast: Parádní rolí Marie Podvalové byla Smetanova Libuše
Nezapomenutelná Smetanovská a Janáčkovská pěvkyně zemřela 16. května 1992.
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Další Hudba podle kalendáře připomene italského hudebního skladatele a houslistu 18. století Pietra Antonia Locatelliho
Nejslavnějším dílem italského hudebního skladatele a houslisty 18. století Pietra Antonia Locatelliho je soubor dvanácti houslových koncertů s názvem "L'arte del violino", Umění houslí. Locatelli zemřel 30. března 1764, tedy před rovnými 260 lety.
Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z nejsvébytnějších hudebních skladatelů všech dob Modesta Petroviče Musorgského
K osobité a citově hluboké hudební řeči, která předešla svou dobu, dospěl ruský hudební skladatel Modest Petrovič Musorgskij, autor Obrázků z výstavy, ale i opery Boris Godunov, či symfonické skladby Noc na lysé hoře. Narodil se 21. března 1839, je tomu tedy letos 185 let.
Propagátor české hudby klavírista Radoslav Kvapil se narodil před 90 lety
Jako první v historii nahrál v 60. letech 20. století kompletní klavírní dílo Antonína Dvořáka i Leoše Janáčka. Koncertoval v pěti desítkách zemí a v nejvýznamnějších koncertních sálech celého světa. Významný český klavírista Radoslav Kvapil se narodil 15. března 1934.
Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z nejtalentovanějších houslistů dvacátého století Yehudi Menuhina
K nejtalentovanějším houslistům dvacátého století patřil Yehudi Menuhin. Mnohé jeho nahrávky jsou považovány za nepřekonané a v dospělosti tento přesvědčený humanista a demokrat úspěšně šířil poselství hudby ve světě. Houslový virtuóz a dirigent Yehudi Menuhin zemřel 12. března 1999, tedy před 25 lety. V roce 1993 královna Alžběta II. vegetariána, vyznavače jógy a britského občana Yehudi Menuhina lordem.
Další Hudba podle kalendáře připomene českého velikána Bedřicha Smetanu
První dny měsíce března jsou pro každého hudbymilovného Čecha spojeny s jedním z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, který je považován za tvůrce české národní hudby - Bedřichem Smetanou, který se narodil 2. března 1824. Letošek tedy přináší zcela zásadní smetanovského výročí, které se bude linout celým rokem 2024, a to i z toho důvodů, že i úmrtní tohoto velikána je letos kulaté – zemřel 12. května 1884..
Další Hudba podle kalendáře připomene německého hudebního skladatele a varhaníka George Muffata
Další pořad připomene 320. výročí úmrtí barokního hudebního skladatele a varhaníka George Muffata. Zemřel 23. února 1704, tak je tomu letos rovných 320 let. Byl původem ze Savojska a působil na mnoha místech Evropy, především v Salcburku a Pasově.
Georg Muffat se narodil 1. června 1653 v Savojském panství, které tehdy – tedy v polovině 17. století - bylo součástí Svaté říše římské. Po rodičích byl skotsko-francouzského původu. V letech 1663 až 1669 studoval v Paříži, pravděpodobně u Jeana Baptista Lullyho, což ovšem není zcela jisté. Poté žil několik let v Alsasku, zejména ve Schlettstadtu, takže byl v cizině mylně považován za tamního rodáka, a působil zde jako varhaník. Od roku 1674 pobýval v Imgolstadtu, kde studoval práva a následně pobýval ve Vídni.
Nejen klasická hudba, ale také jazz a muzikál obklopoval od útlého mládí sopranistku Renée Fleming
Rodačka z pensylvánského města Indiana, koloraturní a lyrická sopranistka Renée Fleming, která bravurně ztvárnila kromě řady jiných rolí i Dvořákovu Rusalku, slaví letos půlkulaté narozeniny.
Hraběnka z Litně, operní pěvkyně Jarmila Novotná
Další Hudba podle kalendáře připomene výtečnou českou operní pěvkyni a také filmovou herečku Jarmilu Novotnou. Zemřela 9. února 1994, před rovnými 30 lety.
Význačná česká sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná se narodila 23. září 1907 v Praze a svou kariéru zahájila v roce 1925 jako elévka Národního divadla. Vystupovala ovšem i v kabaretech, hrála a zpívala v operetách a účinkovala v českých i zahraničních filmech. Je označována za nejslavnější žačku Emy Destinnové, i když ji slavná operní diva vyučovala jen pár měsíců.
Novotná na sebe upozornila rolí Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, kterou v Národním divadle ztvárnila v pouhých osmnácti letech. Díky svému hereckému talentu si zahrála v mnoha činoherních evropských i jednom americkém filmu. V českých snímcích se objevila jen dvakrát – v němém snímku Vyznavači slunce a ve zvukovém melodramatu Skřivánčí píseň, kde předvedla i svůj pěvecký talent.
Další hudba podle kalendáře připomene vrcholného představitele renesanční hudby, mistra kontrapunktu, italského hudebního skladatele a varhaníka Giovanni Pierluigi da Palestrinu
Giovanni Pierluigi da Palestrina se narodil v obci Palestrina nedaleko Říma, která byla v té době součástí Papežského státu, a to kolem roku 1525. Jeho rodiče byli poměrně zámožní, vlastnili dům, vinice a pole. Někteří hudební historikové tvrdí, že Giovanni dost možná vyrůstal u své babičky Jacobelly v Římě, a existuje i teorie, že se právě tam i narodil. Další verze říká, že Giovanni Pierluigi da Palestrina Řím poprvé navštívil až v roce 1537, kdy tam byl poslán otcem po smrti matky a kde se stal sboristou v bazilice Panny Marie Sněžné, Santa Maria Maggiore.
Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského houslistu, hudebního skladatele, kapelníka a pedagoga, jehož jméno je François-Joseph Gossec
François-Joseph Gossec byl synem rolníka, ale hudební talent projevoval už od útlého dětství. Stal se tedy sboristou v katedrále Notre-Dame v Antverpách. V roce 1751 přišel do Paříže a stal se tam žákem skladatele Jeana-Philippa Rameaua. Svého učitele pak vystřídal v řízení orchestru, který financoval generál Alexandre Jean Joseph Le Riche de La Pouplinière, bohatý amatérský hudebník a milovník a mecenáš hudby.
François-Joseph Gossec si umínil oživit ve Francii instrumentální hudbu. První jeho symfonie byla provedena v roce 1754 a o dva roky později publikoval jako svůj třetí opus šestici dalších symfonií. V roce 1759, tedy v pouhých 25 letech se rozhodl složit monumentální dílo: Messe des morts – tedy Requiem. V květnu roku 1760 byla tato 90 minut trvající smuteční mše poprvé provedena v klášteře jakobínů v Rue Saint-Jacques v Paříži a učinila Gosseca doslova přes noc slavným.