
Poslechněte si podcast: Výstavní novorenesanční zámek stojí v Chudobíně. Co mu předcházelo? Kde stála první tvrz?
Poprvé máme věrohodně tvrz Chudobíně doloženu až v roce 1481. Zároveň se uvádí tvrz a dvůr.
Panská sídla střední Moravy
Kde stávaly první tvrze a hrádky, co se z nich dochovalo a jaké příběhy odhalují? Výzkumný tým pod vedením profesora Davida Papajíka na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přináší nové poznatky o středověkých sídlech v našem kraji.
Tvrz v Pňovicích stála v ohybu Oskavy
Poprvé se tvrz v Pňovicích připomíná v písemných pramenech v roce 1368. Jako majitel je uváděn Pavlík ze Sovince. Ale Pavlík ze Sovince pravděpodobně nebyl stavitelem tvrze.
Bydlet u cesty je plus i mínus. Šternberk patří mezi nejvýznamnější panská sídla na střední Moravě
Štemberk se stal hlavním rodovým hradem šlechticů, kteří původně pocházeli z Čech, ale později se zakoupili i na Moravě. První zmínka o hradu z roku 1296 pochází z falza.
Výjimečně dochovanou původně gotickou tvrz v Unčovicích dnes vidíme po barokní přestavbě
První zmínka pochází z roku 1398. V roce 1492 je označena jako pustá. Na počátku 16. století byla obnovena a v roce 1680 byla opět pustá. Za pár let je však znovu užívána.
Panská sídla střední Moravy: Velká Bystřice měla nevýhodu, byla moc blízko od Olomouce
Tvrz ve Velké Bystřici je zmíněna poprvé v roce 1381. Zmíněny jsou dokonce dvě.
Tvrz v Horce asi stávala na umělém návrší. Jejím stavitelem mohl být Pardus
Kulaté návrší se podařilo najít několik desítek metrů severozápadně od kostela.
Stavba zámku v Krakovci připomíná původní tvrz. Badatele zmátl malíř Josef Mánes, hledali věž
Krakovec je dnes součást Laškova. Vydáváme se tedy do kopců, které se zdvíhají od Náměště na Hané směrem ke Konici. Zmínka o tvrzi pochází z roku 1397.
V Laškově se dochoval zámek, který dříve býval tvrzí. Pamětní desky připomínají návštěvu císaře
První zmínka o tvrzi v Laškově pochází z roku 1490, Laškov je zmíněn v roce 1350. Po renesančních úpravách v 16. století byla tvrz přestavěna na zámek ke konci 17. století.
Dochovaná stavba u mohelnických hradeb bývala středověkou tvrzí
Spekulovalo se o biskupském hrádku, který ovšem byl situován do areálu muzea na Kostelním náměstí a také o rodném domu slavného biskupa.
V Mohelnici se dochovaly pozůstatky biskupského hrádku i tvrze
Hrádek stával v místě dnešního muzea u jednolodního gotického chrámu sv. Tomáše z Canterbury z poloviny 15. století, který vznikl na místě staršího kostela zmiňovaného už v roce 1247. Okolí bylo obehnáno hradbami a k obranným účelům patrně sloužila i kostelní věž.
V Konici sídlili 222 let Švábenicové. Na počátku 18. století byla tvrz přestavěna na zámek
Tvrz byla rozlehlá, zabírala asi tři čtvrtiny dnešního čtyřkřídlého zámku.