Další epizoda P-LAB CASTu nás zavedla do Vestce u Prahy. Dozvíte se více o příběhu firmy vzniklé z akademického výzkumu, o tom, jak se tvoří portfolio produktů pro výzkumné laboratoře, vývoji protilátek i o tom, proč dnes biotechnologie potřebují stejně kvalitní marketing jako vědu. A jelikož v DIANA Biotechnologies milují cyklistiku, pozval nás náš host, Mgr. Petr Kašík, PhD., na projížďku na kole, během které část podcastu vznikala. Jak vzniká moderní biotech firma? Jak se během covidu podařilo vybudovat laboratoř testující tisíce vzorků denně? A proč jsou dnes stejně důležité vědecké publikace i kvalitní marketing?

Co dalšího jsme probrali?

✅ vznik spin-offu z ÚOCHB
✅ technologie Diana
✅ PCR diagnostika během covidu
✅ vývoj protilátek a Drug Discovery
✅ diagnostika sepse
✅ biotech marketing
✅ transfer technologií
✅ budoucnost českého biotechu

Kapitoly:

0:00:00 Úvod a příběh vzniku DIANA Biotechnologies
0:02:00 Čtyři klíčové segmenty firmy a role COVID-19
0:07:51 Diagnostika sepse a inovace v PCR technologiích
0:15:00 Vývoj monoklonálních protilátek a soběstačnost firmy
0:26:13 Marketing, budování sítě distributorů a firemní kultura
0:37:57 Cesta od fyziologie k biotech marketingu a český biotech sektor
0:45:38 Inspirace v oboru a závěr

Jak vypadá cesta od univerzitního výzkumu k podnikání ve vlastní firmě? Proč je uvedení zdravotnického produktu na trh mnohem složitější než samotný jeho vývoj? A co chybí českému prostředí, aby vznikalo více úspěšných spin-offů?

Hostem P-LAB CASTu je Markéta Hujerová, výzkumnice z Technické univerzity v Liberci a zakladatelka Nanoflexion.

🎧 Témata:

• nanovlákenné náplasti

• medicínské inovace

• spin-off firmy

• podnikání ve vědě

• ženy ve vědě

• granty a financování výzkumu

• zahraniční zkušenosti z Harvardu, Cambridge a Taiwanu

#PLabCast #Nanotechnologie #Veda #SpinOff #Nanoflexion

Co mají společného bakterie, elektrotechnika a budoucnost recyklace? Hostem P-LAB CASTu byl Karel Sedlář, vedoucí laboratoře bioinformatiky a systémové biologie na VUT. Povídali jsme si o bioinformatice, výzkumu nemodelových bakterií, bioplastech, sekvenování DNA i budoucnosti průmyslových biotechnologií.

🎧 Témata:

• bakterie a bioplasty
• bioinformatika
• systémová biologie
• sekvenování DNA
• Augusta software
• VUT Brno
• průmyslové využití mikroorganismů

Příjemný poslech!

Kapitoly:

• 00:00:00 Úvod a věda na Fakultě elektrotechniky
• 00:03:13 Akademická cesta a mezioborovost
• 00:05:52 Zahraniční zkušenosti a výzkum nástroje Augusta
• 00:09:47 Výzkum bakterií pro průmysl a bioplasty
• 00:16:30 Modulární reaktory a stresování bakterií
• 00:24:45 Manažerská role, byrokracie a výuka
• 00:41:05 Inspirace a spolupráce v Brně

#PLabCast #Bioinformatika #Biotechnologie #VUT

Jak vzniká vlastní vědecká skupina? Proč biologové zkoumají embrya africké žáby Xenopus? A jak může základní výzkum pomoci porozumět vrozeným vývojovým vadám nebo metastázám?

Hostem nové epizody P-LAB CASTu byl Mgr.Jakub Harnoš, Ph.D, odborný asistent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a vedoucí Harnoš labu.

V epizodě uslyšíte:

• příběh začínající u řečového handicapu až k vedení vlastního týmu
• zkušenosti z postdoktorandského pobytu v New Yorku
• budování laboratoře od úplné nuly
• fascinující historii modelu Xenopus
• současný výzkum buněčné komunikace a Wnt signalizace
• význam základního výzkumu pro medicínu budoucnosti
• projekt Brno Essentials pomáhající zahraniční komunitě

🎧 Poslechněte si rozhovor o vědě, lidech a vytrvalosti.

#PLabCast #Veda #Biologie #Xenopus #MasarykovaUniverzita

V laboratoři mu bouchnul vodík, a tak vyměnil zkumavky za superpočítače. Hostem P-LAB CASTu je doktor Rostislav Langer z ostravského centra IT4Innovations, který nám přiblížil fascinující svět výpočetní chemie. Dozvíte se, jak obří výpočetní výkon zkracuje výzkum nových materiálů nebo léků z několika let na pouhé hodiny či dny.

Kromě výhod takzvané jednoatomové katalýzy jsme probrali i budoucnost umělé inteligence ve vědě. Jak se AI využívá pro rešerše a psaní grantů? Jaký je rozdíl mezi klasickým a kvantovým superpočítačem? A jaké to je sdílet kancelář a výzkum s vlastním bratrem-dvojčetem?

V tomto díle se dozvíte:

• Proč virtuální simulace materiálů šetří čas, energii i obrovské peníze.
• Na jakém principu fungují superpočítače a jak si v tomto oboru stojí Česká republika.
• Jak umělá inteligence usnadňuje vědcům psaní odborných textů.
• Co je jednoatomová katalýza a jaký má potenciál pro udržitelný průmysl.

00:00 - 00:57 Úvod a představení hosta

00:57 - 01:58 Cesta od chemie k superpočítačům

01:58 - 03:19 Vliv bratra a týmová práce

03:19 - 05:12 Co je superpočítač a rozdíl od kvantového

05:12 - 07:06 První kroky se superpočítačem a role AI

07:06 - 08:57 Souhra s experimentální chemií a osobní zkušenosti

08:57 - 19:58 Denní výzkum a dopad superpočítačů na objevy

19:58 - 24:22 Aplikace, etika a mezinárodní spolupráce

24:22 - 32:23 Budoucnost AI a superpočítačů a závěr

Objevila a pojmenovala novou antarktickou bakterii Pseudomonas rosensis. V novém díle P-LAB CASTu vypráví doktorka Kateřina Snopková z Mendelovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně o tom, jak vypadá reálný výzkum na konci světa a proč musela pro celou polární stanici vařit. Ponořte se s námi do tajů extrémní mikrobiologie!

V rozhovoru probíráme nejen dobrodružství z expedic, ale i celosvětovou hrozbu v podobě antibiotické rezistence, která jen v Česku zabije více lidí než autonehody. Zjistěte, jak bakterie přežívající na antarktických plastech ohrožují lidstvo a jak může nový objev pomoci zachraňovat pacienty s cystickou fibrózou.

V tomto díle se dozvíte:

• Jak probíhá hledání a pojmenovávání nových bakterií v extrémních podmínkách.
• Proč jsou oceánské makroplasty časovanou bombou pro šíření antibiotické rezistence.
• Jak antarktický výzkum pomáhá v boji s nemocničními patogeny.
• Jaké to je spát týdny ve stanu a žít v komunitě na polární stanici.

00:00:01 Úvod: Věda jako dobrodružství a cesta k mikrobiologii

00:03:18 Každodenní život vědkyně: Výzkum biofilmů a balancování s rodinou

00:09:45 Expedice na Antarktidu: Cesta, život na stanici a sběr vzorků

00:24:42 Objev a pojmenování bakterie Pseudomonas rosensis

00:33:53 Antibiotická rezistence: Globální hrozba a možná řešení

00:39:43 Budoucí výzkum extrémních prostředí a osobní inspirace

00:43:19 Závěr

Chemie je všude kolem nás, a přesto pro mnoho dětí představuje strašáka. Jak to změnit? V dnešním P-LAB CASTu jsme se vydali do Pardubic za tvůrci populární soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika v ČR“. Našimi hosty jsou profesorka Petra Bajerová a docent Martin Adam z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Do letošního ročníku se zapojilo více než 21 tisíc žáků 8. a 9. tříd z celé republiky! Zjistěte, jak vznikají teoretické a praktické úlohy pro celostátní finále, s čím se museli nejlepší žáci letos poprat (včetně skutečné titrace) a proč je pro budoucí vědeckou kariéru naprosto klíčový zapálený učitel.

V tomto díle se dozvíte:

• Jak probíhá celostátní finále a jaké dovednosti se u žáků testují.
• Proč záleží úspěch dětí v soutěži především na odvaze a motivaci jejich pedagogů.
• Co mají společného nejlepší řešitelé a zda lze budoucího vědce poznat už v 9. třídě.
• Jak Univerzita Pardubice spolupracuje s regionem a láká nové talenty do laboratoří.

Příjemný poslech!

„Mým hrdinou od dětství byl spisovatel James Herriot, a tak jsem chtěla být veterinářkou,“ vzpomíná na své začátky Mgr. Magdalena Crhánová, Ph.D. Od studia veteriny ji však odradil strach z nutnosti uspávání zvířecích pacientů.

Zlom přišel s hollywoodským filmem Smrtící epidemie s Dustinem Hoffmanem. Fascinace vědci ve žlutých oblecích ji nasměrovala k mikrobiologii. Dnes vede oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence na Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně.

V novém díle P-LAB CASTu prozradila, proč hledá probiotika pro selata v trusu divočáků, jak naši psi kopírují náš životní styl a proč je na čase začít se mnohem více bavit o ženách ve vědě.

Co má společného výzkum uhlí, exotický trus z brněnské ZOO a tisíce nadšených dětí na Slezskoostravském hradě? Odpovědí je katedra chemie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

V dalším díle P-LAB CASTu jsme se vydali za doktorem Martinem Muchou, který zde působí nejen jako výzkumník a vyučující, ale také jako tajemník.

Rozpovídal se o tom, proč ho dlouhodobě neposlouchá elektrochemie, jak studenti využívají umělou inteligenci a proč je chemie oborem, který zaručí spolehlivé a dobře placené místo.

Poslechněte si speciální epizodu podcastu P-LAB CAST, která vznikala přímo během posledního dne konání veletrhu LABOREXPO a PROCESEXPO 2026. Jak si akci užívali kolegové z P-LABu, partneři z dalších stánků ze soutěže Laboratorní stopař nebo samotní návštěvníci? Své prozradili také brigádníci nebo pořadatel Tomáš Rotrekl.