What does it feel like to be hunted by drones in a war zone? How do we talk to people who deny climate change? And what changes in a person after seeing Earth from space? These are just some of the questions explored in the original English-language interviews from the Bedny series, which we are now making available in their full, unedited form.

What does it feel like to be hunted by drones in a war zone? How do we talk to people who deny climate change? And what changes in a person after seeing Earth from space? These are just some of the questions explored in the original English-language interviews from the Bedny series, which we are now making available in their full, unedited form.

What does it feel like to be hunted by drones in a war zone? How do we talk to people who deny climate change? And what changes in a person after seeing Earth from space? These are just some of the questions explored in the original English-language interviews from the Bedny series, which we are now making available in their full, unedited form.

What does it feel like to be hunted by drones in a war zone? How do we talk to people who deny climate change? And what changes in a person after seeing Earth from space? These are just some of the questions explored in the original English-language interviews from the Bedny series, which we are now making available in their full, unedited form.

„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika: dnes se snažíme zjistit, co je podvrh – v budoucnu se budeme snažit rozlišit realitu. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur i různých politických přesvědčení dovedou spolupracovat.“ I to říká mladý český vědec ze Stanfordu Maty Boháček, jehož modely dnes používají lidé po celém světě, ať už k detekci deepfake videí či překladu znakového jazyka.

„Velké jazykové modely nedokážou rozlišit realitu od fikce. To, že jsou založené na takzvaných neuronových sítích, neznamená, že přemýšlí tak jako lidský mozek. Z ekonomického pohledu dost možná představují bublinu. Mladý člověk, který by dokázal přijít na to, jak vytvořit opravdu bezpečnou umělou inteligenci, by světu velmi pomohl.“ I to tvrdí Gary Marcus, známý komentátor a vědec v oblasti kognitivních věd a umělé inteligence.

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy?

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

„Emisní povolenky jsou moje oblíbené téma. Individuální kroky mohou pomoci, ale sami toho tolik nezmůžeme. Je důležité volit.“ I to říká Rozárie Haškovcová, mladá popularizátorka faktů o změně klimatu a o tom, jak ji řešit.

Přesvědčit odmítače vyžaduje zázrak a zázraky se neživím. Kdyby lidé nevypouštěli skleníkové plyny, Země by se neoteplovala, ale ochlazovala. Starost o klima vyplývá i z křesťanských hodnot. I to říká Katharine Hayhoe, která v konzervativním Texasu přednáší o globálním oteplování. Jak mluvit o změně klimatu tak, abychom něčeho skutečně dosáhli? Co je efektivnější než hádka? A proč vůbec někteří lidé popírají vědu?