- Podcasty
- Portréty
Poslechněte si podcast: Otakar Michl, kronikář českého undergroundu.
Před šestačtyřiceti lety se komunistický režim pokusil rozprášit český hudební underground. Nepovedlo se mu to – naopak přispěl ke vzniku Charty 77. Oba fenomény, underground a Chartu, propojuje hudebník a překladatel Otakar Michl, kterého v pořadu Portréty připomene hudební publicista Jaroslav Riedl.
Portréty
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Patřily mu deníky Daily Mirror nebo Sunday Mail, časopis People nebo polovina hudební televize MTV: mediální magnát Robert Maxwell, chudý chlapec z Podkarpatské Rusi
Jenže pak přišel listopad 1991 a všechno se zhroutilo. Příběh, dodnes opředený tajemstvím, připomene v Portrétech publicista Pavel Hlavatý a autor pořadu David Hertl.
Robert Maxwell: Chudý chlapec z Podkarpatské Rusi, který vybudoval mediální impérium
Vydavatelský magnát, politik a miliardář Robert Maxwell byl rozporuplnou osobností, která svého času hýbala mediálním světem. Rodák z bývalého Československa, který z ničeho vybudoval rozsáhlé impérium, býval hostem hlav států, ale i terčem nelichotivých komentářů.
Seriál Koruna se královně Alžbětě líbil, jen prý byl zbytečně dramatický
Britská královna Alžběta II. za dlouhá desetiletí vlády zažila patnáct premiérů a ve Vatikánu sedm papežů. V letech jejího panování byla postavena a zase zbourána berlínská zeď a ve Washingtonu i v Moskvě se vystřídala řada vrcholných představitelů. Nic z toho královna nekomentovala. Zůstávala přísně apolitická. I o tom hovoří v Portrétech historik Martin Kovář.
Nebudu hrobařem církve, řekl estébákům arcibiskup Josef Matocha
Jedenáct let držela komunisty ovládaná Státní bezpečnost v domácím vězení olomouckého biskupa Josefa Matochu. Naprostá izolace trvala i poté, co byly tisíce politických vězňů propuštěny v rámci amnestie v květnu 1960. Arcibiskupa Matochu připomene v pořadu Portréty historik Michal Pehr.
Kocovina z politických vášní bývá zlá, napsal Jaroslav Jírů
Rozhlasový redaktor Jaroslav Jírů zaplatil za své angažmá při vysílání v srpnu 1968 vyhazovem z rozhlasu. Pracoval jako recepční v hotelu a jako korektor – a v 90. letech na našem velvyslanectví v Paříži. K novinařině se nakonec vrátil, jak v pořadu Portréty prozradí historička Petra Loučová.
Andrej Amalrik odhadl s předstihem zánik Sovětského svazu
Před pětaosmdesáti lety, 12. května 1968, se v Moskvě narodil Andrej Amalrik. Na přelomu 60. a 70. let se proslavil knížkou, v níž předpověděl zánik Sovětského svazu. Česky vyšla v exilu a pro ty, kterým se dostala do ruky, to bylo mimořádně zajímavé čtení – jak v pořadu Portréty potvrdí historik Eduard Burget.
Maršál Koněv: Slavný osvoboditel, nebo muž na špinavou práci?
Byl to 9. květen jako řada předešlých. Přítomnost sovětské delegace na oslavách konce 2. světové války byla i v roce 1968 něčím, co obyvatelé Československa považovali za kus normality. A že delegaci vedl toho roku maršál Ivan Koněv (1897–1973), prezentovaný jako osvoboditel Prahy v roce 1945, bylo celkem logické. (Vysíláme v repríze.)
Manětín je pod věčnou ochranou duchovního Wonky. A pokládám ho za světce, říká historik umění
Šest let druhé světové války popsal ve svých denících manětínský děkan František Wonka. Nepříliš známý text přibližuje, jak se válečná léta odrazila v životě obyčejných lidí na českém venkově. O děkanu Wonkovi a jeho deníku hovoří a ukázky z něj komentuje historik Pavel Suk.
Jedním z nejvydávanějších polistopadových autorů byl Švandrlík. Za Černé barony sklidil i kritiku
Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat. (Repríza z roku 2019.)
Ivan Serov, muž, který dělal „špinavou práci“ pro Stalina i Chruščova
Byla to tehdy senzace: v květnu 2016 se v Moskvě konala slavnostní prezentace knížky Ivana Serova Poznámky z kufru. Lesk události dodala přítomnost ruského ministra kultury Vladimira Medinského. Ivan Serov nebyl jen tak nějakým autorem. Ve druhé polovině 50. let byl šéfem všemocného KGB. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Jan Adamec.