Manželka proslulého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře dlouho žila a tvořila v jeho stínu. Prožila s ním jeho věznění, pronásledování StB, emigraci i léta odloučení. Její dílo přitom dosáhlo mezinárodního uznání a patří k vrcholům experimentální fotografie. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Marie Poulová nebo Jan Vlasák. Hostem pořadu byla historička umění a kurátorka Marie Klimešová.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA. 42 let žila mimo domov. Po revoluci pak pomáhala vrátit jeho odkaz do našeho světa. V dokudramatu uslyšíte Adélu Kubačákovou, Otakara Brouska nebo Valérii Zawadskou. Hovoří historik Martin Groman.

Byla první, kdo české kulturní veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Činnost jejího filmového studia ale zhatila 2. světová válka, její život poznamenal koncentrační tábor. Přesto se dokázala znovu prosadit v exilu. Doma se však na její jméno téměř zapomnělo. V dokudramatu účinkují Jakub Folvarčný, Zuzana Onufráková nebo Gustav Hašek. Hovoří filmová historička Eva Strusková.

Spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón nejslavnějším módním domům své doby a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu. K úspěchu jim dopomohl její talent a šarm, který oslnil i věhlasného Pabla Picassa. Lída Ascher se narodila v říjnu 1913 v Praze jako Ludmila Tydlitátová. Pocházela z velmi bohaté katolické rodiny. Její rodiče se věnovali obchodu s potravinami a Lídě dopřávali pohodlný život.

Měla silné sociální cítění a od mládí věřila komunistickým ideálům. Po procesu se svým manželem Rudolfem Slánským byla sama vězněna v Ruzyni, nikdy se ho ale nezřekla. V dokudramatu účinkuje Adéla Kubačáková. Hovoří historik Prokop Tomek.

Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci. Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská v Miltavě v dnešním Lotyšsku. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.

Výstava Zorky Ságlové ve Špálově galerii v roce 1969 předběhla svou dobu. Tehdy narazila na odpor a nepochopení, dnes je považována za průkopnici land-artu a akčního umění u nás. Zorka Ságlová byla o dva roky starší sestrou dnes už legendární osobnosti českého undergroundu Ivana Martina Jirouse. Narodila se 14. srpna 1942 v Humpolci, kde také strávila celé dětství.