Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Bertha von Suttner, první žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl i její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali, pro mnohé byla jen Tlustou Bertou.

Stala se ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty. Svému zákeřnému soupeři bohužel podlehla. Jana Novotná se narodila v říjnu roku 1968 v Brně. Její rodiče nebyli sportovci a maminka prohlašovala, že kdyby Jana byla po ní, tak by to v tenise dotáhla maximálně do krajské soutěže.

Tajně zasnoubená s hercem Eduardem Vojanem. Provdaná za šéfa Národního divadla Jaroslava Kvapila. Milovaná. Vymykající se průměru. A proto i nenáviděná kolegyněmi. Anebo měla jen protekci? V dokudramatu účinkují Jana Stryková, Ondřej Kepka a Petr Buchta. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?

Manželka proslulého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře dlouho žila a tvořila v jeho stínu. Prožila s ním jeho věznění, pronásledování StB, emigraci i léta odloučení. Její dílo přitom dosáhlo mezinárodního uznání a patří k vrcholům experimentální fotografie. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Marie Poulová nebo Jan Vlasák. Hostem pořadu byla historička umění a kurátorka Marie Klimešová.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.