Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka, ikony komunistického režimu. Ona sama se stala národní vdovou. V dokudramatu účinkují Marie Poulová, Klára Oltová nebo Růžena Merunková. Hovoří historik Jiří Pernes.

Nazývali ji šarlatánkou. Vadil jim její svérázný slovní projev i úspěchy. Ona ale ve svojí rehabilitační metodu věřila. Díky speciální sestavě cviků dokázala pomoct stovkám žen otěhotnět, tisícům dalším zbavit se bolesti. Její metoda byla uznána oficiálně za léčebnou až po revoluci v roce 1991. V dokudramatu účinkují Jitka Smutná, Viktor Dvořák nebo Dana Černá. Hovoří publicistka Olga Strusková.

Životní láskou se jí už v dětství stal Sokol. Pro něj Marie Provazníková (24. 10. 1890–11. 1. 1991) žila i dýchala, jeho idejemi porovnávala svět kolem sebe. Stala se první ženskou náčelnicí této organizace a v jejím čele pak zažila pohnuté všesokolské slety v letech 1938 a 1948. Z letních olympijských her v Londýně se už domů nevrátila. I v emigraci se ale aktivně věnovala sportu… V dokudramatu účinkují Taťjana Medvecká, Jiří Lábus a další. Hovoří novinář Petr Dudek.

Její zásada? Umět si vždy poradit. Irena Svobodová (10. 1 1901–17. 7. 1980) svého muže následovala na Podkarpatskou Rus, za protektorátu se sama zapojila do odboje. Se ctí obstála i jako první dáma prezidenta, i když oficiality neměla ráda. „Jejich vztah byl pozoruhodně vyvážený,“ přibližuje v dokudramatu publicista Pavel Kosatík „Hlavou rodiny byla zřejmě ona…“ V hraných pasážích účinkují Marika Procházková, Pavel Rímský nebo Kristýna Frejová.

Svým fotoaparátem dokázala zachytit svět okolo sebe tak, že je obdivován jak v tuzemsku, tak v zahraničí. K jejímu rukopisu neodmyslitelně patří fascinace stínem a prostými věcmi, za kterými dokázala vidět ještě jiný, magický, imaginativní surreálný svět. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Daniel Bambas. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Bertha von Suttner (9. 6. 1843– 21. 6. 1914), první žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl i její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali, pro mnohé byla jen Tlustou Bertou. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Libuše Švormová, Antonie Talacková, Pavel Batěk a historik Zdeněk Hazdra. Nobelovu cenu získala 10. prosince 1905.

Oblíbená rozhlasová moderátorka Radia Svobodná Evropa Rozina Jadrná Pokorná prožila téměř celý svůj život v exilu. I přesto si dokázala získat srdce tisíců československých posluchačů. Představovala šťastné spojení originálního hlasu i osobnosti, herecké průpravy, temperamentu a inteligence.

„Destiny“ znamená v angličtině osud nebo úděl. A Ema tak žila. Uznávali ji v cizině. Miloval ji císař Vilém II. i Caruso. Doma se k ní vděčně ale nechovali. A přes spoustu ctitelů lásku nepoznala. „Jsem takový ubohý tvor, kterého v životě málokdo hladil, málokdo líbal... a který vždy tak žíznil po čisté, upřímné a nesobecké lásce,“ napsala Ema Destinnová (1878─1930) v dopise příteli Bedřichu Spurnému. Dnes se už skoro neví, že i na počátku její operní kariéry stálo fiasko.

Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do vrcholné politiky. Se svojí spolupracovnicí Miladou Horákovou ji spojovala nejenom touha žít v demokratické společnosti, ale i osud nespravedlivě odsouzené politické vězeňkyně.

Měla výjimečný talent, ale nedokázala ho využít naplno. Bránil jí v tom komunistický režim, ale také její vlastní bohémský styl života. Nakonec ji dohnal alkohol. Zpěv Evy Olmerové učaroval mnohým, dokonce i americké jazzové legendě Elle Fitzgeraldové „Kdyby měla šanci představit se zahraničnímu publiku, celá její kariéra i život by se vyvíjel úplně jinak,“ myslí si hudební publicista a moderátor Miloš Skalka.