Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus. (Vysíláme v repríze.)

Umělá inteligence je stále inteligentnější, prudký vývoj ale může být hrozbou například pro demokratické volby. Matylda, model umělé inteligence, se stala už před čtyřmi lety moderátorkou předvolebních debat. A teď toho umí mnohem víc. „Je jako dítě, které postupně dospívá, zraje a je týden od týdne chytřejší,“ popisuje jazykové modely AI Jan Tyl, vývojář a programátor umělé inteligence. „Umí se ptát a umí do řeči vnášet emoce.“

Politické strany a hnutí začaly s ostrou fází kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Průzkumy dlouhodobě ukazují na dva nesmiřitelné tábory a všichni komentátoři se to snaží skládat jen v rámci dvou nesmiřitelných bloků,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. „Myslím, že to je strašně naivní, protože volby většinou dopadají jinak, než jak průzkumy dlouhodobě ukazují.“

Moskva ovládá nejen konvenční válčení, ale orientuje se i v informačním prostoru. Ruská kampaň v Česku je největší v historii. Proudí k nám desítky tisíc překladů ze sankciovaných ruských webů, zjistila investigace Voxpotu. „Bavíme se o webech, které do informačního prostoru posílají informace o tom, že by Ukrajinci měli být upalováni,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus válečný reportér, šéfredaktor serveru Voxpot a politolog Vojtěch Boháč.

Průzkumy označují za možného vítěze sněmovních voleb hnutí ANO. Jeho politiku ale může ovlivnit i to, s kým bude případně vládnout. „Hnutí ANO by mohlo být poprvé ve vládě s politickými stranami, které zpochybňují naše základní bezpečnostní zájmy,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Tomáš Petříček, bývalý sociálnědemokratický ministr zahraničí, nyní analytik Ústavu mezinárodních vztahů a poradce prezidenta.

V květnu 2024 jmenovala současná vláda Petra Fialy (ODS, Spolu) plukovníka Otakara Foltýna do nové funkce vládního koordinátora strategické komunikace, zkráceně stratkom. Na pozici se však snesla ostrá kritika z opozičních hnutí. „Nejsem si vědom toho, že by kdykoliv strategická komunikace, byť jen náznakem, zasahovala do politického boje,“ brání se Foltýn v pořadu Osobnost Plus.

Už je to skoro dva a půl roku, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodním trestním soudem zatykač. A tím to prozatím skončilo. „Jako prezident, který je ve funkci, je v současné době bohužel nedotknutelný,“ uznává pro Český rozhlas Plus vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro. „Když vidíte obviněného válečného zločince, jak je vítán na americkém území odsouzeným zločincem, tak je vám z toho smutno.“

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.