Vadí mi trpící pacienti, na pitevně už ale člověk netrpí, glosuje soudní lékař František Vorel. V knižním rozhovoru s názvem Tady Vorel, pitevna uvádí na pravou míru mýty o svém povolání. Za víc než 40 let se podílel na vyšetřování 17 tisíc případů a mnohdy viděl těla v ohavném stavu, třeba když to byly oběti vražd. „Provádíme pitvy těl i ve vysokém stupni hniloby. A to je pro lidi obecně nepříjemný zápach,“ uznává ve vysílání Českého rozhlasu.

„Oproti Česku máme smůlu, že každých pár roků stojíme v bahně a vždycky potřebujeme chvilku, abychom se z něj vyhrabali. Doufám, že hlouběji už to nepůjde a že se z něj budeme postupně dostávat,“ říká slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová pro Český rozhlas Plus. Slovenský prezident Peter Pellegrini nedávno při popisu slovenské společnosti upozornil na krutost a tvrdost politiky a atmosféru strachu a frustrace. Kovačič Hanzelová raději mluví o tlakovém hrnci.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Jak se doopravdy žije v severokorejské totalitě, není snadné zjistit. Vhled nabízí spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková, která mluvila se severokorejskými uprchlíky a jejich příběhy na podzim vydá v knize Svědectví o životě v KLDR 2. Některé osudy už teď vysílá Český rozhlas Plus jako Radioknihu. „Jestli je v jejich příbězích sto procent pravdy, nemůžu říct. A vlastně je mi to jedno. I to, jakým způsobem tito lidé pracují s pravdou, je pro mě zajímavé,“ říká.

Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. „Rusové v některých věcech nejsou schopni se vcítit do myšlení odlišného národa. A tím pádem představa, že by ruská armáda měla zdroje a počet lidí, kteří by ovládli celou Ukrajinu a dokázali statisícům ozbrojených Ukrajinců dál klást odpor, je čirá iluze,“ je přesvědčený bývalý politik a zakladatel ODA Pavel Bratinka v pořadu Osobnost Plus.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.