Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.

„Je to jen začátek, zatím jste nic neviděli,“ prohlásil americký prezident v oslavném projevu ke své první stovce dnů v Bílém domě na mítinku v Michiganu. Své dosavadní vládnutí nazval nejúspěšnějšími prvními sto dny mezi všemi americkými vládami v historii země. „Politiku chápe jako jednu velkou reality show,“ komentuje začátek Trumpova druhého mandátu dpro Český rozhlas Plus Matyáš Zrno, šéfredaktor serveru Aktuálně.cz.

Svět prochází něčím ještě podstatnějším, než byla průmyslová revoluce, je přesvědčený novinář, signatář Charty 77 a spoluzakladatel a lídr Občanského fóra Jan Urban. „Digitální nebo informační revoluce má mnohem hlubší důsledky na ekonomiku, na politiku. A pokud se tomu politika nepřizpůsobí, tak skončíme, jako tomu bylo před první i druhou světovou válkou, u radikálních řešení a nesmyslů. A ve válce,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Favoritem nadcházejících českých voleb je zatím hnutí ANO. Ani kdyby drtivě vyhrálo, nedojde k radikálnímu politickému obratu jako v Americe. „Nejsme Spojené státy. Není to tak, že by tu jeden člověk vyhrál volby a měl v rukou celou výkonnou moc,“ uklidňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Andrej Babiš se velmi pravděpodobně dostane buď ke koaliční, nebo menšinové vládě.“

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.

Slovenský premiér Robert Fico se ohradil proti varování šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové před svou cestou do Moskvy na květnové oslavy 80. výročí porážky fašismu. Její slova Fico označil za neuctivá a potvrdil, že 9. května do Moskvy pojede. „Myslím, že tím chce přikrýt svoji politiku,“ komentuje chování slovenského premiéra pro Český rozhlas Plus bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.

Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

I v 21. století vyvstávají válečné konflikty, jako je ruská válka na Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. „Válka ve smyslu boje je vzácná a krátkodobá záležitost. To, co k válce vede, snadno také vede k tomu, že se dvě strany zablokují a nastává mnohem delší období míru,“ říká pro Český rozhlas Plus profesor evoluční biologie Jan Zrzavý. A dodává: „Důležité je, že mír není založený na mravní vyspělosti lidí, ale na tom, že obě strany jsou stejně silné.“