Otázkou už často není, zda nás umělá inteligence ovládne, ale kdy, je přesvědčený kybernetik a ředitel Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček. A upozorňuje, že v některých oblastech už AI člověka nahrazuje, jinde se ovšem lidským schopnostem stále nevyrovná. „Umělá inteligence člověka ve mnoha oblastech překonává a v skoro žádné se mu nevyrovnala. Je vždy buď horší, nebo lepší,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Čtyři režiséři, jeden film. Celovečerní loutková adaptace knihy o nepotřebných věcech a lidech s názvem Pohádky po babičce se už představila na festivalech v Berlíně, v Annecy, ve Zlíně i v Karlových Varech. „Inspiroval mě můj táta se svou sbírkou nepotřebných starých hadrů. A pak jsem zjistil, že jsou i nepotřební lidi. Nebo se tak někteří cítí,“ říká autor knižní předlohy Arnošt Goldflam.

Izraelská armáda oznámila v pátek, že chce převzít kontrolu nad městem Gaza a vystěhovat civilisty. „Už dva roky se dostáváme do situace, kdy si myslíme, že už to nemůže být horší a ono se to vždy stane,“ popisuje situaci v Gaze Tereza Wyn Haniaková z organizace Lékaři bez hranic. V jakých podmínkách tamní lidé žijí, v jakých tam pracují doktoři? „Naši zaměstnanci jedí jednou za den, někdy jednou za 48 hodin,“ říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.

Od příštího roku budou všechny státní instituce mluvit stejnou řečí, alespoň po vizuální stránce. Nové logo vzešlo ze studia Aleše Najbrta. „Zadání mělo poměrně přísné mantinely a nedávalo nám moc veliký prostor. Musel to být bílý lev na červeném pokladu,“ přibližuje grafický designér pro Český rozhlas Plus. „Proto jsme vytvořili obdélník, poměrně jednoduchý štít. Vycházeli jsme z malého státního znaku heraldika Jiřího Loudy, ale zjednodušovali jsme to.“

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohásil mluvčí Kremlu, když před možnou středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se má uskutečnit dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Ze strany Kremlu je to hra o čas. Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.

Do sněmovních voleb, které proběhnou 3. a 4. října, se přihlásilo celkem 28 uskupení. „Když jste viděli před dvaceti lety výborný film a pak nějakého hollywoodského producenta napadlo udělat jeho remake, jak to dopadlo? V 99 procentech případů je to horší, než to bylo. A tak se mi zdají tak trochu celé letošní sněmovní volby,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus spoluautor podcastu Kecy a politika Bohumil Pečinka.

Americký prezident Donald Trump nechal po internetové konfrontaci s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem přesunout dvě jaderné ponorky do strategických pozic směrem k Rusku. „Pro Rusy je to signál, že se jim bude Donald Trump intenzivně věnovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci a končící výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen insitute. „Zažíváme renesanci jaderných zbraní,“ dodává.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.