„Můžeme se politiky nechat nahnat do klece nenávistných pocitů, anebo se můžeme zkusit oprostit od předsudků, sejít se a zjistit, co jsou ti naši Němci vlastně zač,“ napsala před sudetoněmeckým sjezdem v Brně spisovatelka Kateřina Tučková. Jela na něj nakonec bez dětí. „Měla jsem obavy, že když půjdeme v Pouti smíření, která vede od pohořelického hromadného hrobu k Brnu, moje děti se budou muset vyrovnávat s tím, že na ně budou lidé pokřikovat: Styďte se! a Hanba!,“ popisuje.

Vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla hodnotovou politiku a v zahraničí chce sázet na pragmatismus. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová upozorňuje, že pragmatismus v evropské politice nemusí být v rozporu s hodnotami. „Pragmatickou politiku vůči Unii dělá ten, který ne nutně nesouhlasí se vším, ale je to týmový hráč. Přispívá návrhy, přispívá k řešením, dokáže přijmout kompromisy,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

Kuba se stává centrem zájmu Donalda Trumpa. Skutečně ohrožuje bezpečnost Spojených států, nebo se jedná o záminku ostrov napadnout? A dokázal by vzdorovat americké armádě? „Vláda Donalda Trumpa tam chce nastolit proamerický režim, aby napravila dřívější křivdy. Všechno to, co kubánští komunisté Američanům ukradli,“ interpretuje v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, politolog z New York University v Praze a autor knihy Kuba: Stručné dějiny konce.

Vláda ANO, SPD a Motoristů přitom drží pohromadě i proto, že si partneři vzájemně vycházejí vstříc — Babiš toleruje požadavky Motoristů, Motoristé se přizpůsobují v otázkách médií veřejné služby, míní politický komentátor Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv. „Návrh Patrika Nachera (ANO) a dalších, to je rána za uši, ale taková, která vás může přizabít. To není pohlavek, to je něco, co má změnit pravidla,“ říká v Osobnosti Plus o plánu na změnu financování rozhlasu a televize.

Americký prezident Donald Trump sliboval, že zkrotí inflaci a zajistí nová pracovní místa. Zatímco americká armáda operuje v Íránu, Spojené státy se potýkají s rostoucími cenami paliv i živobytí a Trumpova podpora klesá i u skalních voličů. „On je intuitivní, impulzivní a kulturně nevzdělaný politik. V tom je jeho základní malér,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus publicista Dušan Neumann, který žije v Pensylvánii.

Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let.

Princip kolektivní viny se vždycky dotkne těch slabších: žen, dětí, civilistů, je přesvědčený režisér Tomáš Mašín, autor dvoudílného filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. „Viděl jsem, jak se debata zracionalizovala. Běžela normální debata o naší společné českoněmecké historii... No a pak přišel Tomio Okamura (SPD). Potřebuje vyvolávat vášně a povzbuzovat svoje voliče,“ říká v pořadu Osobnost Plus Mašín k dění kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně.

Jak daleko je Írán od výroby jaderné bomby? „Má zhruba šedesátiprocentní obohacený uran, což je hodně, protože na jadernou energetiku potřebujeme tři až pět procent a na zbraň potřebujeme 90 procent. Je tomu blíž než kdy dřív,“ říká a výzkumnice Alžběta Dvořáková. Není podle ní ale jasné, že Írán jadernou zbraň skutečně chce. Strategií státu totiž může být jen odstrašení, dodává v Osobnosti Plus.

Před dvaceti lety jako prognostik předpověděl nástup miliardářů do čela státu. Dnes sociolog Pavol Frič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy varuje, že vývoj směřuje ke stále většímu extremismu. V Osobnosti Plus popisuje střídání populistických sezón se sezónami standardních politických stran. „Pro demokracii může být smrtící, pokud ve volbách znovu vyhraje populismus řezaný extremismem. Suneme se tím směrem,“ varuje.

Rusové na Ukrajině ztrácejí dobytá území, prezident Vladimir Putin mluví o blížícím se konci války a mluvčí Kremlu o obnovení kontaktů s evropskými lídry. „Jakýkoliv výsledek války lze za předpokladu určité rétoriky prohlásit za vítězství. Ruské vedení nemá kam spěchat, protože režim války, který si osvojila celá ekonomika a mocenský aparát, je stabilní,“ poukazuje v Osobnosti Plus rusista Tomáš Glanc, jemuž právě vyšla knížka Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa přirovnal společenskou atmosféru k době před nástupem nacismu. Ve světě obav, strachů a válek se proměňuje i komunikace některých politiků a slušnost je vnímána jako slabost. „Zájem o politiku klesá, neboť se politika stává víc takovým hnojištěm než nějakou elitní skupinou,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus Jan Dobrovský, podnikatel, filantrop a neoficiální poradce prezidenta.