Když rychle něco neuděláme, Evropa i Česko půjdou ke dnu, varoval už před dvěma lety jeden z českých nejlepších lékařů Josef Veselka, když kvůli sporům s tehdejším ředitelem motolské nemocnice Ludvíkem opustil post šéfa kardiologické kliniky. „Nemyslel jsem náhlý kolaps. Tehdy mě život dokormidloval do Německa a viděl jsem, jak to tam jde ‚cugrunt‘,“ upřesňuje v Osobnost Plus. „Nerosteme tak, jak bychom mohli růst nebo jak rostou naši potenciální kompetitoři ve světě.“

Pořád žijeme v mentálním světě stvořeném Edvardem Benešem mnohem víc než třeba ve světě Tomáše G. Masaryka, žasne publicista Pavel Kosatík. „Beneš je náš nejrozporuplnější politik 20. století, a tím asi i nejzajímavější. Masaryk měl pravdu, když říkal, že bez něho bychom republiku neměli. Ale zase v roce 1938 se dá říct, že možná bez něho bychom republiku naopak měli,“ zamýšlí se v Osobnosti Plus spisovatel a autor Radioknihy O tom Benešovi.

Ve středu byl odvysílán prozatím poslední díl úspěšného pořadu České televize Modrá krev, který sleduje osudy české aristokracie. Jeho moderátor je sám pokračovatelem českého šlechtického rodu. Jak žijí šlechticové v Česku tři dekády po pádu režimu, který je pronásledoval? A čím si vysvětluje úspěch svého pořadu? „Ta nešťastná doba už je daleko za námi. Český stát se zachoval velkoryse, tak proč žehrat,“ hodnotí v Osobnosti Plus František Kinský.

Donald Trump nezboural světový řád, pouze ukázal skutečnost, že dávno přestal být funkční, tvrdí esejista a spisovatel Jefim Fištejn. V Osobnosti Plus vzpomíná, jak Vladimir Putin už v roce 2007 řekl, že usiluje o imperiální politiku směřující k pomyslnému obnovení sovětského impéria. „Dva roky poté mu tehdejší americký prezident Barack Obama nabídl takzvaný reset neboli povýšeni vztahu na přátelskou úroveň. Reset skončil dva týdny poté, co Putin anektoval Krym,“ připomíná.

Na ministerstvech pokračují výrazné personální změny. „Tato vláda, hlavně lidé z hnutí ANO, jsou ve zvláštní psychologické situaci. Jako kdyby je před čtyřmi lety někdo neoprávněně a neodůvodněně zbavil moci, u které byli osm let. Čtyři roky museli být v opozici jako na hanbě a teď, když jsou zase u moci, jim to nandají,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus komentátor a podcaster Bohumil Pečinka.

Novým duchovním vůdcem Íránu zvolilo tamní Shromáždění znalců syna zabitého ajjatoláha Modžtabu Chameneího. Volba není překvapivá, je to reprezentant konzervativní a bojovnější části režimu, hodnotí vedoucí Centra pro studium globálních regionů na Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel. Představa občanské války v zemi podle něj není nereálná. V Osobnosti Plus dodává, že západní země by volbou neměly být překvapené, protože analytici na takový scénář poukazovali.

Miroslav Donutil nedávno oslavil 75. narozeniny a zároveň byl letos nominován za Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší roli. V třídílné sérii Moloch, která by se měla dočkat pokračování, hraje prezidenta, na kterého míří atentát. V reálném životě ale Donutil politické angažmá odmítá. „Nabídky jsem dostal, ale žádnou jsem nikdy nechtěl využít, protože pro mě je to povolání, které dělám, v životě zásadním a chci se věnovat jenom jemu,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

Říká o sobě, že jako vědec „narovnává blbosti“, které zaznívají o změně klimatu. „Pomalu na sobě cítím, že se ze mě stává aktivista,“ připouští v Osobnosti Plus výzkumník Daniel Kortus, jehož profil Klimatomluva sledují na sociálních sítích tisíce lidí. „Mám mladší sestry a jejich generaci si hodně zažívá klimatickou úzkost, strach z budoucnosti. Chtěl jsem proto mluvit o klimatické změně fakticky a z pohledu vědy,“ přibližuje.

Pět dní po společném útoku Spojených států amerických a Izraele na Írán zůstává mnoho nezodpovězených otázek – nejasná zůstává zejména motivace Spojených států k zásahu. Přední američtí představitelé přišli s několika protichůdnými vyjádřeními. „Musíme se smířit s tím, že je to improvizace a žádný americký plán není. Izraelská strategie je naopak konzistentní,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Donald Trump odsoudil rozhodnutí premiéra Keira Starmera, na základě nějž Spojené království odmítla povolit využití britských základen pro počáteční americko-izraelské údery na Írán. „Je to jedno z nejužších spojenectví Severoatlantické aliance. Ale ukazuje se, že současná politika amerického prezidenta je pro spojence problémem,“ poukazuje v Osobnosti Plus bezpečnostní analytik a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.