Nikdo by neměl tvrdit, že oběť domácího násilí si za to mohla sama, zdůrazňuje herečka Tereza Ramba. V novém seriálu ztvárnila spisovatelku Simonu Monyovou, kterou po letech týrání zavraždil její partner. „Natáčení Monyové zase o kousek posunulo mé hranice,“ shrnuje v Osobnosti Plus nahrávané na karlovarském filmovém festivalu a dodává: „Je obtížné, že na vás někdo celý den řve, pak jít domů péct kuře dětem.“

Největší mýtus pediatrie je nechat dítě bojovat s horečkou, je přesvědčený dětský lékař na nemocniční pohotovosti Cyril Matějka, který pediatrii glosuje s nadhledem a humorem na Instagramu, kde vystupuje jako Cyril Děckař a jeho účet sleduje 135 tisíc lidí. „Zvýšená teplota něčemu prospívá, ale dítě nemá takovou možnosti se s ní vypořádat jako dospělák,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus. (Vysíláme v repríze.)

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Část politiků a voličů v Česku pohrdá termínem liberální demokracie, myslí si filozof a historik Petr Hlaváček. Pojem přitom podle něj vysvětluje, že demokracie nemá být postavena jen na tom, že zvolená většina vládne bez ohledu na další pravidla a ústavní zvyklosti. Hlaváček v Osobnosti Plus vysvětluje, proč podle něj premiér Andrej Babiš (ANO) roztáčí kola destrukce demokracie a proč by neměl ignorovat prezidenta republiky.

Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.

Některé nápady mám v hlavě i přes dvacet let. Pořád se objevují, mizí a zase se vracejí, přiznává multižánrový umělec František Skála, o kterém teď režisér Petr Slavík natočil dokumentární film s názvem Veřejný prostor. „V historii dávala vládnoucí vrstva – včetně komunistů – peníze na kulturu. Byla to reprezentace šlechty a vládců, co vytvořilo umění minulých staletí. Ale co reprezentuje dnešní vládnoucí třídu? Je to docela zoufalé,“ zamýšlí se Skála v Osobnosti Plus.

S následky ničivého zemětřesení ve Venezuele pomáhal na začátku července speciální tým hasičů z Česka. Žádné živé se sice českým hasičům najít nepodařilo, ale vyprostili pět mrtvých, které mohli jejich příbuzní důstojně pohřbít. „Kvůli vlhku a vedru jsme se museli střídat i po patnácti minutách, velitel nás musel hlídat a stahovat,“ popisuje práci v sutinách a v ochranných kombinézách člen USAR týmu a host Osobnosti Plus Raphael Hädler.

„Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy. Stabilita bude pouze v momentě, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Českou politickou scénou už několik měsíců hýbe spor vládních stran a prezidenta Petra Pavla, který kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře podal kompetenční žalobu. „Pokud bychom popřeli právnost Ústavního soudu, tak se definitivně stáváme euroasijskou zemí, balkánskou džunglí,“ upozorňuje v Osobnosti Plus Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS.

Skupina lídrů devíti evropských zemí se dohodla s Ukrajinou na vzniku aliance pro společnou protiraketovou obranu. Česko u jejího vzniku nebylo a premiér Andrej Babiš (ANO) se o ní prý dozvěděl až v den jejího oznámení. Účast Česka podmínil tím, že v něm nebude Velká Británie. „Iracionální. Když letí balistická raketa, nevybírá si mezi členskými a nečlenskými státy Evropské unie,“ soudí bezpečnostní analytik z Katedry mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.