Odolnost je potřeba posilovat stejně jako svaly a charakter, říká. Jak se podle ní dá posilovat odolnost společnosti, což je jedno z témat festivalu Mezi ploty v areálu Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích? A jak důležitá je duševní pohoda v jejím životě a práci? Moderuje Světlana Witowská.

„Jsem z podstaty člověk, který obrušuje hrany, takže je pro mě těžké pozorovat jejich vyostřování. Začíná to už tím, jak spolu lidi mluví, jaké mají vztahy a jak rychle dokážou přejít až do agresivity. Tak jako se trénují svaly, je dobré posilovat i náš charakter,“ říká v pořadu Osobnost Plus herečka a patronka festivalu Mezi ploty Jitka Čvančarová. Proto ji trápí, když bariéry vznikají tím, jak se lidé snaží přenést odpovědnost na druhé a místo dialogu volí agresi.

„Můžeme se politiky nechat nahnat do klece nenávistných pocitů, anebo se můžeme zkusit oprostit od předsudků, sejít se a zjistit, co jsou ti naši Němci vlastně zač,“ napsala před sudetoněmeckým sjezdem v Brně spisovatelka Kateřina Tučková. Jela na něj nakonec bez dětí. „Měla jsem obavy, že když půjdeme v Pouti smíření, která vede od pohořelického hromadného hrobu k Brnu, moje děti se budou muset vyrovnávat s tím, že na ně budou lidé pokřikovat: Styďte se! a Hanba!,“ popisuje.

Vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla hodnotovou politiku a v zahraničí chce sázet na pragmatismus. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová upozorňuje, že pragmatismus v evropské politice nemusí být v rozporu s hodnotami. „Pragmatickou politiku vůči Unii dělá ten, který ne nutně nesouhlasí se vším, ale je to týmový hráč. Přispívá návrhy, přispívá k řešením, dokáže přijmout kompromisy,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

Kuba se stává centrem zájmu Donalda Trumpa. Skutečně ohrožuje bezpečnost Spojených států, nebo se jedná o záminku ostrov napadnout? A dokázal by vzdorovat americké armádě? „Vláda Donalda Trumpa tam chce nastolit proamerický režim, aby napravila dřívější křivdy. Všechno to, co kubánští komunisté Američanům ukradli,“ interpretuje v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, politolog z New York University v Praze a autor knihy Kuba: Stručné dějiny konce.

Vláda ANO, SPD a Motoristů přitom drží pohromadě i proto, že si partneři vzájemně vycházejí vstříc — Babiš toleruje požadavky Motoristů, Motoristé se přizpůsobují v otázkách médií veřejné služby, míní politický komentátor Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv. „Návrh Patrika Nachera (ANO) a dalších, to je rána za uši, ale taková, která vás může přizabít. To není pohlavek, to je něco, co má změnit pravidla,“ říká v Osobnosti Plus o plánu na změnu financování rozhlasu a televize.

Americký prezident Donald Trump sliboval, že zkrotí inflaci a zajistí nová pracovní místa. Zatímco americká armáda operuje v Íránu, Spojené státy se potýkají s rostoucími cenami paliv i živobytí a Trumpova podpora klesá i u skalních voličů. „On je intuitivní, impulzivní a kulturně nevzdělaný politik. V tom je jeho základní malér,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus publicista Dušan Neumann, který žije v Pensylvánii.

Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let.

Princip kolektivní viny se vždycky dotkne těch slabších: žen, dětí, civilistů, je přesvědčený režisér Tomáš Mašín, autor dvoudílného filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. „Viděl jsem, jak se debata zracionalizovala. Běžela normální debata o naší společné českoněmecké historii... No a pak přišel Tomio Okamura (SPD). Potřebuje vyvolávat vášně a povzbuzovat svoje voliče,“ říká v pořadu Osobnost Plus Mašín k dění kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně.

Jak daleko je Írán od výroby jaderné bomby? „Má zhruba šedesátiprocentní obohacený uran, což je hodně, protože na jadernou energetiku potřebujeme tři až pět procent a na zbraň potřebujeme 90 procent. Je tomu blíž než kdy dřív,“ říká a výzkumnice Alžběta Dvořáková. Není podle ní ale jasné, že Írán jadernou zbraň skutečně chce. Strategií státu totiž může být jen odstrašení, dodává v Osobnosti Plus.