V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

Poláci budou v neděli v prvním kole rozhodovat o tom, kdo bude jejich příští prezident. Vládě i společnosti jde o hodně. „Buď přijde nová hlava státu, která dá konečně zelenou reformám, které prosazuje vláda Donalda Tuska, nebo je bude nadále torpédovat, jak to dělá dosavadní prezident Andrzej Duda,“ přibližuje bývalý diplomat a znalec Polska Petr Janyška.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Vlastu Parkanovou, českou ministryni obrany v letech 2007 až 2009, vydali poslanci v roce 2012 policii kvůli nákupu letounů CASA. Údajně měla připravit stát o 658 milionů korun. Parkanová s tím žila až do roku 2021, kdy ji soudy definitivně zprostily obžaloby. „Obavu z toho, že bych měla být odsouzena, jsem si vůbec nepřipouštěla. Natolik mám důvěru k našim orgánům, k právnímu státu,“ zdůrazňuje Parkanová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

„Diplomatickým jednáním konflikt na Ukrajině vyřešit nejde. Rusko musí být zahnáno vojensky a ekonomicky do kouta tak, aby změnilo své cíle,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová. Přispět by mohla smlouva o minerálech se Spojenými státy, její znění ale mezi Ukrajinci vyvolává obavy.