„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)

Český operní pěvec Adam Plachetka vystupoval ve Státní opeře Praha, v Národním divadle, ale i třeba v Jižní Koreji, Německu, Japonsku nebo ve Spojených státech. Do newyorské Metropolitní opery se vrátí i v novém roce, ještě před tím ale oslaví 40. narozeniny v české O2 areně. „Posledně jsme oslovili nové publikum, které jsme neměli šanci naplno vtáhnout do víru kultury,“ přibližuje v Osobnosti Plus basbarytonista Plachetka.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. „Kirillov byl válečný zločinec, který šířil záměrně lži,“ říká o zabitém generálovi v pořadu Osobnost Plus rusista Tomáš Glanc.

Politická kultura v Česku se podle novináře, pedagoga a signatáře Charty 77 Jana Urbana ubírá špatným směrem. Proměnila se podle něj v marketingové ohlupování masy s voličským právem. „Naslouchá se jen agresivnímu odmítání hledání společných řešení v nejlepším zájmu země a státu,“ tvrdí. Jedním z důvodů jsou podle něj sociální sítě, které vedou k epidemii bolševismu. „Je tu nová řeč, která nesnáší nuance a vysvětlování,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.

Donald Trump se za měsíc vrátí do Bílého domu a Joe Biden se snaží dohnat některé politické kroky, které směrem k Ukrajině zatím neučinil. Povolil tak využití amerických zbraní k útokům na ruské území. To se Trumpovi nelíbí, ale jeho poradci podle The Wall Street Journal jásají. „Trump se chce Evropou zabývat minimálně,“ říká pro Český rozhlas Plus amerikanista Tomáš Klvaňa, který vyučuje na New York University v Praze.

Ve svých prvních čtyřech knihách se chirurg Tomáš Šebek věnoval svým misím v zahraničí s Lékaři bez hranic. Nyní vydal své páté dílo, Objektivní nález, ve kterém se zaměřuje na své profesní i osobní chyby. „Je potřeba si přiznat, že prostě jsme nedokonalí lidé. Ale naší dokonalostí je, že jsme ochotní pracovat dál sami na sobě a pracovat s chybou,“ vysvětluje lékař Šebek v pořadu Osobnost Plus.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy a jednal o svém plánu na vítězství jak s prezidentem Joem Bidenem, tak oběma kandidáty Kamalou Harrisovou i Donaldem Trumpem. „Pokud se Zelenskyj nedostal k jasnému diplomatickému úspěchu, pokud nemá černé na bílém, že se může bránit alespoň v té míře, jak na něj Vladimir Putin útočí, tak je to nepochybně dobrá zpráva pro Putina,“ říká v Osobnosti Plus analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek. (Repríza.)

Poslední roky s sebou přinášely stále více politických, vojenských, zdravotních a dalších typů krizí, které neměly snadná řešení. „Neumíme snášet bezmoc,“ upozorňuje psycholog a vojenský psycholog Daniel Štrobl. „Historicky byla bezmoc přirozenou součástí života každého jedince. Neboť možnosti ovlivňovat svůj život – nejenom ve smyslu zdraví, úmrtí, koho si vezmeme, co budeme v životě dělat, co budeme studovat, jak se profesně vyhraníme – máme až v posledních sto letech.“

Bez ohledu na to, jak to v Sýrii dopadne, platí, že ruský prezident Vladimir Putin v tomto případě prohrál, je přesvědčený analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana. „Ať už bude budoucí syrský režim vypadat jakýmkoli způsobem, už to nebude pro Moskvu tak pevný spojenec, jako byl Bašár Asad,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.