Jak to bylo doopravdy
27. červen 2022

Poslechněte si podcast: Opravdu se Milada Horáková přiznala?

Milada Horáková se stala se symbolem krutosti, nelidskosti, nespravedlnosti příznačné pro komunistický režim v Československu. Přesto se objevily názory, podle kterých „se přece přiznala“, nebo „že celý proces probíhal tak, jak měl dle zákona a právního řádu“, jak nám říkala komunistická politička (do roku 2017 i poslankyně KSČM) Marta Semelová.

21:17

Jak to bylo doopravdy

Vydává: Český rozhlas

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

Web

Včera 22:56

ČST vysílala socialistický fungující svět. Ve skutečnosti nefungovalo nic, popisuje historik

Když začala v roce 1953 vysílat Československá televize (ČST), byla to velká událost. Malé černobílé obrazovky se staly magnetem pro diváky. Komunistický stát si toho byl velmi dobře vědom a tak se televize stala, stejně jako tehdejší další sdělovací prostředky, nástrojem mocenské ideologie. Její historie v době komunistického státu ovšem nebyla tak jednoduchá, právě druhá polovina 60. let je spojena s do té doby nebývalými vizemi. Zlom přišel až s nástupem normalizace.

Před třemi dny 20:05

Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil. Poslechněte si reprízu pořadu.

Před třemi dny 23:12

O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, říká Pithart

5. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitická politika“ a je také kvůli němu kritizován. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem použil jako první, nebo je to jinak?

Před třemi dny 25:32

Prezidentské volby za první republiky nebyly tak hladké, jak se traduje

Československo prožilo pouze malou část své existence v demokratickém uspořádání. Možná i proto se s nadějí a možná i nostalgií díváme na období první republiky. Ta existovala pouhých 20 let a v řadě parametrů byla vzorem i v tehdejším světě. Přesto ale můžeme nacházet jisté paralely s tak často kritizovanou současností.

Před týdnem 23:36

Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?

6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Před 3 týdny 22:26

Mezi nejzrůdnější agendy StB patřilo vytváření protistátních provokatérů, naznačuje publicista

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se jednou z klíčových institucí stala Státní bezpečnost. Jejím hlavním posláním bylo hledat a likvidovat nepřátele nového režimu – skutečné i domnělé. Najednou tak proti sobě nestáli Češi a Němci, ale soused proti sousedovi. Ale doopravdy zjistit, kdo je nepřítel, bylo téměř nemožné. A ti, kdo se ocitli „v sítích“, neměli žádnou šanci – čekala je smrt nebo dlouhá věznění.

26. prosinec 2022 22:12

Bylo zvolení Havla prezidentem ústupkem komunistům? Spíš vyvrcholením pádu režimu, hodnotí historik

Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezident Československé socialistické republiky. Stal se jím Václav Havel, který byl ještě před pár měsíci politickým vězněm. Nekomunista, nestraník a velký oponent komunistického režimu pro kterého hlasoval parlament plný komunistů, tedy s menší částí poslanců vyměněných už procesem kooptace.

19. prosinec 2022 22:50

Zpátky do Evropy. Co pomyslný návrat obnášel a co mu předcházelo?

Změny, které nastartoval listopad 1989, se týkaly takřka všeho, v čem lidé žili a jak fungoval totalitní stát. Po dlouhých čtyřiceti letech Československo zásadně změnilo, otočilo také svou zahraniční politiku a cílem bylo dostat se znovu mezi demokratické státy. Jedno z hesel bylo „Zpátky do Evropy“, zdánlivě jednoduchý cíl – alespoň pohledem na mapu –, ale ve skutečnosti to trvalo velmi dlouho.

12. prosinec 2022 22:34

Z nepohodlného novináře a intelektuála Kalandry udělali komunisté trockistu, připomíná historik

Lev Davidovič Trockij byl spolu s Vladimírem Iljičem Leninem hlavním aktérem dění v Rusku v rámci tzv. Velké říjnové socialistické revoluce. Byl to jeden z nejschopnějších a nejtalentovanějších bolševiků, skvělý řečník a měl i charisma. Ani jeho by tehdy nenapadlo, že se kdy dostane do nemilosti, bude uprchlíkem a na příkaz NKVD v roce 1940 zavražděn. A hlavně, že se jeho jméno stane synonymem pro hledání vnitřního nepřítele i v dalších zemích.

5. prosinec 2022 22:25

Revoluční gardy měly obnovit bezpečnost. Místo toho rabovaly a vraždily, připomíná badatel Padevět

Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém. Odchod německých vojsk, příchod Rudé armády, k tomu další lidé křižující Evropu. Pak přišlo vysídlení Němců a osídlení pohraničí novými obyvateli. To vše dohromady znamenalo přesuny milionů lidí – a také příležitost pro kriminální činy, které se měly skrýt „v kvasu doby“ – hlavně v Sudetech.