- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Opakované požáry některým lesům prospívají. Nesmí hořet ani málo, ani moc
Vědci zkoumali, jaká frekvence, míra a intenzita požárů je pro lesy vhodná, aby přírodě prospívala. Došli k tomu, že k přirozené obnově lesních ekosystémů přispívají požáry, které mají střední intenzitu a opakují se po několika letech.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Velryby vyhlížejí kořist s otevřenou tlamou. Je to už ve středověkých bestiářích
Vědci zdokumentovali méně známé potravní chování velryb. S tlamou otevřenou do pravého úhlu velryby čekají, až jim hejna rybek samy vplují do úst. Podobné scény přitom obsahují už středověké spisy.
Obávané dinosauří drápy sloužily i jako ozdoba nebo hrábě ke sběru listí
Na pařátech dinosaurů si evoluce vyhrála. Ne vždy ale sloužily jako nebezpečná zbraň. Někteří s jejich pomocí například vyhrabávali termity, jiným pomohly srpovité drápy o velikosti samurajského meče sbírat listí ze stromů.
Papoušek kakadu prokazuje výjimečnou „šimpanzí“ dovednost – používá více nástrojů ve správném pořadí
Papoušek kakadu Goffinův prokázal velkou šikovnost při používání nástrojů. Uměl si poradit velmi dobře v situaci, kdy se měl dostat ke kešu ořechům. Většina papoušků pochopila, že aby to zvládli, budou potřebovat víc nástrojů, které musí použít ve správném pořadí.
Vědci našli poklad z druhohorního moře. Vymřelá planeta ožila dřív, než čekali
Na přelomu prvohor a druhohor, před 250 miliony lety, vyhynulo přes 80 procent všech druhů organismů na planetě. Čekalo se, že dalších 5 až 10 milionů let se tu rozvíjely pouze jednodušší formy života. V Číně se ale teď našly fosilie z pravěkého moře s otisky rostlin, ryb, krabů, krevet, humrů a měkkýšů, které takovou hypotézu vyvracejí.
Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů
Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci. Nejstarší známý zvukový aparát, lidově nazývaný housličky, patřil druhohorním kobylkám.
Outsider pomáhá outsiderovi. Vzácný králík udržuje při životě cizopasnou bylinu
Ohrožený králík japonský má zásluhu na tom, že se v pralese šíří semena nepříliš hojné rostliny Balanophora yuwanensis česky zvané hlívenec. Ta je známá z asijského lidového léčitelství.
První evropští farmáři nebyli žádní beránci. Řada z nich zemřela po úderu do hlavy
Z kosterních pozůstatků více než 2 300 raných evropských zemědělců a pastevců plyne, že násilí bylo v mladší době kamenné na denním pořádku. Každá desátá nalezená lebka z té doby ze 180 různých evropských lokalit má zranění.
Za radost z pohybu můžou střevní bakterie. U myší se díky nim vyplavily endorfiny
Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali. Ukázalo se, že k radosti z pohybu výrazně přispěly bakterie v myším střevě. U zvířat, která se střevní mikroflóry zbavily, mozek nevyprodukoval signál odměny.
Skleněné žáby netrápí trombóza. Uklízejí si červené krvinky do jater
Kolem 150 druhů žab na světě je průhledných. Nová studie to vysvětluje ukládáním červených krvinek do jater. Děje se to ve zvláštním klidovém režimu během spánku. Kromě netradičního vzhledu vědce zaujalo, že se při takové akci žabám nesráží krev.