Poslechněte si podcast: Upejpat se, vodsejpat, zdejchnout se aneb rozmanitost českých nářečí
Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Našel jsem hřiba aneb Češi milují houby a je to znát i v jazyce
Češi milují houby a je to znát i v jazyce. Bedle říkáme palazor, křemenáči janek a hřiby dokonce skloňujeme jako živé tvory. Proč? Téma pro našeho bohemistu.
Vážený pane, vážená paní, vážení aneb jak je to s osloveními
Podíváme na oslovení v současné elektronické komunikaci. Proč může v e-mailu znít „Vážený pane“ až příliš odtažitě, zatímco „Dobrý den, paní doktorko“ působí přirozeněji? A proč na některé adresáty nevlídně zapůsobí i zdánlivě uctivé oslovení „Vážení“?
Skandál je veřejné pohoršení nebo ostuda. Víte, že pochází z řeckého slova, které znamenalo past?
Dnešní skandál si způsobíme sami. Původně ale řecké „skandalon“ znamenalo past nebo léčku. Jak se z pasti stalo veřejné pohoršení? Více nám řekne náš bohemista.
Vzdušné zámky
„Stavět vzdušné zámky“ znamená snít o nereálných plánech. Proč ale právě zámky? Vysvětlení v dalším jazykovém okénku nás zavede až ke svatému Augustinovi a do středověku.
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
Na slovosledu záleží
Má čeština opravdu volný slovosled? Stačí přeskládat pár slov a věta dostane úplně jiný význam. Proč na pořadí slov záleží víc, než si myslíme?
Jak se z křestního jména Oskar mohlo stát označení pro slunce?
Proč se na Moravě a ve Slezsku říká slunci Oskar? Vydejte se s naším bohemistou po stopách překvapivého výrazu i dalších lidových pojmenování, jako jsou slunko, zoncna nebo puchejř.
Ty brďo, člobrdo
Proč se Franz Kafka smál slovu člobrda? A jak souvisí s Hurvínkem i se zvoláním ty brďo? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
Nadávání v ženském a mužském rodě
Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.
Proč někomu vadí věta „Rozdíl jde vidět“?
Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.
Jak vznikla místní jména typu Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy
Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.